Ice Breakers: Trápení ukončeno, bobří aréna dobyta

Ještě jednou se vrátíme k třetímu valašskému derby sezóny 2012/13. Ohlédnutí to bude pochopitelně příjemné, tím spíš, že vsetínské derby-úspěchy nejsou až tak časté. Tentokrát se ovšem zadařilo a po šedesáti minutách hry mohla v království zelené a žluté propuknout radost. Rozdíl čtyř branek patří k nejvyšším, jakých bylo v novodobých soubojích Vsetína s Valašským Meziříčím, dosaženo. Co o něm rozhodlo? Tuto otázku se pokusíme zodpovědět v následujícím článku.

Kvalita kádru

Fakt, že Vsetín má letos papírově kvalitnější sestavu než Valašské Meziříčí, je poměrně zřejmý. Předchozí dvě derby sezóny ale tuto teorii ne zcela naplnily. Vsetín v nich byl sice lepším týmem, Bobři ale dokázali chybějící kvalitu nahradit nadšením a odhodláním. Ve výsledku z toho byl zisk čtyř bodů – pro hráče od soutoku Bečev bilance dozajista příjemná. Třetí derby ale rozdíl v kvalitě mančaftů odhalil v plné nahotě. VHK se poučil z chyb, které udělal v předchozích duelech a v zápase jasně dominoval. Nenechal se rozhodit ani brzkých bobřím gólem a zcela po zásluze dokráčel k jednoznačné výhře.

Vsetín Valašské Meziříčí přehrával ve všech směrech. Měl územní převahu, více střel, byl nebezpečný v útoku, mnohem méně chyboval v defenzivní činnosti… Snad jen přesilovky šly modrobílým lépe než zelenožlutým. Proměnit nicméně nedokázali žádnou, k užitku jim tedy tato skutečnost nebyla. Po úspěšných časech zkrátka na Valašské Meziříčí přišla těžká doba a tentokrát to bylo znát i v derby. Vsetín ani nepotřeboval předvést nikterak úžasný výkon, přesto střetnutí ovládnul a po zásluze slaví druhé vítězství na ledě Valašského Meziříčí v novodobé historii.

Odevzdaní Bobři, odhodlaný Vsetín

Možná šlo o klamné zdání, vypadalo to ale, že oproti předchozím derby působí hráči Valašského Meziříčí poměrně odevzdaným dojmem. Nebylo na nich vidět takové odhodlání, nadšení a víra v úspěch, jako v předešlých vzájemných soubojích. Jakoby série porážek, jíž momentálně procházejí, zlomila víru týmu v úspěch. Bobrům samozřejmě vůbec nepomohla první třetinu, kterou sehráli mizerně a zaslouženě po ní prohrávali o dvě branky. Stav 1:3 nicméně nebyl pro tým trenéra Málka rozhodně beznadějný, hráči ale do jisté míry beznadějně působili. Po ledě se pohybovali se svěšenými hlavami, rezignovaně, takřka bez elánu. Byli to zkrátka jiní Bobři než v předchozích dvou vzájemných duelech sezóny. V těch působili mnohem sebevědoměji.

Ani Vsetín přitom za sebou neměl úspěšnou zápasovou sérii. V derby navíc obvykle tápe. Přesto tentokrát působil mnohem více v pohodě. Zelenožlutí věřili svým schopnostem, vývoj utkání je navíc ještě více povzbudil. Zdálo se, že další prohru s Valašským Meziříčím si vůbec nepřipouštějí. Sebevědomí, vůle a odhodlání zkrátka byly tentokrát jednoznačně na straně Vsetína… a na výsledku se to projevilo.

Rychlý obrat skóre

Jak již bylo zmíněno, vývoj zápasu Vsetínu nahrál. Valašské Meziříčí sice, v rámci tradice, přetavilo hned svou první příležitost v branku, ve zbytku třetiny ale na ledě existovalo už pouze jediné mužstvo. Vsetín si vynutil převahu a přes chybující obranu soupeře se tlačit do šancí. Jako obvykle jich sice hromadu spálil, tři z nich ale přeci jen využít dokázal. Nejprve David Vítek zakončil samostatný únik přesnou střelou na lapačku, poté Ščotka s Podešvou vybojovali puk pro Tesaříka, který si pohotově najel do střelecké pozice a mazácky prostřelil Slováka. Gólový učet třetiny završila šikovná teč Martina Kubo.

Vsetín zkrátka dovolil Bobrům těšit se z náskoku pouhých pět minut a to bylo hodně důležité. Mnozí mají určitě v paměti předchozí derby, kdy se Bobrům podařilo získat vedení a když pak dokázali odvrátit několik šancí na vyrovnání, začalo jejich sebevědomí raketově růst a duel nakonec dovedli do vítězného konce. Nic takového Vsetín tentokrát nedopustil, stav zápasu rychle obrátil ve svůj prospěch a zodpovědnou hrou už nedovolil soupeři znovu se nadechnou.

Výkon mladíků

Při absenci několika důležitých hráčů, zejména v defenzivních řadách, se trenéři Vsetína rozhodli vsadit na hráče z mládežnických výběrů VHK. Ti se jim odvděčili velmi dobrými výkony, Obrana zelenožlutých byla celkově hodně mladá, vždyť odmyslíme-li si veterána Daniela Tesaříka, činil její věkový průměr dvacet a půl roku. Nejmladší z mladých pak reprezentovali Michal Žák a především Jan Ščotka. Pro šestnáctiletého dorostence to byla premiéra v mužském týmu a rovnou v derby. Ščotka ji ale zvládl více než důstojně. Předvedl minimum přehmatů, dobře podporoval ofenzívu a měl také podíl na vítězné brance. Byl to on, kdo ve spolupráci s Podešvou vybojoval puk za bobří klíckou, z čehož následně vzešla Tesaříkova trefa. Premiéra zkrátka talentovanému bekovi vyšla. O něco víc zkušeností dosud nasbíral Michal Žák. Jeden z tahounů vsetínské juniorky rovněž odvedl kvalitní práci a jen potvrdil dobrou výkonost z většiny předchozích zápasů, do nichž naskočil.

Posledním z tria hráčů s minimem zkušeností byl forward Dominik Tobola. Ten odehrál, na centru čtvrtého útoku, svůj druhý „dospělý“ zápas v životě a nutno dodat, že si vedl mnohem lépe, než při své premiéře. Byl aktivní a dokonce se dostal do několika nadějných příležitostí. Branku nevstřelil, přesto mohl být i on se svým výkonem spokojen. Mladíci zkrátka dobře doplnili osvědčenou sestavu a podpořili tím vsetínskou výhru.

Zodpovědnost, disciplína

Vsetínští podali mnohem pozornější výkon než v předchozím derby. V obraně hráli soustředěně a četnost chyb omezili na nutné minimum. Přestože soupeře přehrávali, nenechávali se strhnout k bezhlavému útočení a neustále mysleli na zadní vrátka. Snad jen dvě či tři minuty vprostřed závěrečné třetiny se VHK příliš nevyvedly. Ve vlastním obranném pásmu v nich nakupili možná víc chyb, než v celém zbytku zápasu dohromady, Bobři je ale potrestat nedokázali. Zelenožlutí se ke svému štěstí rychle vzpamatovali, vrátili si k jednoduché hře a záhy, díky trefě Zúbka, zvýšili na 4:1. Definitivně tím zlomili domácí odpor.

Též na disciplínu si Vsetín dal mnohem větší pozor než v listpadovém derby. Zbytečné fauly se Lapačským takřka vyhnuly. Většina vyloučení buď vyplynula ze hry nebo se o fauly vůbec nejednalo – Ondřej Hruška by jistě mohl vyprávět. Též při strkanicích dokázali zelenožlutí zachovat chladnou hlavu. Raději svěsili ruky a vycouvali pryč, než aby riskovali zbytečnou bitku. Při snaze hrát na čtyři útoky by bylo jakékoliv takového oslabení citelným zásahem do sestavy a Vsetínští to dobře věděli.

Když už jsme zmínili hru na čtyři formace, ukázalo se, že šlo o dobrý tah. Vsetínští pošetřili síly nejen na závěr derby ale též na další duely v nabitém programu. Hráči ze čtvrté formace navíc rozhodně nebyli do počtu. I oni často svého soupeře zatlačili do obranného pásma, připravili si i několik dobrých šancí. Derby zkrátka vsetínské sestavě vyšlo a nezbývá než doufat, že kýžené vítězství se odrazí i v nadcházejících zápasech.