Ice Breakers: Lov se vydařil, bobří tvrz dobyta!

„Hurá,“ ozývalo se z hrdel stovek vsetínských fanoušků po vítězství v prvním letošním derby! Nebylo divu. Zelenožlutí sice nastupovali na led Valašského Meziříčí v roli favorita, zkušenosti z předchozích derby ale hovořily jasně – papírové předpoklady obvykle neplatí. Vsetín ale tentokrát jednoznačně uspěl! Jaké zbraně k tomu použil? Ve kterých okamžicích se zápas lámal? To se dozvíte, pokud si přečte první letošní díl Ice Breakers.

1. Přežité úvodní šance Bobrů

První minuty zápasu se Bobrům povedly. Vyjma úvodních dvou střídání byli nebezpečnějším celkem a přes nejistou defenzívu Vsetína se probili hned do několika velmi dobrých šancí. Jak s přečíslením dva na jednoho, tak se závary, při kterých se puk motal po brankovišti ze strany na stranu, si ale zelenožlutí, včele s výborným Hromadou poradili.

Zejména Vargovci Vsetínu zle zatápěli, branky se ale nedočkali ani oni a to se pro další minuty zápasu ukázalo jako zásadní. Když se totiž Vsetínu podařilo vstřelit první gól, viditelně se uklidnil, naopak Bobři odpadli. Ve zbytku třetiny už se k výraznějšímu ohrožení Hromadovy branky nedostali a mohli být rádi, že přes mnoho vsetínských příležitostí se udrželi na dostřel. Příliš platné jim to ale nebylo. V úvodu druhé třetiny je totiž dvěma zásahy dorazil Kubo a ad té chvíle nebylo o vítězi pochyb.

2. Výkon gólmana

Ne, tentokrát neplatilo obvyklé pravidlo derby, že z brankáře Bobrů udělají vsetínští kandidáta reprezentačního dresů, zatímco gólmani VHK jsou zralí na ručník. Petr Hromada podal v prvním derby sezóny vynikající výkon. Několikrát při něm sice věrně stála paní štěstěna, za svůj výkon si ji ale rozhodně zasloužil. Bobři na něj pálili z dálky i z blízka, několikrát doráželi z hranice brankoviště, zdálo se ale, že Hromada je zkrátka neprůstřelný. Dohromady třicet střel letělo na vsetínského muže s maskou, inkasoval ale jen jednou - za rozhodnutého stavu 5:0. Přišel tedy o ceněné čisté konto, nic to ale nemění na tom, že Hromada byl asi nejlepším hráčem utkání.

Slovák na druhé straně odchytal nešťastný zápas. Zřejmě se trochu projevil fakt, že po zranění nebyl úplně rozchytaný. Při některých zákrocích byl nejistý, a byť za inkasované góly přímo nemohl, nezdařily se mu ani žádné zázračné zákroky, který by Valašské Meziříčí udržely ve hře o body. Karta se zkrátka tentokrát obrátila, brankářský souboj jednoznačně vyhrál gólman Vsetína.

3. Koncovka

S výkony gólmanů úzce souvisí i počínání si obou celků v zakončení. Bobři mohli jen vzpomínat na éru Bokroše, který se v derby třikrát protáhl před bránu a dvakrát nekompromisně zavěsil. Tentokrát se Valašskomeziříčští marně prali jak se skvělým gólmanem, tak s vlastní nemohoucností. Snad ve třech případech mohli domácí hráči dorážet touš do odkryté brány – buďto jej ale vůbec netrefili nebo mířili mimo tři tyče. Též střel z mezikruží měli Valašskomeziříčští nemálo, zakončit mimo dosah Hromady ale nedokázali.

Vsetín vyslal na bránu Slováka 36 střel a dal z nich pět gólů. To je samo o sobě velmi slušná bilance. Dosavadní sezónní trápení se střílením branek bylo tentokrát zcela zapomenuto. Velmi chytře a neomylně si v zakončení počínal dobře hrající Martin Kubo, který nejprve dokázal odrazit puk od přemisťujícího se brankáře a poté v akci dva na jednoho přesně nalezl skulinku mezi Slovákovými betony. Střeleckou formu potvrdil René Kajaba a připojili se k němu i Robin Ševčík a důrazný Martin Ambruz. Vsetínu to tam zkrátka padalo a nezbývá než doufat, že si tuto mušku přenese i do dalších zápasů.

4. Oslabení, přesilovky

Klíčové branky zápasu padly při hře v nestejném počtu hráčů na ledě. Nebyly to však branky přesilovkové, jak by se dalo očekávat, ale góly v oslabení. Vsetín se v něm prosadil hned dvakrát. Jednalo se přitom o důležité trefy – na 1:0 a později na 3:0. Nejprve to byl Martin Ambruz, který nadvakrát potrestal hrubou chybu v domácí rozehrávce. Při trefě na 3:0 poté Bobři propadli na útočné modré, Kubo si vyměnil puk se Ševčíkem a mazácky zakončil mezi brankářovy betony.

Zatímco hrou v oslabení se vsetínští mohli pyšnit, přesilovky jim ani tentokrát příliš radosti nadělaly. Na rozdíl od Bobrů v nich sice neinkasovali, vyjma třetí třetiny a branky po krásné přesilovkové kombinaci celé první formace, v nich ale nic světoborného nepředvedli. To platí i o dlouhé přesilovce pět na tři. Mrzet je to ale, zejména díky skvěle odehraným oslabením, nemuselo.

5. Koncentrace a disciplína

Vsetínští sice nebyli bezchybní, podali ale bojovný, disciplinovaný a koncentrovaný výkon. Hráli zodpovědně zezadu a ani pod vlivem náskoku se nenechali strhnout k lehkovážnému útočení. Až za stavu 5:0 jejich soustředěnost lehce polevila, za což také byli záhy potrestáni. Celkově si však celý tým zaslouží za přístup k utkání velkou pochvalu. Lepšící se přístup zároveň znamená plamen naděje před budoucími zápasy, vypadá to totiž, že se tým po zpackaném startu do sezóny pozvolna dostává do formy a pohody.

Vsetínští navíc pokořili svého rivala i v disciplinovanosti. Neopláceli, nehádali se s rozhodčím, nenechali se zkrátka ovlivnit vedlejšími vlivy. O jejich soupeři se totéž říci nedalo. Dva zbytečné desetiminutové tresty pro jejich klíčové hráče budiž důkazem. Je sice hezké, že David Varga byl nejspíš v právu, neboť jeho zákrok pravděpodobně faulem nebyl, omluva pro jeho desetiminutový trest za protesty to ale není. Nepřítomnost Davida Vargy pak byla v první třetině hodně cítit. Ve druhé dvacetiminutovce pro změnu neudržel nervy na uzdě klíčový domácí bek. Proč Jan Heča rozsekal svou hůl o břevno vlastní brány, ví nejspíš jen on sám, rozhodčímu nicméně nezbylo než poslat jeho horkou hlavu na deset minut do chládku. V sebeovládání zkrátka Bobři propadli a Vsetínu tím usnadnili cestu za úspěchem v prvním letošním valašském derby.