Severstalský zápisník Josefa Hrabala III.

Aleš Koňařík, Josef Hrabal • 07.02.2007

V s e t í n – Ve třetím díle Severstalského zápisníku pokračuje Josef Hrabal líčením života na báze, přidává pár slov o městě Čerepovci, o setkání s Tomášem Demelem a samozřejmě nechybí ani několik postřehů k jeho hlavní činnosti v srdci ruského ocelového průmyslu – ne, nejde o dřinu ve slévárnách, ale na ledě týmu ruské Superligy.

Stručně o Čerepovci a životě na báze

⇒ Josef Hrabal
Narozen: 17.8.1985
Post: Obránce
Stat.: 21 zápasů 3+7
2 zápasy za reprezentaci České republiky

Čerepovec... První dojem je asi takový, že to město je zhruba to samé co Třinec, akorát stokrát větší. Kdybych měl někomu doporučit, kam se má jít v Čerepovci podívat, musel bych jen říct, že není kam.

Město nemá nic, co by se u nás dalo nazvat centrem, je tu jen obrovská továrna a pak byty těch, kteří pracují v severstalských ocelárnách. A pak ještě asi čtyři obchodní centra.

Naše báza, ve které mimo zápasy trávíme nejvíc času, je vlastně taková větší ubytovna. Nic zvláštního – pokoje pro dva, ve kterých jsou jen postele a televize. Celý ten komplex je navíc schovaný někde v lesích za továrnou, takže vrchol zábavy je hraní fotbalu na Playstationu.

Člověk je tak většinu času zavřený „doma,“ což je ten největší rozdíl oproti Vsetínu, kde mám hodně kamarádů, bráchu a přítelkyni a bylo tak pořád co dělat.

Setkání s Démonem a pár zápasových postřehů

⇒ Tomáš Demel toho zatím za Ladu mnoho neodehrál...

Docela jsem se těšil, když jsme měli hrát hned po novém roce zápas s Ladou Togliatti, do které přestoupil Tomáš Demel. Nějakého hecování jsme si moc neužili, „Démon“ nebyl v novém klubu moc spokojený, protože se příliš na led nedostával.

Pokecali jsme, jak jde život a tak podobně. Vlastně by mi ani nevadilo, kdyby Tomáš v tom zápase vstřelil tři branky, ovšem stejně bychom nakonec museli vyhrát my...:-). To se nám nakonec povedlo, zvítězili jsme 3:2 a já měl jednu asistenci.

Co jsem zatím v novém týmu, musím říct, že se nám docela daří. Sbíráme body, jsme v horní polovině tabulky. Ale na zápas, kterých bych označil osobně za nejlepší, stále čekám. Soutěž je hodně vyrovnaná a podle toho vypadají také výsledky, které jsou většinou těsné. Mužstvo táhne osa Lamothe, Somík, Trubačev a Kovalenko. Sem tam se taky přidám...:-).

V naší pětce jsou ale tři bývalí hráči z NHL, takže vpředu mě není moc potřeba. Hraju tady trochu jiný hokej než doma a snažím se hrát více do obrany – i když je pravda, že první gól, který jsem v Rusku vstřelil proti Nižněkamsku, byla dorážka skoro z brankoviště. No ale když už někam vyletím, tak to přeci musím zužitkovat, ne? :-).

A je tu ještě jedna věc odlišná oproti Česku. Zatím se mi nepovedlo vyjet na led s ručníkem v kalhotách nebo za sebou tahat cizí rukavici i s hokejkou a myslet si, že je to hráč. Myslím si ale, že to při mém štěstí stejně přijde.

Josef Hrabal, Čerepovec