My se vrátili

20. 2. 2007. Na ledě jsou Ostrčil a Podešva, Vsetín prohrává derby ve Zlíně 1:4, extraligová sezóna pro něj končí. Nikdo v tu chvíli netuší, že končí nejen sezóna, ale celá nezapomenutelná éra... Uběhlo více než 10 let. Je 9. 9. 2017. A? Na ledě jsou Ostrčil a Podešva. Vsetín poráží Ústí nad Labem 5:2 a slaví úspěšný návrat do profesionálního hokeje. Klub za tu dobu prošel dlouhou cestu, trnitou a krásnou zároveň. Teď je konečně zpět. Natěšený a plný odhodlání.

„Všechno je teď hrozně hektické,“ vydechne manažer VHK Vsetín Radim Tesařík. V posledních dnech před startem WSM ligy se skoro nezastaví. 

To fanoušky trápí jiné věci. „Tohle je hnus,“ zní na diskusních fórech, když se dozví o zpřísnění pravidel na stadiónech a zákazu vnášení nápojů, valašskou medicínu nevyjímaje. „To je blbý vtip, ne?“ ozývají se jiní po zjištění, že steamované přenosy z WSM ligy budou placené.

Že to nejsou ideální kulisy prvního vsetínského zápasu ve WSM lize? Ale kdeže…

Úderem sobotní půlnoci je vše zapomenuto. Heslo „Spolu za Vsetín" ožívá. Je tu Den D., Vsetín se po 10 letech vrací do profesionálního hokeje. Již hodinu před oficiálním otevřením Lapače proudí ke stadiónu davy fanoušků v zelenožlutém. V 15:00 už je před zimákem pořádně živo. Na lísky stojí dlouhé štrúdly natěšených fans, další už pomalu míří na svá místa.

Ve směru od města se ozývá pokřik „Slovan, Slovan.“ Šestnáctičlenná skupinka věrných fanoušků Ústí nad Labem právě dorazila vlakem a pomalu míří k Lapači. Tady venku jdou jejich pokřiky ještě slyšet, později uvnitř nebudou mít šanci…

U hlavního vchodu se na chvíli objeví Radim Tesařík. V očích se mu zračí nervozita. Nervózní je i vrchní statistik zápasu. I pro něj je to premiéra. Premiéra, která v letošním ročníku zajistí milovníkům detailních statistik doslova žně, srovnatelné nejen s extraligou, ale i slovutnou NHL.

V 15:19 se Lapačem poprvé rozezní potlesk. Vojtěch Šilhavý přivádí hráče VHK na rozbruslení. O chvíli později se potlesk mění v bučení – z kabin vycházejí hráči Slovanu. Do startu zápasu zbývá skoro tři čtvrtě hodiny a na tribunách už se ale tísní minimálně 1 200 lidí. Každý si chce zabrat co nejlepší místo. Každý si chce první zápas ve WSM lize užít naplno.

Nechybí ani známé tváře, včetně hlavních osobností kotle, strůjců pověstné lapačské atmosféry. A na svou kazatelnu dorazil i Konvička ze Žďáru. Další fandové se scházejí venku. Jen slibované kontrabandy s pluckami slivovice zatím náhonem nepřiplouvají… možná jindy.

Z reproduktorů se line píseň Tublatanky a rozbruslení pomalu končí. Jako poslední opouští led Filip Dundáček, v ruce kyblík plný puků. V tu chvíli ještě netuší, že jeden z nich pošle ve třetí třetině za záda ústeckého brankáře.

Hokejisty nakrátko střídá rolba. Vsetínští ultras mezitím rozdělují na vytipovaných místech vlajky a fólie na předzápasové choreo. Hudba z reproduktorů je natolik hlasitá, že jejich pokynům skoro nejde rozumět, přesto se nakonec vše povede zorganizovat. Klobouk dolů před jejich prací.

Do startu zápasu zbývá už jen pár minut. Lapačem zní chorály. Všichni jsou napnutí. Povede se premiéra? Budou Valaši ve WSM opravdu konkurenceschopní? Jistě, příprava se povedla, ostré zápasy ale mohou být úplně o něčem jiném… starší dorost Vsetína by mohl vyprávět.

Otevírají se dveře kabiny. Atmosféra graduje. Za moment už zazní první tóny jedinečné vsetínské hymny. Tisíce hrdel začíná zpívat, rozjíždí se choreo, hráči vjíždějí do potemnělé arény, kterou osvětlují jen reflektory z dílen hlavního vsetínského sponzora, firmy ROBE Lightning. Atmosféra nemá daleko k té, která byla na Lapači při rozhodujících bojích o postup do WSM ligy. Teploměr sice ukazuje 21 ℃, po zádech však běhá mráz.

Konečně je vhozeno! To, na co čekal vsetínský hokej 10 let, se stalo skutečností – Vsetín se vrátil do profesionálního hokeje. Symbolicky proti Ústí nad Labem, které tehdy Valachy  v extralize „nahradilo“.

Trvá to jen 65 sekund a Lapač exploduje radostí. Druhá formace VHK se prosazuje hned při svém první střídání. Útok složený z odchovanců Vsetína, z nichž dva vloni působili ve druhé lize, posílá jasný vzkaz – s námi musíte počítat. Autor gólu Martin Podešva, hrající dnes s kapitánským „C“ ví, že jeho trefa byla „tak trochu haluz“, za střeleckou smůlu v přípravě si ji ale zaslouží.

Ústí nad Labem nerezignuje a v přesilovce brzy srovnává. Hraje se rychlý hokej, ve strhující tempu. „To je něco úplně jiného než vloni,“ glosuje jeden z fandů směrem ke svému sousedovi. To trenér Jenáček si starostlivě říká: „Je to hrozně ulítané!“ Moc dobře si uvědomuje, jak velká očekávání na týmu leží. A jak moc je důležité v dnešním zápase uspět.

Hra je vyrovnaná. Hosté pozorně brání a pravidelně vyrážejí do rychlých protiútoků. Nová tvář v brance VHK Luboš Horčička však působí jistě. Mnohem jistěji, než jeho kolega Soukup na straně druhé. Ten po smolné první brance nevypadá příliš v pohodě. A ke konci třetiny ho zaskočí nenápadná střela Dominika Pokorného. Dalšího vsetínského odchovance, dalšího z hráčů, který vloni ve 2. lize pomáhal VHK k postupu. „Moc důležitý gól před přestávkou,“ pochvaluje si jeho spoluhráč Vojtěch Šilhavý.

První třetina končí.

Vsetínští trenéři Dopita s Jenáčkem ví, že tým potřebuje hlavně trochu zklidnit. Daří se. Valaši vstupují do druhého dějství ve velkém stylu, soupeře přehrávají. Tlak je až překvapivě silný. „To není dobré, děláme moc chyb,“ pomyslí si ústecký trenér Mareš. V tu chvíli ještě věří, že jeho tým dokáže vsetínský nápor ustát. Jenže přichází přesilovka VHK 5 na 3.

„Stejně ji zas nepromění,“ pronese jeden z fanoušků na tribuně. Má pravdu, Valaši pokračují v tradici z loňské sezóny. Lidi jsou zvyklí, nikoho už to nevzrušuje.

V dalších minutách se ale Vsetínští přeci jen prosazují. Zaslouženě. Nejprve se pohotovou střelou po vhazování trefuje zkušená slovenská posila Markovič. A hned v dalším střídání skóruje i druhá nová akvizice v prvním útoku - David Březina. Živoucí důkaz toho, že cesty hokejistovy jsou někdy opravdu nevyzpytatelné.

Před 3,5 roky byl Březina největším tahounem jihlavské juniorky, která zachránila extraligu… na úkor Vsetína. V zápase o všechno dal dva ze tří gólů svého celku a tehdejší lodivod juniorky VHK Luboš Jenáček po utkání smutně prohlásil: „Březina je takový hráč, že když dostane šanci, promění ji. To dostalo Jihlavu na koně.“

Nyní Březina bojuje za Vsetín. Odhodlaný dokázat, že se ho Dukla zbavila neprávem. A trenér Jenáček si nad jeho neúprosnou koncovkou radostně mne ruce. Však na Vsetíně dobře věděli, proč po tomto hráči před sezónou sáhli.

Nálada na stadiónu je výborná, atmosféra jakbysmet. „Lidé jsou fantastičtí," říká si Martin Podešva. „Musím říct, že lepší atmosféru v lize nezažijete,“ uznává na Facebooku jeden z přítomných fanoušků Ústí. Funguje dokonce i dříve nepředstavitelná i spolupráce stání – sezení, která se na Lapači rozjela během loňského play-off.

Za stavu 4:1 se Slovan aspoň na chvíli vzpamatuje, vytvoří si i několik šancí. Horčička je ale bezchybný. „Chytá skvěle,“ pomyslí si Vojtěch Šilhavý i trenér Jenáček.

Po chvíli Vsetín znovu přebírá otěže zápasu a zbytek utkání kontroluje. Přesto se hosté deset minut před koncem chopili stébla naděje. Po snížení na 2:5 Vsetínské na dvě minuty zmáčkli. „Ještě to můžeme zdramatizovat,“ věří trenér Mareš. Do toho přichází trestné střílení.

Faulovaným je Daniel Vrdlovec, který řadu let působil ve vsetínské mládeži a juniorce pomohl vybojovat titul. Nyní jede za zkušeným náhradním brankářem Martinem Volkem, aby si nechal poradit, jak pokořit vsetínského gólmana. Po chvíli pokývá hlavou, rozjíždí se… a troskotá na Horčičkově vyrážečce.

Je rozhodnuto. Ve zbytku utkání už může Lapač jen a jen slavit. „Škoda bodů, ale v tomto bouřlivém prostředí se bude hrát špatně každému,“ říká si trenér Mareš. „Je krásné v takové atmosféře hrát,“ pochvaluje si naopak trenér Jenáček, který bude po zápase znovu bouřlivě vyvoláván. Stejně jako Tomáš Frolo. I na něm je vidět, jakou radost mu úspěšný návrat „domů“ udělal.

Na ledě probíhá děkovačka. Noví hráči se tradiční oslavný rituál evidentně naučili, vše tak jde jako po másle. Na závěr si ještě jede gólman Horčička pro odloženou cenu za nejlepšího hráče zápasu. Při odchodu z ledu pokyne tleskajícím tribunám. Dobře ví, že to na Lapači nebude mít lehké, vždyť nahrazuje modlu fanoušků Petra Hromadu. Sobotním výkonem ale postavil výborný základ k tomu, aby si ho na Valašsku oblíbili.

Světla pohasínají, fanoušci se rozcházejí k domovům. Velká část z nich míří na Valašské záření. Dnes se bude slavit, oprávněně.

My se vrátili… A v plné parádě!