Kouč Jurík: Chceme hrát atraktivní hokej

Je optimista, věří týmu. Juraj Jurík v předsezónním rozhovoru tvrdí, že vsetínské mužstvo je vnitřně silnější než loni. A že by mělo hrát atraktivní hokej. „Nemáme v mančaftu žádné špílmachry, kluci jsou prostě parta. Mám pocit, že si to zkrátka sedlo,“ říká hlavní trenér Vsetína, který však jedním dechem dodává: „Abychom byli více konkurenceschopní, musíme ještě posílit v útoku. Nejlépe samozřejmě se začátkem soutěže.“

Rozhovory před startem sezóny 2010/2011:

Ještě se vrátím k poslednímu přípravnému utkání, které jste sehráli v pátek ve Valašském Meziříčí. Prohrávat po první třetině 1:4, to nevypadá, že by zrovna gradovala forma?
Určitě ne, ale výsledek neodpovídá hře. Do desáté minuty jsme hráli velice dobře. Pak se ukázalo, že naše produktivita je mizerná. Šance, které si vypracujeme, nedokážeme proměnit. A naopak to, co nabídneme soupeři, protivník potrestá. Branky, které inkasujeme, nejdou na vrub obránců, ale celé lajny. Jedeme do přečíslení a místo toho, abychom zakončili nebo si vytvořili nějakou příležitost, zkoušíme něco vymýšlet a přijdeme o puk. Soupeř nás z protiútoku potrestá. O tomhle byla ve Valmezu první třetina. Pak jsme si řekli, že to musíme víc zavřít a s přispěním gólmana jsme zkonsolidovali hru. Mužstvo během celé přípravy ukázalo, že má charakter a vůli. V poslední třetině proti Bobrům se tomu nepoddalo a dvěma vstřelenými brankami skóre zkorigovalo. To bych bral jako pozitivum. Negativum je to, že jsme během léta dali maximálně tři góly za zápas.

Straší vás nízká produktivita?
Když se podíváme na vývoj utkání s Přerovem nebo Novým Jičínem, mohli.jsme i na tuhle nízkou produktivitu vyhrát. Je ovšem pravda, že abychom mohli pomýšlet na nějaké pravidelné výhry, potřebujeme produktivitu zvýšit. Bohužel konkurence v mužstvu je docela malá. Momentálně nám schází pravý střelec. Takového zkrátka v týmu nemáme.

Co si pod tím termínem představujete?
Pro mne je střelec hráč, který střeleckou potenci dokazuje každou sezónu. A ne že jeden rok ano, druhý rok ne, třetí napůl a čtvrtý rok zase ne. Střelec by se měl prosazovat během celé sezóny a měl by dávat góly aspoň každý druhý třetí zápas. Jestli dá někdo dva tři góly jednou za pět zápasů? To je málo. Nehledě na to, že potřebujeme trošku vylepšit to, aby beci dostávali více puků k bráně. Tlačíme se do nějaké střelby, ale končíme na prvním bránícím hráči. Místo toho, abychom měli tlak před bránou, se nám puky odráží pryč a soupeř nám ujíždí do protiútoků.

Neuvažujete s asistentem Josefem Štraubem, že byste znovu nazuli brusle?
(směje se) Josef už vyhrožoval, že se asi obleče, ale zatím to nehrozí. Zatím máme kádr takový, jaký máme. Musíme se s tím vypořádat. Myslím, že si mužstvo docela sedlo. Je vhodně doplněné v obraně, v útoku to máme hodně mladé. Klub si vytyčil směr zapracovávání mladých hráčů, abychom nebyli závislí na nějakém doplňování zvenku.

Jaká byla filozofie hráčských změn v průběhu léta?
V každé soutěži je nedostatek obránců. Jsme rádi, že jsme Michala Šafaříka se Zbyňkem Spitzerem dotáhli zpět do Vsetína. Oba se tu narodili a na 2. ligu jsou to kvalitní hráči. Chtěli jsme, aby se od nich učili a herně vedle nich povyskočili naši mladí beci – Kapřík, Fardis… odzkoušeli jsme si, že na záskok máme Tomáše Žabčíka, věkem juniora. Chtěli bychom v obraně i v útoku dochovat vlastní hráče. I dnes máme totiž ještě spoustu hráčů, za jejichž hostování musíme platit jiným klubům. A to v aktuální ekonomické situaci není jednoduché. Nehledě na to, že čím více vsetíňáků bude hrát, tím více to přitáhne diváků. Je to tak vždycky, fanoušci tohle ocení daleko víc, než mančaft poslepovaný ze žoldáků.

Jak dlouho může proces „dochování mladých hráčů“ trvat?
Aby mužstvo bylo soběstačné, je to otázka dvou tří let. Začali jsme letos s tím, že budeme tým postupně doplňovat vlastními odchovanci. Zároveň si myslím, že se nám začnou vracet i hráči v generaci od 22 – 28 let, kteří pochází ze Vsetína, ale rozprchli se pryč po vyloučení klubu z extraligy. Ovšem trošku problém je v tom, že tito kluci povětšinou přestali být hráči Vsetína. Zkrátka je u nich situace podobná jako třeba u Máry Knebla (hráč Vrchlabí), Danka Bryneckého (hráč Nového Jičína) nebo Pavla Zavrtálka (hráč Přerova).

Zavrtálkova situace se momentálně řeší. Jak to s ním vypadá?
Přerov za něj chce peníze za hostování. Takže se momentálně řeší, za jakou částku by nám bylo nové vedení Přerova ochotno Pavla na hostování dále nechat. Prostě nám vznikla vyřazením Vsetína z extraligy díra, kdy odešlo v podstatě pět ročníků hráčů. My ji momentálně látáme.

Kdo bude kapitánem mužstva?
Proběhlo nějaké utužení kolektivu a my hráčům řekli, aby si zvolili kapitána. Bude jím Michal Šafařík a jeho zástupci jsou Zbyněk Spitzer a Daniel Tesařík. Pavel Zavrtálek to vzal úplně normálně, tehdy se navíc jeho případný odchod vůbec neřešil.

Šafařík bude kapitánské céčko nosit stabilně? Víte, jak to bylo loni…
Loni byl kapitánem Kuba Ašer a protože nehrál často, nějak se to přehodilo. Pak se toho ujal Pavel Zavrtálek. Jak bylo mužstvo loni rozházené, letos si sedlo. Šáfa se Špícou i s Vrtem do toho vnesli nějaký řád a pořádek. Přinesli do mužstva zkušenosti, které tomu mančaftu loni chyběly. V kabině musí být někdo, kdo tvrdí muziku. Musí tam být někdo, který řekne, že něco je černé a zbytek mužstva to odkýve, i když si myslí, že není. A to se ukazuje i na ledě. Kluci v zápasech bojují a nezabalí to za žádného stavu. Z přípravy špatný pocit nemám. Mužstvo jsme během léta přebudovali, začali jsme na něčem pracovat a myslím si, že v pátek na ledě Valašského Meziříčí to už bylo poznat. Navíc jsme během přípravy měřili síly se soupeři, kteří loni skončili v tabulce nad námi. Je škoda, že jsme pro psychiku a pohodu našich kluků nějaké zápasy nevyhráli, ale důležitá bude středa a to, jak se odpíchneme do dalších třech čtyřech kol.

Je tedy kabina vnitřně silnější, než loni?
Mám z toho takový pocit. V kabině je čtyři pět starších hráčů a zbytek jsou si sobě rovni. Nemáme žádné špílmachry, mužstvo je prostě parta. A myslím, že si sedla, alespoň z toho mám takový pocit. Kluci mají chuť do trénování a dají si říct. Ještě musíme zapracovat na tom, abychom na ledě plnili to, co si řekneme, abychom neztráceli zápasy v závěrečných minutách. Také bychom rádi ještě posílili do útoku před začátkem nebo na začátku soutěže. Jsem v tomhle ohledu optimista.

Jaké si dáváte pro letošní sezónu cíle?
Chtěli bychom se pohybovat kolem šestého místa. Na středu tabulky. Rádi bychom se dostali do play off s tím, že především doma chceme předvádět atraktivní hokej a vyhrávat.

Takže hráči nebudou pod tlakem, aby postoupili do vyšší soutěže?
Já myslím, že postupu se nikdo nebrání, ale musíme být trochu racionální. Prvořadý cíl klubu je stabilizovat se po hráčské stránce. Fanoušci budou muset být trpěliví. Jde o mladé kluky, kteří se hokej stále ještě učí a musí se ohrát, aby mohli za pár let rozdávat radost. Stejně tak to měli třeba v Přerově. Hanák, Kočara a spol. jsou spolu sedm let, hrají spolu od juniorky. A dařit se jim začalo až předloni. Pak mužstvo doplnili a dnes jim šlape. To samé Opava, která před třemi lety rovněž začala s mladými kluky. Tento proces čeká i Vsetín.

Kdo podle vás bude Vsetínu nejtěžším soupeřem?
Těžko se to posuzuje podle přípravných zápasů. Ale myslím si, že soutěž bude letos velmi vyrovnaná. Podle výsledků přípravy vypadá slibně Šumperk. A soupeři jako Hodonín, Přerov, Nový Jičín nebo Valašské Meziříčí, se kterými jsme během srpna a září měřili síly, jsou podle mne hratelní. Vím, že zbrojí Orlová, dobré výsledky měl i Frýdek - Místek, takže uvidíme. Každopádně příprava v tomhle není berná mince. Můžete odehrát skvělé přípravné zápasy, po prvních třech kolech mít na kontě devět bodů a pak se až do Vánoc nechytit. A nebo můžete mít přípravu nemastnou neslanou a pak v soutěži předvádět pravý opak. My neměli dvakrát výborné výsledky, ale mám z našeho mužstva dobrý pocit. Věřím, že tenhle pocit přetavíme na vítězství v prvním kole proti Havířovu. A že budeme schopni na to navazovat.

Co derby s Valmezem? Podle statistické pravděpodobnosti by už letos mohla přijít nějaká ta výhra, co říkáte?
Myslím si, že kluci se na to už třepou. Valmez bude silný, ale asi ne tak jako loni. My určitě uděláme všechno proto, abychom je doma porazili. Hlavně kvůli divákům, kteří na to už dva roky čekají.

Zápasy s Uherským Hradištěm budou vlastně taky takové malé derby, viďte? Vždyť tam odešlo pět hráčů, kteří ještě loni oblékali vsetínský dres.
Ano. Uherské Hradiště mělo nějaké výsledky, bude tam ten nováčkovský elán. Spousta jejich hráčů má zkušenost s 2.ligou a bude záležet na nich, jak jim to sedne. My se ale musíme dívat především sami na sebe. Já jsem přesvědčen, že náš kádr má na to, aby se ve středu tabulky pohyboval. Hlavně se nám musí vyvarovat zranění v útoku, kde to máme nakvap. Kdyby se nám zranili dva tři útočníci, bylo by to složitější.

Co očekáváte od středečního utkání?
Myslím, že se kluci těší. V poslední třetině proti Valmezu si dokázali, že hrát se dá s každým. Psychicky nepadli a i když jsme poslední přípravák prohráli, něco jim to ukázalo. Věřím, že ve středu přijde hodně diváků a že se vsetínský fanoušek trošičku probere. Během přípravy mi přišlo, že stále na něco čeká. Mančaft potřebuje, aby mu vsetínský fanoušek pomohl. Aby se fandilo, zpívalo, dělal rámus. Hráči jsou pak schopní nechat na ledě vše.