Vstupenky online

Vsetínská stopa na MS 2014 v Bělorusku: Armands Berzinš

Dominik Tobola • 17.05.2014

Je to velmi příjemné překvapení. Lotyšská euforie na mistrovství světa v běloruském Minsku pokračuje, po Finech zdolala družina kanadského trenéra Teda Nolana i Spojené státy americké. Sympatické výkony na ledě i v hledišti dávají vínově červené reprezentaci z Pobaltí zatím slušnou vidinu. Play-off je na dohled. A vyhlíží ho další z bývalých vsetínských hráčů, útočník kazašského Beibarysu Atyrau Armands Berzinš. Na Valašsku se mu líbilo: „Líbili se mi hlavně vsetínští fanoušci, fandili i v těch nejtěžších chvílích,“ uznává lotyšský křídelní útočník.

Armands Berzinš
» Lotyšský útočník, odchovanec Prizma Riga
» Narodil se 27. prosince 1983 v Rize
» Ve vsetínském dresu odehrál sezonu 2006/07. Měl zde další tři kolegy - Laurise Darzinše, Janise Andersonse a již vyzpovídaného Guntise Galvinše.
» Působí v nejvyšší kazašské soutěži v týmu Beibarys Atyrau.
» Nyní je na svém sedmém šampionátu. Stihl také trojitou účast pod pěti kruhy (2006, 2010 a 2014)
» Profil Armandse Berzinše na Eurohockey.com

Porazili jste na šampionátu druhého favorita. To musí být skvělý pocit, že?
Ano, nedá se to moc popsat pocitově. To musíte zažít. Byl to pro diváky, troufnu si říct, velmi zajímavý a atraktivní zápas. Vždycky jsme vedli a Američané potom dotáhli. Naštěstí v té powerplay se jim to nepovedlo, ač měli mnoho šancí. Jsme šťastní.

Není to obvyklé, aby tým USA dostal od Lotyšů šest branek...
Ano, to máte pravdu. Dneska nám to tam obdivuhodně lehce padalo. Odehráli jsme skvělý zápas. Stejně jako s Kazachstánem byly všechny naše formace produktivní. Skórovala i naše čtvrtá formace zásluhou Gintse Meiji, takže spokojenost i v tomto ohledu.

Zeptám se stejně jako vašeho spoluhráče Guntise Galvinše. Co říkáte na atmosféru celého turnaje, speciálně pak vaše utkání?
Já si myslím, že vám odpovím stejně jako Guntis, i když nevím, co přesně říkal. Atmosféra turnaje a celá organizace je perfektní. Co se týče našich utkání, to je něco fantastického. Jako bychom byli v Rize. Není to z Lotyšska daleko a naši fanoušci jsou věrní. I když se příliš nedaří, přijedou podpořit největším počtu, jakmile to je jen možné. Moc si toho ceníme. Chceme to hlavně pro ně.

Jste velmi blízko postupu do čtvrtfinále. Čekají vás však ještě tři utkání. Co od nich očekáváte, respektive jak se na ně připravíte?
Ano, jsme velmi blízko, ale nesmíme zapomínat, že ten poslední krůček bude nejtěžší. My však máme dobrý tým a nemáme nijak nos nahoře. Půjdeme s pokorou i do dalších zápasů. Musíme je odehrát stejně dobře jako doteď. Možná si myslím, že bychom měli i myslet více na zadní vrátka. Nebudeme každý zápas dávat pět šest branek. Chceme pro Lotyšsko zkusit uhrát co nejlepší výsledek to půjde. Třeba ten největší v historii.

Tak. Teď se trošku vraťme v čase. Působil jste na Valašsku jednu sezonu. Co se vám vybaví, když se řekne Vsetín?
Jenom dobré pocity. To platí obecně o České republice. Hraje se tam výborný hokej. Soutěž je na velmi vysoké úrovni, a to po všech stránkách. Zázemí, kvalita tréninků a zápasů. Prostě všechno. Je ale pravda, že na rok ve vsetínském dresu vzpomínám nejraději. Můžu to porovnat, protože jsem sezonu nato působil v Prostějově. Fanoušci se mi více líbili u vás, fandili i v těch nejtěžších chvílích. Tím se dostáváme k tomu, že je velmi smutné, co se se vsetínským týmem stalo. Je to opravdu škoda, protože je to opravdu hokejové město.

Armands Berzinš v sezoně 2006/07, ve které oblékal dres extraligového Vsetína.

Nyní hraje Vsetín třetí nejvyšší soutěž. Na některá utkání chodí stále až 2000 diváků. Sledoval jste dění kolem klubu od té doby?
Přiznám se. Ne, bohužel nesledoval. Ovšem, to je velmi milé, že se u vás stále bojuje a že jste to nevzdali. To opravdu značí, že je Vsetín hokejové město. Přál bych mu postup zpět do extraligy. Opravdu, pamatuju si totiž všechno. Hráče, trenéry, opravdu vydařené angažmá mimo svou zem. Alespoň z mého pohledu, výsledkově už to tak dobré nebylo (usmívá se).

Jste aspoň nějakým způsobem v kontaktu s někým z toho bývalého týmu?
Ne, to nejsem. Akorát minulou sezonu jsem se potkal s Igorem Bobčekem, který hrál v Kazachstánu, stejně jako já, ale jinak jsem v kontaktu jen s mými lotyšskými kamarády. Byl tam tehdy kromě Guntise ještě Janis Andersons a Lauris Darzinš. Ano, s těmi se pravidelně potkáváme, jako třeba teď, v reprezentaci. Vidíte, tady máte důkaz, čtyři budoucí reprezentanty najednou na Vsetíně. A to jsme v tu dobu nebyli žádní zázraci.

Jak se vám líbí v Kazachstánu, respektive jaká je úroveň tamní soutěže?
Hraju za Beibarys Atyrau, dvojnásobného vítěze soutěže, letos jsme prohráli ve finále, bohužel. Soutěž se zlepšuje, protože tam chodí více a více hráčů z Evropy či severoamerického kontinentu. Kvalitu má hlavně prvních pět šest týmů, potom už to není tak dobré, ale přesto je to dobrá soutěž, podle mého názoru.

Co zázemí, potažmo fanoušci? Dá se to porovnat s českou extraligou?
Ne, tak to určitě zase ne. Říkám, na prvních pět šest týmů chodí kolem tisíce až dvou, u ostatních je to horší. Stejně jako to zázemí, u nás je to takové. Šatna není nijak přepychová, ale máme dobré kustody, kteří nám dopřejí všechno, co chceme, takže si nestěžuji.

Lotyšská družba ve vsetínských barvách. Zleva: Lauris Darzinš, Armands Berzinš, Guntis Gavlinš a Janis Andersons

banner pod článkem