Když se Simo Vehviläinen v třiadvaceti rozhodoval co dál dělat, Vsetín byl jasná volba

V s e t í n – Posila ze Skandinávie – brankář Simo Vehviläinen – si po letech strávených ve Finsku zvyká na život v malém moravském městě. Česky ještě neumí ani slovo a prozatím bydlí na hotelu. „Ale příští týden za mnou přijede přítelkyně. Poohlédneme se spolu po nějakém bytě,“ říká třiadvacetiletý gólman, na jehož služby budou letos Vsetínští spoléhat především. Podobně jako na zákroky Sasu Hoviho nebo Radovana Biegla. Ostatně, číslo miláčka vsetínských tribun měl dnes Simo na sobě. Proti Liptovskému Mikuláši si připsal první start ve svém prvním zahraniční angažmá.

Vehviläinen se o zájmu Valachů dozvěděl od svého agenta. „Bylo to asi před dvěma týdny. Měl jsem dvě hodiny na to, abych se rozmyslel. Ale dlouho jsem neváhal, kývnul jsem hned,“ popisuje nová posila Vsetína první a vlastně osudový kontakt. Na východní Moravu jej zlákala skutečnost, že českou extraligu považuje za kvalitnější, než finskou nejvyšší soutěž. „Také finančně je to zajímavější,“ přiznává Simo, což je pro vsetínského fanouška pozoruhodná a jistě potěšitelná informace.

Aby věděl, do čeho jde, zkontaktoval Vehviläinen své dva bývalé spoluhráče, kteří v minulosti na Valašsku působili. „Anti – Pekku Lamberga znám už řadu let, dlouho jsme spolu hráli. Tak jsem se ho vyptával, jak to ve Vsetíně chodí.“ A kdo byl ten druhý? No přece hrdina barážových bojů Sasu Hovi. „Věděl jsem, že zde měl Sasu výborný konec sezóny. Povídal mi, že je to tu v pohodě. Hned jsem věděl, že jdu do toho,“ usmívá se blonďatý gólman.

“	Sasu povídal, že je to tu v pohodě a já hned věděl, že jdu do toho.
— Simo Vehviläinen

Se svým severským předchůdcem mezi vsetínskými tyčemi má Simo, jenž loňský ročník strávil v druholigového Salamatu, více společných věcí: severský styl chytání, postavu, i výbornou angličtinu. Tou se také dorozumívá se spoluhráči v kabině. „Pár kluků v šatně umí anglicky, což je dobře. Jinak totiž ještě neumím žádná česká slova,“ povídá Simo, který si podle svých slov už pomalu přivyká v novém prostředí. „Ve Vsetíně se cítím fajn. Sice není jednoduché jen tak přejít z jedné země do druhé, musím se aklimatizovat, ale věřím, že už to bude jenom lepší,“ tvrdí. A jak vidí nová postava v zelenožlutém dresu ambice svého týmu?

„Máme mladý mančaft, který musí nabrat zkušenosti a sehrát se, ale na to máme ještě čas. Nemůžu nás srovnat s jinými extraligovými mužstvy, protože je neznám,“ praví Simo, podle kterého na loňském posledním místě Vsetína nesejde. „Vsetín loni sice skončil poslední, ale teď začne nová sezóna. Na hráčích vidím, že jsou do hokeje zapálení a chtějí hrát. A to je důležité.“