Chceme ještě pořádně zamíchat tabulkou, culí se Kocyan. Jak vzpomíná na ODM?

Sedm hráčů z týmu 9. třídy VHK se na konci ledna zúčastnilo Olympiády dětí a mládeže v Královehradeckém kraji. Výsledkově akce týmu Zlínského kraje nevyšla podle představ, rozhodně si ale mladí hokejisté odnesli zážitky na celý život. O těch svých povyprávěl brankář Richard Kocyan, který okomentoval také probíhající sezonu vsetínských deváťáků.

Minulý měsíc jste se s dalšími šesti spoluhráči z 9. třídy zúčastnil Olympiády dětí a mládeže. Jak na akci vzpomínáte?
Olympiáda dětí a mládeže byla opravdu super. Jen je škoda, že jsme neuhráli lepší výsledek. Myslím, že pro všechny je to zatím největší turnaj, na kterém zatím byli, a taky dobrá zkušenost. Celkově jsem si to užil, byla tam skvělá atmosféra.

Jak tedy akci hodnotíte po výsledkové stránce?
Když jsme na turnaj jeli, určitě jsme měli vyšší ambice, ale nevyšlo to. Ostatní výběry byly možná lépe sehrané a měly lepší zakončení. Kluci ze Zlína to měli taky těžké, protože teď nehrají v lepší skupině naší soutěže. Myslím si, že mělo dostat šanci víc kluků od nás. 

Máte nějaký zážitek, o který byste se mohl podělit?
Silným zážitkem byl pro mě určitě zahajovací ceremoniál, na kterém jsem si začal uvědomovat, že jsem na Olympiádě dětí a mládeže a moc jsem si to užíval. Také jsem neuvěřitelně rád, že mě úvodní ne úplně povedený zápas spíše namotivoval, než psychicky shodil, a podal jsem dobrý výkon ve zbylých dvou zápasech.

Který okamžik vám nejvíce utkvěl v paměti?
Asi radost na ledě po zisku prvního bodu na turnaji. Remizovali jsme s Jihočeským krajem poté, co jsme prohrávali už 0:2.

Stihli jste kromě svých zápasů i nějaký jiný program?
V prvních třech dnech, když jsme hráli, tak jsme toho moc nestihli. Čtvrtý den už jsme ale měli volno, a tudíž jsme se šli podívat na biatlon a poté jsme se rozdělili na dvě skupiny. Jedna šla na bazén a druhá, ve které jsem byl i já, se šla dívat na finále hokeje.

Přejděme k sezoně 9. třídy VHK. Jak byste zatím okomentoval její průběh?
Není to špatná sezona, ale myslím, že jsme mohli být o dost výš.

Jaké jsou nyní vaše ambice?
Určitě chceme vyhrát každý zápas a ještě pořádně zamíchat tabulkou.

Na play-off ztrácíte 10 bodů, je to stále aktuální téma?
Zbývá nám ještě deset zápasů, soutěž je velmi vyrovnaná, každý může porazit každého, tudíž si myslím, že máme stále reálnou šanci se do play-off dostat.

Panuje také boj o extraligu. Jaká je vaše motivace tímto směrem?
Postoupit od extraligy bude určitě nesmírně důležité proto, abychom dali mladším ročníkům možnost hrát kvalitní zápasy, ve kterých se budou zlepšovat.

Jako dvojka už jste byl i na zápasech dorostu. Jaké to pro vás je?
Je to vždy čest a také výborná zkušenost.

Vaše první zkušenost s dorostem to ale není, už v minulé sezoně jste na pár minut nastoupil. Jak na to vzpomínáte?
Tenkrát se hrálo v Třinci, po druhé třetině jsme ale pohrávali 0:5, a tak se mě před začátkem třetiny pan trenér zeptal, jestli bych nechtěl jít v polovině další třetiny do brány. A já souhlasil. Byl jsem tam tenkrát mezi nimi takový malý kluk a byl jsem celkem nervózní, ale spoluhráči mi dost pomohli a byl to skvělý zážitek.

Co se od té doby změnilo?
Největší změnou je asi to, že tuto sezonu už máme daleko těžší zápasy v naší soutěži. Jsem také rád, že mi pan trenér Barus věří a dává mi hodně šancí chytat. Myslím, že jsem zlepšil například to, že už nemám zbytečně nízký postoj, když je ode mě střelec dál, nebo taky práci s holí. Na tom ale ještě stále pracuji, jelikož to nepatří mezi mé nejsilnější stránky. A jestli bych chtěl ještě na něčem zapracovat, tak to bude určitě mentální stránka.

Jak by podle vás vypadal ideální konec letošní sezony?
Ideální konec by byl určitě postup do play-off, v kterém bychom potom sehráli nějaký úctyhodný výsledek.