Ice Breakers: Bobři hlodali, Lapač však nájezdu odolal

Třetí vyhrané derby v řadě si na své konto připsali hokejisté VHK Vsetín. Po výprasku 7:0 z před deseti dnů byla tentokrát k vidění mnohem zajímavější bitva. Vsetín sice byl lepší, Bobři ale urputně bojovali a po většinu zápasu se drželi na dostřel. Přes veškerou snahu ale na překvapení nedosáhli. Konečná výhra v poměru 5:2 tak zůstala na Lapači. Co o ní rozhodlo? Najít odpověď se pokusíme v, letos již pátém díle, tradičních Ice Breakers.

Vydobytý náskok

Podobně jako v předchozích vzájemných duelech, i pro toto derby byl naprosto klíčový úvod utkání, resp. to, kdo na svou stranu strhne vedení. Povedlo se to Vsetínu, při průběhu hry ne nepodobném předsilvestrovskému souboji. I když Valmez rozhodně nebyl lepším týmem, i tentokrát v prvních minutách několikrát nepříjemně vířil kotoučem kolem Hromadovy svatyně. Do sítě jej ale doručit nedokázal a tak přišel Vsetín se svým dvojitým úderem. Rozdíl byl snad jen v tom, že oproti předchozímu zápasu čekal VHK na své trefy o osm minut déle. V patnácté minutě se dočkal při přesilové hře, kdy se přesně umístěnou střelou z mezikruží prosadil Tichý. Pro něj to bylo první utkání po dlouhém zranění a nutno poznamenat, že předvedl výborný výkon. Vstřelená branka pak byla jen třešničkou na pomyslném dortu.

Druhou díru do bobří hráze vyvrtal o půl minuty později František Zúbek, který nachytal hostující beky ve vlastním oslabení a svůj únik zakončil přesně tak, jak se na týmového kanonýra sluší a patří – po kličce brankáři pod víko. Pro Bobry byly dvě inkasované branky v rychlém sledu těžce stravitelným soustem. Sice se nesesypali jako minule a naopak se jali dobývat domácí bránu, stáhnout dvoubrankovou ztrátu ale bylo, ve stávající situaci, nad jejich síly. Povedlo se jim sice utkání zdramatizovat, na víc ale nedosáhli. Dvě rychlé branky a s nimi spojené vedení 2:0 bylo zkrátka i tentokrát klíčovým prvkem vsetínského vítězství.

Přesilovky a oslabení

Jestli byl v pátém valašském derby sezóny 2012/13 mezi oběma týmy v něčem opravdu diametrální rozdíl, bylo to při hře v nestandartním počtu hráčů na ledě. Domácí Vsetín hře v přesilovce a oslabení jednoznačně dominoval. Pro vývoj utkání to bylo více než důležité. Vždyť v méně než deseti bruslařích na ledě se odehrály v součtu téměř dvě celé třetiny. A nejen to. Ani jeden gól domácích nepadl při hře pět na pět. Třikrát se VHK prosadil v přesilovce, jednou v oslabení, jeden gól pak Hlobilovi svěřenci vsítili při hře čtyř proti čtyřem.

Nešlo přitom o žádné upracované přesilovkové trefy. Zejména v prvních dvou případech šlo o výsledek pohledné kombinace. Při první brance poslal Petr Hruška zpoza brány puk svému jmenovci Ondřejovi, který se v dobré pozici ještě rozhodl přihrát lépe postavenému spoluhráči Tichému. Ten zachoval chladnou hlavu, zamířil a nemýlil se. Podešvova branka na 3:1 následně přišla po dlouhém obléhání brány hostů. Unavení Bobři už nestačili vykrývat vsetínské kombinace a Jan Podešva toho, chytrou střelou na bližší tyč, využil. Třetí přesilovkový gól přinesla hůl Vrbova, který se v přímočaré akci protáhl do útočného pásma, a když před ním hostující beci odcouvali, rozhodl se z mezikruží vystřelit… a udělal dobře. Krom tří branek navíc domácí, alespoň v prvních dvou třetinách, předváděli šikovné přesilovkové kombinace, Bobry svírali v jejich pásmu a připravili si nejednu příležitost. Vzhledem k tomu, že obvykle nejsou přesilovky tím, co by VHK drželo nad vodou, je jejich úspěšnost v derby hodna ocenění.

A oslabení? To zvládli tentokrát Vsetínští bravurně. Jedno využili a krom toho dokázali, s výjimkou v první třetiny, Bobří přesilovky naprosto vymazat. Hruškové, Vítek, Zúbek, Mikšovský, jakož j obránci za nimi předváděli při hře ve čtyřech skvělou podívanou. Často dokázali svého soupeře držet dlouhé desítky vteřin za jeho brankou, místy mu dokonce ani nepůjčovali puk. Však také nejedna Bobří přesilovka skončila předčasně tím, že Valašskomeziříčské přestalo marné nahánění vsetínských bojovníků bavit a pomohli si zákrokem nedovoleným. Dopředu byli Bobři v početních výhodách de facto neškodní. V této herní dovednosti zkrátka Vsetín v pátém sezónním derby jednoznačně vládnul.

Odražený nápor Bobrů

Vsetín byl po většinu zápasu lepším celkem, jedna herní pasáž ale vyšla lépe jeho soupeři. Jedná se o závěr prví a především úvod druhé třetiny. Zelenožlutí v těchto fázích vypadli z rytmu, a když se Bobrům podařilo střelou od modré procedit touš mezi Hromadovými betony do sítě, vypadalo to chvíli všelijak. Domácí začali zmatkovat a jejich systém hry se na několik minut rozsypal. „V průběhu druhé třetiny jsme měli pasáže, kdy jsme si nedrželi své posty a nechali se přečíslovat,“ glosoval dění třetí desetinutovky domácí lodivod.

Několik nebezpečně vyhlížejících akcí ale hosté nedotáhli až do finální fáze Po přibližně šesti nepovedených minutách domácí mašina znovu naskočila. Zelenožlutí si vynutili tlak, soupeřovy fauly a záhy přišel i třetí gól, který znovu vrátil klid a pohodu na vsetínské hole. Je otázkou, jak by utkání vypadalo, kdyby se Valašskému Meziříčí podařilo úspěšně dotáhnout jednu z nadějných příležitostí, to se ale nestalo a Vsetín pak až do konce duelu zápasu neohroženě vládl.

Bojovnost a nasazení

Po minulém derby bylo údajně v kabině Bobrů pořádně dusno. Ne ani tak kvůli porážce, jako kvůli odevzdanému a bezkrevnému výkonu. Výprask 7:0, kdy navíc Vsetín odehrál závěrečné dějství na půl plynu, byl nedůstojný derby, ale i celku Bobrů. Ti se ze svého výbuchu poučili a tentokrát předvedli o poznání kvalitnější a především bojovnější představení. To ostatně potvrzují i slova Hlobilova: „Každý zápas je jiný a Bobři se na nás nachystali jinak, než posledně. Na rozdíl od předchozího vzájemného utkání do toho dnes soupeř šel a dohrával nás.“

Oproti souboji z konce roku postrádali Valašskomeziříčští Bokroše, naopak se do týmu vrátil Ambruz. Hlavní rozdíl byl ale v přístupu. Po dvou inkasovaných gólech se Bobři nesesypali, naopak se snažili využívat všech příležitostí ke smazání ztráty. Hrali pozorně a zodpovědně – v defenzivě udělali snad dvojnásobně míň chyb než v minulém duelu. I ke střelbě se dostávali. Ne, že by byl Hromada ve velkém vytížení, na nudu a omrzlá chodidla si ale tentokrát určitě stěžovat nemohl. Vzhledem k možnostem odevzdali Bobři kvalitní výkon. Diváci díky tomu viděli mnohem zajímavější zápas než minule, hosté pak mohli opouštět led se vztyčenou hlavou. „Z naší strany to byl odbojovaný zápas a my potřebujeme sezonu ukončit s takovými výkony, abychom do baráže nešli se svěšenou hlavou,“ pochvaloval si po zápase hostující trenér Málek. Bobři tedy prohráli třetí derby v sezóně, tentokrát ale se ctí.

Další střípky derby

Přestože se na Lapači hrálo druhé derby během deseti dnů, do ochozů si i tentokrát našla cestu solidní návštěva. Takřka sedmnáct set platících diváků (z nichž asi třicítka tvořila kotel hostů), sympaticky zaplněné tribuny a solidní atmosféra – právě takto vypadala kulisa sobotního derby. Vsetínští diváci byli po minulém zápase možná trochu zmlsaní a v úvodním dějství se několikrát ozýval pokřik deset, deset. V dalším průběhu zápasu ale i oni pochopili, že Valmez tentokrát přijel v jiném rozpoložení než před pár dny. Desítky se teda Lapač nedočkal, náhradou mu však byl mnohem atraktivnější zápas, než na chvostu roku 2012.

V zelenožlutém dresu se představily znovu čtyři útoky. Juniorská formace ani tentokrát nezklamala a zkušenějším třem formacím VHK byla důstojným kolegou. Kývala, Daněk a Štrbík se sice tentokrát gólově neprosadili, svým pohybem a aktivitou ovšem po celý zápas trápili soupeřovu sestavu. Vzhledem ke startu juniorské ligy je pravděpodobné, že mladé pušky VHK budou v seniorském dresu nastupovat spíše jen sporadicky, v odehraných utkáních ale vesměs zanachaly dobrý dojem.