Legenda je zpět aneb po stopách vítězného derby

Beznadějně vyprodaný Lapač. Skvělá atmosféra. Výborný hokej s maximálním nasazením. A navrch třešnička na dortu v podobě vítězství domácích oveček nad zlínskými Berany. Slavné regionální derby se po takřka šestnácti letech vrátilo na Lapač. S grácií, jak se na jeden z nejprestižnějších soubojů na české hokejové scéně sluší a patří. Pojďme si společně shrnout ty nejzajímavější a nejdůležitější momenty tohoto dlouho očekávaného zápasu.

Je sobota krátce před půl čtvrtou. Kolem zimního stadionu na Lapači se táhne had. Lidský had. Má alespoň 100 metrů. Ne, nerozdávají se zde slevy na energie. To se jen stovky lidí chtějí dostat na tribuny zimního stadiónu co nejdříve. Tak, aby chytli to nejlepší místo pro sledování velkého regionálního derby. Co z toho, že do začátku zápasu zbývají ještě téměř dvě hodiny. Na tento duel čekali šestnáct let, takže těch pár desítek minut navíc už počkají rádi. 

Do zápasu zbývají skoro dvě hodiny a před Lapačem už čeká dlouhá fronta diváků. 

Hodinu před zápasem už je tribuna na stání takřka plná. Pomalu se začínají ucpávat i schodiště. Pamětníci zamáčknou slzu. Přesně takto to zde vypadalo v prvních extraligových sezónách. Dnes se sice hraje „jen“ zápas Chance ligy, to teď ale nikdo neřeší. Vždyť dnes je derby. Derby Vsetína ze Zlínem. Jeden z nejprestižnějších zápasů, který česká hokejová kolbiště nabízejí. A je úplně jedno v jaké je to lize. Hlavní je, že souboj, o němž nejmladší generace fanoušků slyšela jen z vyprávění, se vrací na Lapač!

Už před sezónou se nemluvilo skoro o ničem jiném než o znovuvzkříšení rivality. Nedohraný letní přípravný zápas, který navštívily tisícovky diváků, jen potvrdil natěšenost fanoušků na obou stranách Sirákova. A vyprodané první sezónní derby ve Zlíně názorně ukázalo, že stará rivalita nerezaví.

"Radši bosi, než od Bati." Pokřik, který na Lapači zlidověl. I s "choreografií".

Vyprodání se dočkal i Lapač. Co se nepovedlo v atraktivní semifinálové sérii s Českými Budějovicemi, ani v loňském finále soutěže s Jihlavou se nyní stalo skutečností. Poprvé od rozhodujícího barážového utkání o postup do Chance ligy s Havlíčkovým Brodem z roku 2017 je Lapač beznadějně vyprodán. Dokonce dva dny dopředu. Pokladní si v sobotu mohli vzít klidně volno. A místo prodeje vstupenek se jít třeba podívat na derby. Tedy pokud sehnali lístek.

Na tribuny poměrně brzy přicházejí i zlínští fanoušci. Už hodinu před zápasem tak probíhají první hecovačky. Nic pro fanoušky korektnosti, ale k tomuto derby peprnější pokřiky tak nějak patří. Čtyřicet minut před zápasem přicházejí na rozbruslení zlínští hokejisté. Doprovází je ohlušující pískot. Někteří z nich se nevěřícně rozhlížejí po narvaných tribunách. Takovou atmosféru na rozbruslení ještě nezažili. Po chvíli se pískot mění v potlesk, to když se otevřou dveře domácí kabiny a na led přicházejí zelenožlutí.

Zaplněná tribuna na stání hodinu před zápasem.

Během rozbruslení se mezitím zaplňují i poslední volná místečka. Obsypané jsou schody, u zábradlí na kratších stranách hřiště se stojí čtyřřad. Jasný důkaz toho, že na Lapači je dnes opravdu vyprodáno. Pak už čas běží rychle… dvacet minut… patnáct… pět…

Hráči nastupují, zatímco tisíce hrdel doprovází zpěvem tóny vsetínské hokejové hymny. Je to tady! Legendární derby je zpět. A ještě jedna super zpráva. Mlha se zatím netvoří, je velká šance, že dnes se zápas opravdu dohraje.

Těsně před úvodním vhazováním vytahují Vsetínští celotribunové choreo. Případné obavy, že by snad mohla přijít podobná duchaplnost, jakou předvedli zlínští v úvodním derby, se rychle rozplynuly. Místo toho se tribunami šíří pochvalný šum – tohle se opravdu povedlo.

Úvod zápasu oživilo naučné choreo vsetínských fanoušků.

Přesilovky

Je vhozeno. Na ledě se od prvních minut rozpoutává bitva s velkým nasazením. V páté minutě přichází první domácí přesilovka. A stane se něco nezvyklého. Vsetín ji hraje dobře. Co dobře, přímo parádně. Ševci jsou takřka po celé dvě minuty svíráni ve svém pásmu. Puk několikrát nebezpečně skotačí kolem Hufovy svatyně. Prozatím má ještě zlínský gólman štěstí. V samém závěru oslabení ho ale opustí. U nepovedené Sihvonenovy střely je nejdříve Vít Jonák a jeho dorážka proklouzne mezírkou v Hufově výstroji. Napěchovaný Lapač, který od začátku bouřlivě žene své ovečky na steč, poprvé exploduje radostí.

Později se ukáže, že přesilovky budou jedním z klíčových faktorů duelu a to i přesto, že žádný další gól v nich nepadne. Vsetín je tentokrát hraje nezvykle dobře. Snad až na jednu výjimku má v každé z nich velký tlak, zejména Přikrylova pětice dává Beranům pořádně zabrat. Z tlaku navíc dokáže těžit i nějakou dobu po skončení početních výhod. To na Lapači dlouho nepamatují. Přitom se pohledem z tribuny nezdá, že by VHK udělal v přesilovkovém systému zásadní změny. Přesto to najednou funguje. Že by tolik pomohla práce na psychickém rozpoložení, o které na tiskovkách pravidelně mluví trenér Weintritt?

Vít Jonák tvrdě pracoval tam, "kde to nejvíc bolí". Odměnou mu byla úvodní branka zápasu.

Obětavost

Ani Zlínští ale nehrají přesilovky špatně. Valaši se o tom přesvědčí již v osmé minutě při vyloučení Smetany. Berani mají tlak, obléhají branku, přesto tomu něco chybí. Nedostávají se do nebezpečných zakončení. Prostor kolem své svatyně Valaši výborně brání. A tak to Ševci zkouší od modré. Bum – první rána končí na chráničích Berzinše. Prásk – druhá trefuje Vítka. Znovu Vítek a Vsetín vyhazuje. „Páni, parádní obětavost,“ vydechne pán na tribuně. Vsetínští dnes opravdu dřou naplno. Vrhají se do přihrávek, skáčou do střel.

Statistiky později ukážou, že v zápase dohromady zblokovali dvacet střel. To jsou čísla hodná rozhodujících bitev play-off. Čísla, která jsme v této sezóně ještě neviděli. Prim v úspěšném blokování střel hrají již zmíněný Vítek či tradiční bojovník Berger, maximální obětavost je však vidět na všech hráčích VHK.

Hra zatím pokračuje v rychlém tempu. Zlín se prezentuje nátlakovým hokejem a výborným napadáním. Trenér Vlach zná Lapač jako své boty a moc dobře ví, jak silnou zbraní je na úzkém vsetínském ledě kvalitní pressing. Vsetínští s ním mají opravdu velké problémy. Často ztrácejí ve vlastním pásmu puk. Zároveň ale nedělají hrubé chyby a Zlín se jen těžce dostává do opravdu gólových pozic. Z vysokého postavení Zlína navíc vyplývají rychlé protiútoky Vsetína. VHK se probíjí do řady přečíslení, Huf je ale bezchybný.

Choreo předvedli i zlínští. I se světelnými a kouřovými "efekty".

V polovině zápasu se však nad případným zlínským úspěchem stáhne mlha. Doslova. Nejprve totiž jedinci v hostujícím kotli odpálí pyro, čímž se celý sektor i přilehlá tribuna zahalí do oparu. A o chvíli později se dorážkou vlastní střely prosazuje Luboš Rob. Branka navíc názorně ukazuje další z klíčových prvků v nichž měl Vsetín v duelu jasně navrch.

Vhazování

Přikryl vyhrává buly rovnou na hůl Kajínka. Ten bez přípravy pálí, Huf, vyráží a osamocený Rob nadvakrát posílá kotouč do sítě. Valentin Claireaux odjíždí z ledu se sklopenou hlavou. Právě on lacino prohrál klíčové vhazování. Ale není v tom zdaleka sám. V této činnosti Vsetín po celý zápas jasně dominuje. Vítězí v takřka 60 % buly. Ještě zásadnější rozdíl je při důležitých vhazováních. V útočném pásmu jich VHK vyhrál celých 85 %. Z toho plyne kontrola puku, tlak a góly. Ten druhý rozhodně. Ani jeden ze zlínských hráčů úspěšností neatakuje 50 %. Nejlépe na tom je 45% Sedláček. Slabota. To na Vsetínské straně dominuje Přikryl, který opanuje 15 z 19 vhazování. Jediný z centrů, který má nižší než poloviční úspěšnost je 47% Berzinš.

Již za pár vteřin se bude Vsetín radovat ze druhé branky. Jejím základem bude toto vhazování.

Důraz

Stav 2:0 v půlce zápasu evokuje předchozí derby ve Zlíně. Ale ne, tohle je jiný zápas. Zejména Ševci předvádějí úplně jiný výkon. Zatímco na domácím ledě se po druhé brance totálně rozsypali a proměnili se ve zcela neškodné Beránky, tentokrát se po pár minutách opaření znovu vracejí do tempa. I jejich fanoušci aspoň na čas vyřešili spory ve vlastním sektoru a znovu startují hlasivky do bitvy s pětitisícovou přesilou. Závěr druhé třetiny tak patří, i díky přesilovkám, Zlínu. Valaši těžce odolávají, Berani několikrát zakončují z nebezpečných pozic. Maxim Žukov je ale bezchybný a když už je přeci jen překonaný, zachrání ho po Claireauxově zakončení tyčka.

A také mu pomáhají vlastní spoluhráči. Tým, který je často kritizovaný za malý důraz v brankoviště tentokrát v předbrankovém prostoru vládne. Ševci se tak takřka nedostávají k dorážkám, dokonce i zakončení z optimálních pozic je k vidění poměrně málo. Statistiky ukazují, že jen 22 % hostující střel letělo ze slotu, čili nejnebezpečnějšího prostoru na ledě. Pro srovnání, Vsetín pálil ze slotu 45 % svých pokusů. Čísla tak jen potvrzují vizuální dojem. Zlín je sice opticky lepší, Vsetín je ale ve svých protiútocích nebezpečnější. Na pozápasové tiskové konferenci se trenér Jurík odpovědi na otázku o slabším zlínském důrazu obloukem vyhýbá. Přesto i on nejspíš dobře ví, že prostor kolem obou branek tentokrát patřil vsetínským bojovníkům.

Když už Žukovovi vypadl puk z výstroje, důrazní domácí dokázali zamezit úspěšným dorážkám.

Ševci přesto příkladně bojují. Jsou opravdu dobří. Herně asi nejlepší tým, který se letos na Lapači představil. Jak můžou být skoro až na chvostu tabulky? To je otázka, která napadá asi většinu přítomných. K vidění je opravdu nadstandardní chanceligový duel. Krásu sice často přebíjí bojovnost, to je ale v derby běžný jev. Kdyby takovýto výkon předváděly týmy celou sezónu, určitě jim patří jiné příčky, než na kterých aktuálně sídlí. Dvojnásob to platí o Zlínu. Ten naplno ukazuje, že kádr má více než dobrý, tak co ty výsledky…?

Na obou týmech je zároveň patrné, že přes proklamace v duchu „připravujeme se na derby jako na běžný zápas“, tento duel jako běžný neberou. A pokud ho tak někdo bral, elektrizující atmosféra vyprodaného Lapače ho rychle strhla. Hráči viditelně dřou na max. Domácí už se ve třetí třetině soustředí především na pozornou obranu, kterou se Zlínští ze všech sil snaží prolomit. Tolik touží po kontaktním gólu, který by je vrátil do hry. Ve čtyřicáté osmé minutě se dočkají. Jiří Suhrada předvádí skvělé řešení situace. Najíždí si s pukem do dobré pozice a střelu schovává za clonící hráče. Žukov nachází touš až v síti.

Rostislav Vlach možná právě přemýšlí nad útočným faulem, který jeho hráče právě připravil o nápor.

Lapač na vteřinu ztichne. Hned vzápětí se ale rozjíždí nový chorál. Znamení, že se nic neděje, domácí přeci pořád vedou. Ale bude to ještě zatraceně těžké, uvědomují si fanoušci i domácí střídačka. Další zlínský nápor však brzdí zbytečný útočný faul Kindla. Trenér Jurík je pořádně naštvaný. „Zrovna teď, kdy se tlačíme za vyrovnáním,“ povzdechne si zklamaně. Zbytečné fauly provázejí Ševce celou sezónu a nevyhnuli se mu ani na Lapači. Domácí přesilovka sice trvá jen krátce, přesto Zlínští na čas vypadávají z tempa.

Hrdinové

Přichází padesátá druhá minuta a v ní nejkrásnější akce zápasu. A také rozhodující. V rychlém protiútoku posílá Rob puk Přikrylovi, ten nasměruje kolmici na Víta Jonáka, který pohodlně uklízí kotouč do prázdné brány. Je to jeho druhý gól v zápase. Třetí v sezóně. A všechny tři padly do sítě Zlína. Pro kapitána je to obrovská vzpruha. Sám nejlíp ví, jak moc náročné období za sebou má. Po těžkém zranění se do herní pohody dostával jen velmi obtížně. Nešlo mu to. Chyboval. V tabulce +/- hodnocení se propadl na chvost klubových statistik. V posledních zápasech ale pookřál. Viditelně mu pomohl i návrat do formace k parťákovi Robovi. A teď v derby už je to starý dobrý Jonák. Odvádí spoustu černé práce ve všech herních situacích, blokuje střely a jako bonus dává góly. Zdá se, že těžké období je nadobro zapomenuto.

Důrazný David Vítek odehrál skvělý zápas.

Ale Jonák v tom není sám. Skvěle hraje celý první útok. Ve všech třech gólech má prsty Přikryl. Zdá se, že na centru mezi Robem a Jonákem našel zaslíbené místo. Předvádí přesně to, kvůli čemu ho Vsetín přivedl z Litoměřic – skvělý přehled, tvorba hry, chytré přihrávky. Fanoušci si ale v zápase nacházejí ještě jednoho hrdinu. A právem. David Vítek odvádí parádní výkon. Vsetínský odchovanec, který v zelenožlutém dresu prošel z druholigového podpalubí až na špičku první ligy ční svou bojovností a obětavostí. Blokuje nejvíc střel ze všech, vybojovává mnoho puků, nevypouští jediné střídání. Nikdy z něj nebude brilantní technik ani bruslař, svým důrazem a příkladnou bojovností je ale pro Vsetín nepostradatelný. Zvlášť v zápasech jako je tento. A možná si to po konečně uvědomují i ti, kteří Vítka mnohdy zatracují.

Zlín se ale ani za stavu 1:3 nevzdává. Žukov je v jednom ohni. A chytá skvěle. Další z domácích hrdinů! Naplno prokazuje to, co dokazoval už v Jihlavě – na důležité zápasy se dokáže skvěle zkoncentrovat. Berani jsou z něj nešťastní. Zkoušejí vše možné i nemožné, aby ho překonali. A nakonec se jim to ještě jednou povede. Jenže chyba lávky. Házenkářská hala je o pár desítek metrů vedle. Honejskovo sklepnutí puku rukou do sítě tak nemůže platit. Nebo ano? Rozhodčí se ještě radí u videa. Lapač obchází nervozita. Do třetí sirény schází ještě dvě minuty, dost času na případné srovnání. Ale ne, video posvěcuje verdikt z ledu, branka opravdu neplatí. Trenér Vlach si ještě celou situaci nechává vysvětlit, není ale moc co řešit, záběry od videa hovoří jasně.

Lapač bouří. Jenyšova trefa do prázdné brány právě dala razítko na domácí vítězství.

Ševci přesto neskládají zbraně. Při power-play se jim v útočném pásmu daří vyhrát buly. Claireauxův úspěch ale spoluhráče zjevně překvapuje. Natolik, že galantně přenechávají puk domácímu Jenyšovi. Ten rychlým pohledem kontroluje směr k hostující brance a pak bekhendem chladnokrevně zamíří do opuštěné svatyně. Zlínští ještě pár sekund zůstávají stát na značkách a nechápavě se po sobě dívají. Jak jsme mohli takto zaspat?

Závěrečné vteřiny už jsou jen ódou na domácí vítězství. Tribunami se nese pokřik „Vsetínští derby je naše,“ celý stadion vestoje aplauduje. Tedy až na hostující rožek. Viditelně zklamaní hokejisté Zlína se k němu po siréně vydávají, schytávají však spršku nadávek od některých svých přívrženců. Další prohra v derby se zkrátka neodpouští. Hosté se tak rychle otáčejí a vydávají se do kabiny. Jen evidentně nejzklamanější z nich, Honejsek, zůstává tváří v tvář svému sektoru a mlčky přijímá ostrou kritiku.

Zasloužená radost. Hráči i trenéři slaví třetí vítězství v řadě, tentokrát navíc v derby.

To na opačné straně je veselo. Tribuny vyvolávají trenéra Weintritta. Hokejisté se k nim svorně přidávají klepání holemi o led. Zdá se, že stejně jako před lety ve druhé lize i tentokrát přijala kabina tohoto trenéra více než dobře. Přichází tradiční děkovačka. Takřka nikdo neodchází, teda krom hostujícího sektoru. Všichni si chtějí užít tu radost. Vítězství v derby se Zlínem. Na Lapači. V zápase, na který se čekalo šestnáct let.

Po deseti minutách oslav se fanoušci začínají rozcházet. Mnozí z nich však budou ještě pokračovat ve svých oblíbených podnicích. Zlínští fans zase uspořádají pyro show ve vlastním autobuse. Inu každému, co jeho jest. Jedno je však jisté. Návrat velkého krajského derby na Lapač se povedl na výbornou!