Milníky play-off: Vyrovnané drama s postupovým koncem

Určitě to nebyl nejlepší vsetínský výkon v play-off. Počítá se však výhra a tu Valaši, se skvěle chytajícím Hromadou v zádech, dokázali urvat. Zajistili si tím postup do semifinále, ve kterém se střetnou s Porubou. Nový Jičín byl ale tentokrát hodně tuhým protivníkem, na vyložené šance by asi ve středu zvítězil. Hraje se však na góly a v zakončení byli zkrátka Vsetínští lepší. V následujícím díle Milníků si nejen popíšeme nejdůležitější okamžiky třetího čtvrtfinále, ale zavzpomínáme i na zlomové momenty celé série.

Klíčový okamžik: Rychlé smazání dvougólového manka
Za stavu 1:3 to se Vsetínem nevypadalo vůbec dobře. Nový Jičín byl na koni, kontroloval hru a domácí se jen marně snažili propracovat se do šance. Vše změnil drzý průnik dobře hrajícího Zúbka, v jehož konci byl domácí útočník zasažen Vašutovou holí do obličeje, čímž vybojoval pro VHK přesilovku. Když navíc o pár sekund později poslal Vnek puk na tribunu, čekala na Valachy z čista jasna přesilovka pět na tři. Tu Vsetínští, po dlouhém obléhání Šrámkovy brány, v samém závěru využili. Nakopnutý Vsetín si pak vybojoval další přesilovku a 46 sekund před druhou sirénou se dočkal vyrovnání. Během minuty a půl tak hosté ztratili těžce vydobytý náskok, což se v dalším průběhu hry ukázalo jako zásadní.

Hvězda: Petr Hromada
Petra Hromadu jsme hvězdou zápasu vyhlásili už v předchozím duelu a ani tentokrát tomu nemůže být jinak. Co na tom, že inkasoval čtyři branky a během druhé třetiny předvedl pár ne úplně jistých zákroků, když jinak zneškodnil celou řadu vyložených šancí hostů. Uhlár, Ižacký nebo Kabeláč několikrát jen bezmocně kroutili hlavou poté, co jim vsetínský muž v masce ukradl radost. S obdrženými brankami pak mohl gólman těžko něco dělat. Petr Hromada byl zkrátka bezesporu hvězdou zápasu i celé série a svými výkony dal jasně najevo, že nálepky brankáře, jemuž se v play-off nevede, se chce v letošních vyřazovacích bojích jednou provždy zbavit.

Smolař: Michal Horák
Ve vsetínském dresu strávil svá nejlepší hokejová léta. Po návratu ze zahraničních štací pak před několika lety zakotvil ve svém rodném Novém Jičíně a je stabilní oporou modrobílých. Nejinak tomu bylo během letošního čtvrtfinále a ani poslední zápas série nebyl výjimkou. Michal Horák dirigoval defenzívu, podporoval útok a byl také jediným z novojičínských beků, který v přesilové hře dokázal ohrozit Hromadu tvrdou střelou – jeho krásný gól v přesilovce pět na tři budiž důkazem. Přesto je to právě Horák, na koho nakonec nejvíce sedí označení smolař zápasu. Důvod je jednoznačný. Když minutu a půl před třetí sirénou napřáhl na modré ke své obávané dělovce, nikdo ještě netušil, že hosty v tu chvíli dělí jen několik centimetrů od vyrovnání. Rána jičínského beka totiž byla podařená – možná až příliš. Kotouč totiž udeřil do spojnice tyče a břevna a odsud se odrazil kousek před brankovou čáru. Byla to vůbec poslední hostující možnost ke srovnání. Centimetry však nebyly Horákovi a jeho týmu nakloněny a Nový Jičín tak na tolik vzývané srovnání nedosáhl.

Zklamalo: Množství domácích chyb
Vsetínští tentokrát určitě nepodali optimální výkon. Některé možná vnitřně až příliš uklidnilo vedení 2:0 v sérii, jiným naopak svázalo ruce vědomí toho, že poslední krok bývá nejtěžší a další zkrátka jen neměli svůj den. Oproti úžasnému sobotnímu představení byly každopádně středeční podívaná výrazně jiná. Když navíc hosté předvedli odhodlaný a bojovný výkon, měli domácí plné ruce práce, aby středeční zápas dotáhli do vítězného konce. Valaši tentokrát předvedli hodně chyb v defenzívě. Tři ze čtyř branek hostům svými přehmaty doslova darovali, mnoho dalších okének zachránil až Hromada nebo nepřesná muška hostů. V nervydrásajícím závěru však Vsetín vydřel to nejdůležitější – výhru a postup. Navíc, ubojovaná výhra ve chvíli, kdy se ideálně nedaří, může Valachům dodat další špetku potřebného sebevědomí. Zároveň jsou si však na Lapači dobře vědomi toho, že středeční výkon by na Porubu nejspíš nestačil.

Číslo dne: 10
Dohromady deset minut ve čtvrtfinálové sérii si užívali hokejisté Nového Jičína vedení. Všech deset připadá na třetí zápas série. Radost z něj si poprvé užili v čase 29:15, kdy se v přesilovce prosadil Michal Horák. Když poté hosté navíc zvýšili zásluhou Dominika Novotného na 3:1 zdálo se, že by se jim mohlo podařit vrátit sérii do Nového Jičína. Euforie ale Jičínu vydržela jen zmíněných deset minut. Vsetín dal dvě rychlé branky a v čase 39:14 bylo rázem vyrovnáno. Znovu už se Severomoravané do vedení nevrátili.

Zaujalo: Pomohla hymna?
Ve středu jsme sledovali klasickou play-off bitvu. Kuriózních a nezvyklých okamžiků bylo poskrovnu, něco se však přeci jen našlo. Nestává se často, aby vsetínští fanoušci skandovali během zápasu hymnu. Tentokrát se tak stalo. Probíhala 36. minuta. Vsetínští prohrávali 1:3, trápili se a právě v tu chvíli se z hlediště začalo ozývat sborové: „Vstávajte ogaři, bitva začíná…“. A hle, Valaši skutečně povstali a o sedm herních minut později už svítil na ukazateli stav 4:3. Jakoby snad měla tato legendární, skvěle napsaná hokejová hymna skutečně zázračnou moc...

Klíčové momenty série

1. Přesilovky:
Možná vůbec největší rozdíl mezi oběma týmy byl patrný v přesilových hrách. Oba celky jich hrály zhruba stejný počet, zatímco Vsetínští ale využili sedm přesilovek Nový Jičín uspěl pouze dvakrát. Již v první utkání hrály přesilovky významnou roli, Vsetínu pomohly vybudovat uklidňující náskok. V utkáních číslo dvě a tři měly početní výhodu úlohu přímo klíčovou. Na novojičínském ledě hrály oba celky dlouho přesilovku pět na tři. Nový Jičín ji nevyužil, Vsetín ano a vykročil tak k důležité výhře. Také třetí utkání bylo plné vyloučení. Hosté z Nového Jičína hráli víc přesilovek, využili ale jedinou. Vsetín uspěl třikrát čímž zvrátil nepříznivý vývoj zápasu. Přesilovky zkrátka byly velkou vsetínskou devízou.

2. Individuální výkony opor:
Ač má Nový Jičín v kádru řadu zkušených hráčů, individuální kvalita byla přeci jen na straně VHK. Potenciální opory také nezklamaly. V útoku sehrál důležitou roli Daniel Vaněk. Ten zaznamenal 5 asistencí, mezi nimiž vynikla především nádherná zadovka, po níž vstřelil Martin Ambruz vítězný gól druhého duelu. Vítězný gól zápasu číslo tři pak obstaral rovnou vsetínský kapitán, který zblízka přehodil ležícího brankáře. Důležitou roli sehrál i zmíněný Ambruz. Ten sice neprožil ideální základní část, ve čtvrtfinále však potvrdil, že v play-off hrají zkušenosti klíčovou roli. Ambruz vstřelil branku ve všech třech zápasech a spoustu práce odvedl i v oslabení. Roli produktivního tahouna potvrdil i Jan Kolařík, z mladíků pak na sebe nejvíce upozornil David Hrazdira, který se mimo jiné stal hvězdou úvodního čtvrtfinále.

V defenzívě předváděl výborné výkony Michal Nedbálek, který navíc stihl vsítit vítězný gól prvního zápasu a dohromady zaznamenal pět kanadských bodů. Své zkušenosti a kvality naplno prodal i Radim Tesařík, jehož přehled ve hře byl zkrátka nenahraditelný, zvláště ve vypjatých okamžicích. Velmi dobře si vedl i Lukáš Vrba a spolupráce s Tesaříkem skvěle svědčila i talentovanému Michalu Hryciowovi, který odehrál kvalitní zápasy. Nápad trenérů dát před play-off dohromady ostříleného veterána s mladým talentem se zatím ukazuje jako velmi dobrý. Mezi hlavními osobnostmi pak samozřejmě musí zaznít i jméno skvěle chytajícího Petra Hromady, jehož klíčovou roli pro tým jsme zmínili už v úvodu článku. Právě on se ve druhém a třetím utkání postaral o to, že Nový Jičín nedosáhl v sérii na jedinou výhru.

3. Šířka kádru:
Zatímco Valaši odehráli většinu série na čtyři útoky, hosté byli rádi, když dokázali sestavit kompletní tři pětky. Tento handicap se pochopitelně musel někdy projevit. Novojičínští sice srdnatě bojovali, častokrát jim ale chyběl ten pověstný krůček navíc nebo energie na vytvoření souvislejšího tlaku. Hodně patrné to bylo ve druhém zápasu série. Vsetín se ve třetí třetině zaměřil na obranu těsného náskoku a domácí, přes zjevnou snahu, neměli sílu jeho val prolomit a vytvořit si související tlak. Několik šancí si sice vytvořili, vesměs však šlo o rychlé výpady a ne dlouhodobý nápor. Mít široký kádr je zkrátka hodně důležité a v rozhodujících chvílích série to bylo znát.

4. První zápas série:
Pro vývoj série byl veledůležitý první zápas. Nejen jeho výsledek ale též průběh hodně ovlivnil rozpoložení obou celků. Vsetínským jednoznačně ovládnutý duel dodal potřebné sebevědomí, naopak Jičínu vzal přeci jen vítr z plachet. Ve druhém utkání série pak Valaši sehráli velmi dobrý taktický zápas a domácí, kteří nezbytně potřebovali vyhrát, si s Vsetínskými nedokázali poradit. Ve třetím duelu série si sice Novojičínští potvrdili, že dokáží být VHK vyrovnaným soupeřem i na Lapači, bylo však již pozdě. Těžko však říct, jak by série vypadala, kdyby už její první zápas probíhal tak vyrovnaně a dramaticky, jako ten třetí.

5. Fanouškovská podpora:
Vsetínští fanoušci znovu potvrdili, že pokud chtějí, patří mezi nejlepší v republice. První duel série tak znovu přinesl pověstném vsetínské peklo, ve kterém se Novojičínští rychle usmažili. Snad ještě lépe se ale zelenožlutí fans představili v Novém Jičíně. Přes 500 Valachů zaplavilo hostující arénu a vytvořili svému týmu bouřlivé „domácí“ prostředí. Však si také vsetínští hráči a trenéři pochvalovali, jak moc je podpora věrných potěšila a jak moc jim pomohla, zatímco Novojičínští si po zápase smutně povzdechli, že jim doma chyběla pomoc vlastních fandů. Ti sice v sobotu přijeli na Lapač v hojném počtu a snažili se svůj tým vzorně podporovat, po výsledku 1:6 ale jakoby rezignovali a jejich fandění pak bylo ve zbytku série více méně platonické. Atmosféru tvořenou vsetínskými fanoušky si každopádně užily oba týmy. Svědčí o tom alespoň fakt, že i někteří novojičínští hráči směřovali po posledním zápase ke vsetínskému kotli zatleskání či alespoň uznalé pokývání hlavou. Na Valašsku teď všichni věří, že Porubu čeká, nejen na Lapači, minimálně stejně bouřlivá atmosféra, vsetínští hráči totiž budou proti silnému soupeři dozajista pomoc potřebovat.