Převažuje hybridní chytání, hlava rozhoduje, říká o brankářích Roman Peschout

Cvičení postřehu s míčkem, tréninky rychlosti nebo simulace zákroků. I tak vypadá příprava brankářů VHK na novou sezonu. „Kluci jsou rozdělení podle věkových kategorií, všichni trénují v rámci té svojí. Každý rok je víceméně jiný, reagujeme na vývoj hokeje úpravou jednotlivých cvičení,“ popisuje trenér gólmanů Roman Peschout, kterého na Valašsku čeká již třetí sezona v této roli. Jaký posun u brankářů zaznamenal?

Jak probíhá příprava brankářů VHK na novou sezonu?
Před tréninky na ledě máme suchou přípravu, ve které se zaměřujeme na brankářské věci, je tam i posilovna. Na ledě máme gólmanský trénink, trvá od patnácti do třiceti minut, a cvičíme různé herní situace, věci na postřeh a podobně. Pak následuje hlavní fáze společného tréninku. Kluci jsou rozdělení podle věkových kategorií, všichni trénují v rámci té svojí.

Hráči v poli kladou v tréninku důraz na sílu nebo výbušnost. Jak je to u brankářů?
Je to podobné. V posilovně se zaměřujeme na horní a dolní končetiny, odrazovou sílu, rychlost nebo výbušnost do startů. Máme i cvičení na postřeh s míčkem, na suchu simulujeme zákroky ze zápasů. Jinak je to u nabírání objemu. Přes léto na to prostor je, ale nejsou to takové váhy jako u hráčů v poli. A v průběhu sezony se už snažíme sílu udržovat a rozvíjet výbušnost.

Jaká je vaše filozofie?
Pro mě osobně je nejdůležitější právě síla a výbušnost. S tím souvisí i rychlost, aby měl gólman velký a rychlý odraz. Hokej se neustále zrychluje, je rychlejší a rychlejší. Brankář musí jistit jak první střelu, tak i dorážku a někdy i dvě nebo tři. Proto je potřeba, aby byl rychlý, hbitý. To je filosofie našich tréninků na suchu i na ledě. Každý rok je víceméně jiný, reagujeme na vývoj hokeje úpravou jednotlivých cvičení.

Styl chytání se za poslední léta hodně proměnil, že?
Je to tak. Dřív to bylo víc rozlítané, pak byl zase trend vysokých gólmanů, kteří budou všechno chytat v bloku. Teď se to zase mění v tom smyslu, že se od každého bere něco. Dřív se hodně chytalo rukama, dnes se to více kombinuje. I když na to má každý gólman nebo trenér trochu jiný pohled, převažuje tohle hybridní chytání. Na některé situace se používá blok, na jiné zase ruce, je to komplexnější.

Vyšlo například slajdování úplně z módy?
Úplně mimo to není, slajd se dá použít na některé situace, ale nevyužijete ho pokaždé. Tím, že se hokej zrychluje, je i větší tlak do brány. Při slajdu si brankář víceméně odkryje určitou část těla, takže je průstřelnější. Navíc tam hrají roli i dorážky. Teď se to tlačí spíš do toho, aby se držel v brankovišti, nikam moc nelítal a všechno řešil tam. A aby byl neustále připravený na střelu či dorážku.

U sportovců hraje velkou roli psychika. Platí to u brankářů dvojnásob?
Hlava rozhoduje. Osobně si myslím, že se toto téma dá rozdělit na dvě kategorie. V té první může gólman spolupracovat s odborníkem například na mentální koučink. Ta druhá je sportovní, kdy jej na tréninku všechno trefí a najednou vyroste takovým způsobem, že je z něj zeď a nic mu tam neproletí.

Jak vypadá vaše spolupráce s trenéry A-týmu Janem Srdínkem a Lubošem Jenáčkem?
Vždycky ráno nebo den před zápasem se setkáme a řekneme si, co a jak. Komunikujeme prakticky každý den před tréninkem, během tréninku i po něm. Vždy se domlouváme, co nás čeká, jak budeme reagovat na jednotlivé situace. Řešíme to všichni dohromady, je to provázaná spolupráce.

Ve Vsetíně začínáte třetí sezonu. Jaký posun vidíte v práci s gólmany za tuto dobu?
Myslím, že posun už je vidět od žáčků. Když jsem před třemi lety přišel, tolik gólmanů tady nebylo. S kolegou Kubou Dohnalem jsme tu rozjeli nábory brankářů a jejich tréninky. Nechci říct, že už se dostavuje výsledek, k tomu je potřeba delší časový horizont, ale kluků v brance nám přibývá a situace je lepší. Co se týče starších kluků jako je třeba Kuba Málek nebo David Sachr, je u nich také vidět progres. Mohou hrát v dospělém hokeji významnou roli.

Nakolik je pro Jakuba Málka a Davida Sachra důležité, že trénují s A-týmem?
Jsou to pro ně zkušenosti k nezaplacení. Stejně jako pro každého hokejistu, který by takovou šanci dostal. Je to pro ně obrovská škola a posun. Vidí, jak se připravují ostatní, jak to funguje v dospělém hokeji. Mohou načerpat obrovské kvantum zkušeností.

A jak na vás působí gólmani v mládežnických kategoriích, kteří jsou na začátku kariéry?
Já i Kuba Dohnal po nich vyžadujeme pracovitost. Po třech letech to už je vidět. Kluci jsou víc pracovitější, víc chtějí. Cítí, že gólman je důležitá součást týmu, že s nimi někdo pracuje a komunikuje. Vidím tam velký posun vpřed.