Nepochopitelně jsme po první třetině přestali bruslit a hrát, říká Petr Hruška

Po sérii třech vítězství v řadě přišla porážka v derby a v následujícím zápase s Prostějovem chtěli Valaši před domácími fanoušky opět bodovat. Vstup do zápasu vypadal nadějně, ale nakonec domácí poprvé v sezóně ztratili doma všechny body. „Zlomem byla druhá i třetí třetina, kde jsme úplně nepochopitelně přestali hrát a bruslit,“ říká Petr Hruška, který hledal vysvětlení pro prohru 6:4 s Jestřáby. „Musíme zapracovat na našich chybách a v sobotu se pokusíme urvat nějaké body v Přerově,“ zakončil rozhovor s příslibem vsetínský útočník s číslem čtrnáct na zádech.

Petře, vstup do zápasu jste měli dobrý a soupeře jste přehrávali. Nakonec jste bez bodu. Jak hodnotíš zápas?
Začalo to dobře, první třetinu jsme měli dobrou, ale zase jsme dělali ty chyby, které děláme v poslední době pořád. Necháváme volné hráče v brankovišti, nedokážeme je pokrýt a necháváme je pak dorážet. Z těchto chyb se nedokážeme poučit a stojí nás to body.

Co myslíš, že bylo zlomem zápasu?
Zlomem byla druhá i třetí třetina, kde jsme úplně nepochopitelně přestali hrát a bruslit. Jak už jsem řekl, hlavní bylo to nepokrytí hráčů před bránou.

V minulém kole jste padli v derby. Nebyli jste na Prostějov trochu přemotivovaní?
Samozřejmě se snažíme vyhecovat na každé utkání a zvlášť před domácím publikem, které nás žene dopředu. Dnes to bohužel nestačilo, poprvé jsme doma ztratili všechny body s Prostějovem.

Jak je na tom tvé koleno, se kterým jsi dlouho laboroval?
Měl jsem s tím problémy. Chvíli jsem s ním hrál, pak jsem zase ze zápasů vypadl. Určitě to nebylo optimální. Přes léto se to nějak spravilo. Absolvoval jsem s kluky letní přípravu, do toho jsem ještě dělal nějaké i jiné věci. Koleno nakonec vypadalo dobře.

Usiloval jsi v létě i o angažmá mimo Vsetín?
Dostal jsem možnost jít na zkoušku do Kladna, což překvapivě nevyšlo (směje se). Potom jsem zkoušel štěstí ve slovenském Martině, kde to vypadalo nadějně, ale opět se ozvalo koleno, takže jsem se vrátil zpět na Vsetín. Tady mě oslovil Lukáš Plšek, který mi řekl, že ve firmě, kde pracuje, se uvolnilo místo. Nakonec si mě tam zaměstnali a rozhodl jsem se, že už zůstanu tady a spojím to i s prací, protože to koleno není optimální. Letos jsem odehrál 6–7 zápasů a je to pořád takové nijaké. Pokud člověk odehraje dvě utkání, pak ho v koleni píchne a musí zase stát, pak zase odpočinek a na led, tak se do té herní pohody dostává těžko. Nakonec i díky práci jsem se rozhodl zůstat na Vsetíně a budu tady.

Ale není to pro tebe ta poslední nešťastná volba?
Určitě ne. Vždycky jsem se na Vsetín moc rád vracel a říkal jsem si, že tady budu chtít dohrát kariéru, dokud mi zdravíčko vydrží. Zdraví je na prvním místě, takže jsem se rozhodl tak jak jsem se rozhodl a jsem rád, že jsem na Vsetíně.

V dalším zápase cestujete do Přerova. Co hrát na těžké Zubry?
Zápasy s Přerovem bývají vyhecované jak na hřišti, tak i v hledišti. Zubři hrají letos opět velmi dobře a nečeká nic lehkého – bude to těžký zápas. Věřím, že do soboty toho hodně změníme, napravíme chyby, které jsme doteď dělali a urveme v Přerově nějaké body.