Vsetín byl pro mě jasná volba, jsem rád, že tady mohu hrát, říká útočník Jan Štefka

Proti Třebíčí odehrál pátý soutěžní zápas v dresu Vsetína. Jana Štefku co by letní posilu vsetínského týmu zbrzdilo zranění. Nyní se však již těší z plného zápasového vytížení a v posledních dvou utkáních posbíral tři kanadské body. V sobotním střetnutí proti Horácké Slavii obstaral vítěznou branku. Jak mu vyhovuje spolupráce s Adamem Hořanským a Štěpánem Bláhou, či jak se zrodil jeho přestup do Vsetína, to vše i další se dočtete v ohlase po zápase s centrem čtvrté vsetínské formace.

Na první soutěžní zápasy ve vsetínském dresu jste si musel dlouho počkat. Co přesně vás trápilo a bránilo vám dřívěji nastoupit?

Nejdřív jsem si myslel, že se jedná o problémy s přitahovači, protože mě to trápilo už dřív. Po dvou až třech týdnech se však ukázalo, že se jednalo o zánět v kyčli, takže jsme podstoupil léčbu u Davida Surého, který mi hodně pomohl. Jednalo se o zánět, takže léčba byla delší a zpomalila mě ve startu sezony. Nyní už jsem ale zpátky a dostávám se do zápasového tempa, za což jsem rád.

V loňské sezoně jste působil v Prostějově, kdy se zrodil přestup na Vsetín?

Po sezoně kdy nás vlastně vyřadil Vsetín jsme jeli hned druhý den na hory a zrovna když jsem seděl na lanovce, tak mi volali ze Vsetína. A hned jak jsem se vrátil z hor, tak jsem jel přímo na Vsetín si popovídat. Měl jsem velkou radost, protože hrát za Vsetín byl pro mě malý sen. Lidé, kultura, historie klubu to vše je neskutečné, podle mě není lepší klub, kde hrát v první lize. Pro mě to byla jasná volba a byl jsem za to moc rád.

Předpokládám že vyřazení od Vsetína přebolelo tedy velmi rychle?

Jo to určitě. Tam byl nejhorší ten poslední zápas, kdy jsme po první třetině prohrávali snad 0:7. To bylo asi poprvé v životě, co jsem se bál o výsledek, abychom nedostali třeba dvacet branek. Ale vážně, vyřazení rychle přebolelo a měl jsem radost, že jdu hrát na Vsetín.

V posledním utkání jste porazili Třebíč, jak ho celkově hodnotíte?

Třebíč je vždycky těžký soupeř, hrají pasivně, kdy se postaví do středního pásma a čekají na chybu. My jsme se nechtěli pořád jenom do nich tlačit a aktivně napadat. Také jsme se párkrát postavili do středního pásma, abychom jim dali ochutnat jejich vlastní medicíny. Myslím, že i bylo na nich vidět, že to od nás nečekali. Celkově jsme utkání zvládli takticky, i když třetí třetina byla z naší strany možná trochu povolená, ale naštěstí to dobře dopadlo.

Během první i druhé třetiny jste si tvořili dostatek příležitostí k navýšení náskoku. Neměl jste obavy, že byste mohli litovat?

Obavy jsem neměl. Byl tam ale moment, kdy jsem si uvědomil, že zápasy před tím v Sokolově nebo doma s Litoměřicemi jsme mohli rozhodnout po první třetině a nakonec to pro nás nedopadlo dobře. Proti Třebíči to bylo podobné. První třetina hromada šancí, druhá třetina zase. Kdybychom ten zápas rozhodli dřív, určitě by se nám dýchalo lépe. Takhle to bylo zbytečně nervózní pro nás i fanoušky.

V minulém utkání na ledě Přerova jste vstřelil první branku, proti Třebíči druhou, dokonce jste si připsal i asistenci. Vyhovuje vám spolupráce s Adamem Hořanským a Štěpánem Bláhou?

Ano vyhovuje. Nejsem úplně rozený centr, ale tím jak kluci mají skvělý pohyb, tak může nahoře zůstat třetí kdokoliv a já nemusím mít obavy, že bych nemohl útočit. Kluci skvělé bruslí, Adam je rakeťák a Bláhič vlastně také. S takovými hráči se hraje vždycky dobře.

Čeká vás utkání na ledě pražské Slavie, co od zápasu očekáváte?

Úplně nevím jak na tom Slavia je, ale myslím, že se jim příliš nedaří. My si každopádně musíme zase soupeře rozebrat na videu, dodržet herní plán který si stanovíme a přivést tři body.