Kdo nezažil vsetínské publikum, neví, o čem je fanouškovská podpora, vzpomíná Biegl

Na vsetínský Lapač se v rámci sobotní exhibice s Litvínovem vrátil také brankář Radovan Biegl, jenž coby host nastoupil do branky mistrů z roku 1996. Biegl sice se Vsetínem nezískal jediný titul, přesto je jeho jméno spjato s extraligovou érou hokejového Vsetína a bohužel také s hořkým koncem nejvyšší soutěže na Valašsku. Radovan Biegl v rozhovoru vyjádřil radost z návratu do známého prostředí a ke Vsetínu i fanouškům nešetřil slovy chvály.

Jak jste si exhibici užil?
Užil jsem si to náramně, v podstatě jsem si připadal, jako kdyby vůbec neuplynulo dlouhých osm let od mého posledního zápasu ve vsetínských barvách. Takže užil jsem si to perfektně, hlavně ta atmosféra byla úžasná.

Vy jste vždycky říkával, že jste chtěl kariéru ukončit právě ve Vsetíně. Berete to dnes i jako satisfakci, že vám to tehdy nevyšlo?
Tak já jsem ještě po odchodu ze Vsetína pokračoval chvíli v kariéře. Třeba jsem dnes nebyl úplně nejhorší a jestli bude příští rok finále, tak mě třeba Libor znovu pozve.

Co říkáte na fanoušky, kteří se na Lapači sešli?
To je prostě nádhera. Já už jsem to říkal kdysi, že kdo nezažil vsetínské publikum, tak neví o čem je fanouškovská podpora. Když jsem tady byl, tak nás podporovali v dobách dobrých i zlých. Dnes jsem si uvědomil, že jsem tady asi zanechal nějakou stopu, pamatují si mě a to mě moc těší. Je to pro mě velké ocenění a směrem k fanouškům mám jen samé superlativy.

Jak jste vůbec reagoval, když jste obdržel pozvánku na dnešní exhibici?
Samozřejmě kladně, nicméně mám povinnosti v druholigovém Trutnově, takže jsem musel požádat o uvolnění. Měl jsem být dnes na zápase v Děčíně, ale v klubu mi vyšli vstříc, za což jim moc děkuju.

Když jste slyšel, jak zaplněný Lapač skanduje vaše jméno, neběhal vám mráz po zádech?
To víte, že jo. Je to prostě krásné. Kariéru jsem ukončil v Trutnově, kde jsem pomáhal k postupu do 2. Ligy, tam to bylo něco podobného, ale na druhou stranu atmosféře vsetínského Lapače se nic nevyrovná.

Jak jste se vlastně cítil v bráně, přeci jen jste delší dobu v zápase nechytal?
Popravdě jsem se cítil strašně, protože jsem to měl na sobě letos teprve podruhé a vloni jenom čtyřikrát. Už jsem z toho vypadnul, chodím sice na led každý den, ale to už jako trenér bez výstroje. Chvíli to trvalo než si to všechno sedlo, než se srovnaly nohy a oči, ale pak si myslím, že to bylo docela dobré.

Ale o přestávce jste vždy vycházel z kabiny jako první, vypadalo to, jako kdyby jste se nemohl dočkat příchodu na led?
No to protože tady v kabině bylo strašné teplo. Nejsem na to zvyklý, v Trutnově máme studenější prostředí. Proto jsem vycházel ven, ale aspoň jsem si stačil pokecat s Husou (Radek Husička). Dneska prostě mám jenom samé krásné dojmy.

Sledujete jak si vsetínský hokej vede v současnosti?
Abych řekl pravdu, tak na to nemám skoro žádný čas. Ale když se dívám na internetu na výsledky, tak mě samozřejmě vždycky zajímá jak si Vsetín vede, ale jak říkám, mám moc málo času a nemám vždy úplně přehled jak si Vsetín vede.

Můžete říct na koho ze spoluhráčů jste se dnes nejvíc těšil?
No doufal jsem a přání se mi splnilo, že tady bude Lexa Jaškin, protože s ním jsem toho tady odehrál nejvíc. No a pak ještě když jsem viděl Tomsona nebo Šůzu, tak mi to připadalo jako kdybychom na jaře skončili a v srpnu jsem se sešli na led a zase se bavili hokejem.

Vy jste ve Vsetíně působil až v období po mistrovských titulech, neříkal jste si, škoda, že jsem tady nebyl o pět let dříve?
Škoda je každého dobrého člověka, takže mě. Ale ne, ty tři a půl roku, co jsem tady strávil, byly mé nejkrásnější okamžiky moji kariéry. Tady to mělo a pořád má své kouzlo, budu na to vzpomínat jenom v dobrém.

Vsetínský klub vyhlásil útok na postup do 1.ligy, přál byste Vsetínu postup do vyšší soutěže?
Tak to je naprosto irelevantní otázka. Samozřejmě, že bych jim to přál, Vsetínu by 1. liga slušela. Budou to mít ale velice těžké, protože Frýdek-Místek podporovaný Třincem, to bude asi hodně těžký oříšek, ale jeto jenom hokej, může se stát cokoliv. Strašně bych to Vsetínu přál.