Vsetín si mě získal lidskou vřelostí. Město milovalo hokej, vzpomíná Biegl

V utkání oblékl třinecký dres a masku, zbytek výstroje svítil žlutozeleně. I to ilustrovalo vztah bývalého brankáře Radovana Biegla k oběma klubům. „V Třinci jsem strávil pět let, ve Vsetíně čtyři. K oběma městům mám vztah, prožil jsem tam hodně dlouhou dobu. Už před zápasem jsem říkal, že nemůžu prohrát,“ usmíval se někdejší vynikající gólman po repríze finále extraligy 1998, ve které hájil brankoviště Ocelářů.

Jakoby se čas vrátil do období přelomu milénia. V sezoně 1997/1998 ještě Biegl působil v Třinci a po prohraném finále musel sledovat vsetínské oslavy. O tři roky později přišel na Valašsko, kde se po exodu největších hvězd formovalo zcela nové mužstvo. Rodák z Hradce Králové držel mladý tým parádními zákroky a stejnou pohodu ukázal i v pátek. Než jej v polovině utkání vystřídal Vlastimil Lakosil, neinkasoval ani jednou. „Zkrátka jsem chtěl titul, aspoň po dvaceti letech. Ve výsledku to asi bylo na ledě vidět,“ rozesmál se.

Na sváteční utkání, kterým vyvrcholily oslavy výročí 90 let od založení třineckého hokeje, se ovšem nijak zvlášť nechystal. Oprášil výstroj, v níž čaroval ještě na Lapači, a šel na věc. „Připravoval jsem se tak, že pořádně jsem si zachytal 6. ledna letošního roku a od té doby jednou s dorostenci v Havlíčkově Brodě. A tak nějak to vyšlo,“ popisoval dobře naložený gólman, jenž se nyní věnuje trénování mladých brankářů. Ve výstroji se ovšem na ledě nepohybuje.

Jeho vsetínské angažmá mohlo být ještě delší, nebýt vyloučení klubu z extraligy. Biegl se v průběhu sezony 2004/2005 přesunul zpátky do Třince, aby si na jaře 2007 znovu plácl s vedením Vsetína. S týmem se připravoval na novou sezonu, jenže plány mu zkřížilo rozhodnutí od zeleného stolu. „Neznám přesné důvody a cifry, kolik a komu se tehdy dlužilo. Jenom vím, že u kluků, kteří dohráli sezonu, žádný finanční problém nebyl. Když to porovnám s nedávnou situací Chomutova, myslím, že šlo o drobné částky. Extraliga se tehdy rozšířila na patnáct mužstev a tohle přišlo vhod. Po vyloučení Vsetína bylo v soutěži zase čtrnáct týmů,“ zamyslel se.

V té době šlo i o jeho kariéru. Pokud chtěl dál chytat, musel se dívat dopředu. „Pro mě to byl samozřejmě problém, protože místa v týmech byla obsazená a musel jsem čekat. Nicméně jsem se dočkal a pokračoval v extraligové kariéře za Sirákovem ve Zlíně,“ vybavil si. Definitivní tečku za aktivní hráčskou kariérou udělal v sezoně 2014/2015 v dresu druholigového Trutnova. Na Vsetín však dodnes nedá dopustit. „Valašské prostředí si mě získalo určitou lidskou vřelostí. Nevím přesně, jak bych to popsal. Ve Vsetíně jsem potkal strašně milé lidi, kteří člověku kdykoliv pomohli. A celé město milovalo hokej.“

Perlička na závěr? Někdejšího gólmana nyní s Valašskem pojí doslova rodinné pouto. „Za Vsetín hraje David Březina a moje starší dcera si vzala jeho bráchu. Takže má rodina má na Valašsku zastoupení,“ prozradil Radovan Biegl.