Pavelec: Věřím, že v neděli nebudou hodonínští fanoušci v přesile

V s e t í n - Přesně čtyři dny zbývají do startu třetí nejvyšší soutěže. Po roční pauze, kdy na Lapači hrály jenom mládežnické týmy, se vsetínským divákům poprvé v ostrém zápase představí seniorští hokejisté. Tým šestinásobného mistra, který do sezóny vstoupí pod hlavičkou VHK, bude patřit k hlavním tahákům druhé ligy. „Chceme, aby se lidi bavili, aby rádi chodili na hokej. Koneckonců jsme podle toho i vybírali hráče, aby si každý fanoušek našel toho svého," řekl v předsezónním rozhovoru jednatel Stanislav Pavelec, podle kterého bude blížící se sezóna především stabilizační.

Nově zrozený Valašský hokejový klub už tuto neděli nastoupí k prvnímu utkání ve druhé lize, čímž se uzavře dlouhá letní kapitola. Vraťme se však na začátek. Jaké byly okolnosti vzniku VHK? Co bylo vaší motivací pro založení této společnosti?
Byl jsem jedním z hráčů, kteří ve Vsetíně postupovali z první ligy do extraligy Dal jsem tomu kus svého sportovního života a moc mne bolelo, že to se vsetínským hokejem loni dopadlo tak, jak to dopadlo. Rozhodl jsem se, že se vynasnažím pomoct. .Mrzí mě, že momentálně usnul soudní spor, který vede Vsetínská hokejová s ČSLH. Jsem zvědavý a čekám, že se veřejnost dozví, v jaké fázi celá věc je. Vyšumělo to nějak do ztracena, je ticho po pěšině.

Co by se dělo, kdyby dal soud za pravdu Vsetínské hokejové?
Nevím. Měli bychom ale všichni radost z toho, že jsme vyhráli. Jaké následky by to přineslo si netroufám odhadnout. To je asi věc těch, kteří Vsetínskou hokejovou vedli. Měl bych ale radost, že jsme dosáhli zadostiučinění.

Takže by to bylo spíše v morální rovině, protože Vsetínská hokejová je v likvidaci…
Pro mě ano.

Začátky nikdy nejdou jednoduché. Předpokládám, že ani u VHK tomu nebylo jinak. Pletu se?
Nepletete se vůbec. Bylo to ještě horší, než jsme očekávali. Doufal jsem, že to tady najdu v nějakém stavu a budu mít na co navazovat, ale situace byla tak těžká a složitá, že ani teď si pořádně neuvědomujeme, co všechno se nám podařilo. Kolik úsilí a energie nás to celé stálo...

Co bylo největším oříškem?
Poskládat týmy dohromady tak, aby si sedly. Neměli jsme žádné hráče, museli jsme vyřešit situaci s mládežnickými družstvy. Situace v některých z nich není dodnes uspokojivá. Pro mě osobně to znamenalo, že jsem se nemohl potkat s žádnou databází sponzorů nebo lidí, kteří tu v minulosti hokej nějakým způsobem podporovali. Všechno jsem tvořil od začátku a tvořit budu ještě hodně dlouho. Různá jednání a řešení situací bude trvat celou tuhle sezónu a podle toho, jak budeme hrát, se mi bude dařit přesvědčovat partnery pro to, aby se ve vsetínském hokeji etablovali.

Jak situaci ovlivňoval fakt, že mládež byla navázána na HC Vsetín, o.s.?
Původní záměr byl takový, že bychom se k tomu nějak přihlásili, ale celá správní rada to jednohlasně odmítla a nechtěla se s minulostí spojovat. Bylo to především z toho důvodu, že do té minulosti neviděla. Rozhodli jsme se jít cestou zelné louky. Museli jsme do toho vložit nějaké finanční prostředky, ale myslím, že se nám to vyplatilo. Osamostatnili jsme se.

VHK mimo jiné shánělo seniorskou licenci. Hodně se mluvilo o odkupu té kroměřížské. Proč tato varianta nevyšla?
Pravda je taková, že jsme původně druhou ligu nechtěli. Usilovali jsme o první. Byli jsme dokonce domluveni s jedním z kvalifikantů o první ligu, ale ten bohužel nepostoupil. Viděli jsme to černě, mysleli jsme si, že nebudeme mít nic. S Kroměříží jsme moc nejednali, protože jsme nevěděli, jestli bychom byli schopni soutěž finančně utáhnout. Na první ligu byl slíbený sponzor. Ta jednání nebyla konkrétní na papíře, ale měli jsme příslib, že pokud bychom působili v druhé nejvyšší soutěži, sponzor by byl. Tím, že byla nabídka až ze druhé ligy, jsme nevěděli, jestli to zvládneme. Kvůli mládeži a lidem ve Vsetíně jsme se ale nakonec rozhodli hledat partnera, který by nám druholigová práva prodal. Nakonec jsme jej našli v Blansku.

Jak proběhla jednání s Blanskem?
Bylo to velmi jednoduché. Tím, že Kroměříž postoupila práva Trutnovu, jsme znali zhruba cenu, za jakou bychom mohli druhou ligu mít. Jednání byla rychlá. Blansko vědělo, že tuto soutěž příští rok hrát nechce, my zase to, že druhou ligu chceme. Víceméně jsme skončili na ceně, za kterou Kroměříž prodala soutěž Trutnovu. Na první schůzce jsme podepsali smlouvu o smlouvě budoucí a následně dohodli i splátkový kalendář. Podle toho se potom i postupovalo.

Těsně po aktivu ČSLH, na kterém byl zapsán nově vzniklý Valašský hokejový klub, proběhla tisková konference na vsetínském městském úřadě. Sledoval jsem odezvu veřejnosti?
Přišlo hodně děkovných mailů, hodně lidí nás chválilo za to, že jsme se do obnovení hokeje ve Vsetíně pustili. Mrzí mne, že prvotní nadšení trochu opadlo a dostalo se to do takové vyčkávací pozice. Jednali jsme s množstvím sponzorů a v mnoha případech jsme i narazili. Jejich zájem byl už jiný, měli různé argumenty, které jim neumožnily vstup do hokeje. Na druhou stranu jiní sponzoři pochopili situaci tak, že je jejich povinností aby jejich firmy pomohly životu ve Vsetíně. Když se sponzor rozhodne zapojit do vsetínského hokeje, všem nám zpříjemní život. Bude kam chodit, bude se na co těšit, na co být naštvaný. Přesně takový přístup jsem očekával. Doufám a věřím tomu, že když sponzoři uvidí, že hokej lidi skutečně baví, také se přidají.

Nepatří to úplně do vaší kompetence, ale – zajisté máte informace o tom, jak váš spolupracovník Alexej Jaškin zajišťoval hráčský kádr. Určitě to nebylo nic jednoduchého.
Když už jsme se o druhé lize začali bavit, měli jsme už samozřejmě nějakou představu, jak by ten tým měl vypadat. Pomalinku jsme oslovovali hráče, fůra jich se sama zajímala o působení ve Vsetíně. V symbióze tohoto se tým stavěl relativně hladce a relativně dobře.

Jak se vám vlastně spolupracuje se sportovním manažerem Jaškinem? Jde vám to podobně, jako před lety na ledě?
Zatím nemáme problémy. Někdy byly krizové situace, kdy jsme na sebe vyjeli, ale byly vždycky krátké a oba jsme si uvědomili, že děláme maximum a že musíme mít vůči sobě trochu tolerance. Až na nějaké maličkosti, kdy jsme toho měli oba už plné zuby, jsme mezi sebou žádný větší problém neměli…

Hovořili jste o spolupráci s jinými kluby, například v podobě hráčských výměn se Zlínem. Je to pořád aktuální téma?
Není to o tom, že nám dají na začátku soutěže čtyři hráče a tím to končí. My si samozřejmě chceme zachovat svoje jméno. Spolupráce by měla spočívat v tom, že když bude někdo něco potřebovat, budeme se mu snažit vyhovět. Kdybychom měli nějakého šikovného hráče, který by třeba pro Zlín připadal do úvahy, budeme se domlouvat na přesunech. A zase naopak. Nechceme ale skončit v područí žádného jiného klubu. Pravdou je, že nám Zlín vyšel v ústrety, protože nám dal asi osm hráčů, kteří byli jejich a hráli za Kroměříž.

Zlínský manažer Michalovský v jednom rozhovoru prohlásil: „Chci, aby se Vsetín co nejrychleji vrátil alespoň do druhé nejvyšší soutěže.“ To určitě potěší…
Určitě. Myslím, že hlavně v první lize by byl prostor pro opravdovou spolupráci, že by sem chodili i extraligoví hráči. Protože dneska je druhá liga pro extraligisty málo.

Fanoušci během léta prostřednictvím webových stránek navrhovali dresy pro A-mužstvo. Jak jste s touto akcí a s jejím výsledkem spokojen?
Hodně mě to překvapilo! Očekával jsem nějakých pět sedm návrhů a ono jich přišlo více než sto. Na základě velkého zájmu jsme se rozhodli, že odměníme co nejvíce autorů. Kromě třech tříd, jejichž dresy byly použitelné i pro náš klub, jsme vybrali podle návrhů dresy pro všechny věkové kategorie. Tenhle okamžik byl prvním krokem, kdy jsem si řekl, že tu zájem o hokej opravdu je a že si ho lidé váží. Pak následovaly věci jako nápad se sbírkou. To jsme nechtěli, říkali jsme, že nás lidé podpoří především tím, když si koupí lístek nebo permanentku a přijdou nás povzbudit. Byli jsme ale nuceni využít služeb fans clubu a pozvali jej na brigádu. Ta se uskutečnila v neděli a lidí přišlo kolem čtyřiceti. Bylo to velice příjemné, fanoušci dokonce nechtěli ani žádné občerstvení, aby nás to nějak nepoškodilo. Všechnu práci, kterou jsme si naplánovali, jsme i zvládli. Věřím, že až fanoušek na zimní stadion zavítá, pozná tu změnu. Chtěl ale celému fans clubu poděkovat, protože jeho aktivita byla na dnešní poměry něčím nevídaným. Aby člověk ve dvě hodiny odpoledne nedělního času přišel za krásného počasí brigádničit na stadion. Bylo to až dojemné.

Dresy A-týmu budou představeny na prvním zápase. Je to tak?
Udělali jsme jeden ústupek. Za to, co pro nás fans club udělal, jsme jeho členům ukázali dresy jako prvním už v neděli po brigádě. Samozřejmě pro všechny ostatní bude premiéra při prvním kole v utkání s Hodonínem, kde také odměníme autory vítězných návrhů. Nechci význam dresů nějak moc přeceňovat, ale podle vyjádření fans clubu jde o nejhezčí dresy, jaké jsme tu kdy měli.

Na spodní části vítězného návrhu, i toho, který byl vybrán pro juniory, se skvěl nápis „Vsetín forever“. Zůstal i na konečné podobě dresů?
U juniorů jsme ho nechali. Jsou to takoví draci, ať to tam mají!

Seniorská soutěž startuje už tuto neděli. Co od ní očekáváte?
Očekávám, že se budeme všichni bavit. Je to jednoduše, ale celkem jasně řečeno. Nemůžu říct, jestli pomýšlíme na postup. Nevím, jestli na to máme herně, zato vím že na to momentálně nemáme finančně. Pokud se někomu zalíbíme a získáme opravdového strategického partnera, budeme se pak bavit, jak dál. Zatím jsme ale v rámci možností udělali maximum. Teď chceme, aby se lidi bavili, aby rádi chodili na hokej. Koneckonců jsme podle toho i vybírali hráče, aby si každý fanoušek našel toho svého. Velkého, malého, technického nebo tvrdého. Aby fanoušek přišel a věděl, proč na ten hokej jde.

Jak jste spokojen se sponzorskou základnou?
Když jsem byl v Třinci, byla tam velká továrna, z níž peníze plynuly tak nějak automaticky. Očekávalo se, že se bude podílet na kulturním a sportovním životě občana. My nyní ve Vsetíně nic takového nemáme, takže jsme závislí na menších lokálních firmách. Myslím si ale, že ještě pořád máme rezervy a budeme hledat dál a že se nám podaří něco dostat. Z hlediska budoucnosti budeme muset sehnat takového partnera, kterému se bude líbit vsetínský hokej a který se mu bude chtít věnovat. Sedíme tu teď dva měsíce poté, co jsme začali hokej ve Vsetíně dělat. Věřím, že během sezóny se budeme se sponzory sházet a že se nám podaří nějakého většího nalézt.

Máte informaci, v jaké fázi je situace ohledně zimního stadionu?
Nemám. S kýmkoliv na to téma mluvím, každý je optimista. Prý se situace blíží konci, ale to poslouchám už od doby, kdy jsem tu začal. Tedy od dubna. Všichni to dobře vidí, takže se to taky snažím vidět dobře. Spíš než kdy bude stadion definitivně městský by mě zajímalo, jestli máme vymyšleny další kroky. Pro mě je důležité vidět horizont, kdy se se stadionem něco udělá - jestli se zbourá, zrekonstruuje nebo se s ním nebude dělat vůbec nic. Zkrátka abychom se mohli i my podle toho nějak zařídit.

Jak se těšíte na nedělní první kolo?
Na nedělní brigádě jsem zaslechl, že se do Vsetína chystají tři autobusy z Hodonína, tak jenom doufám, že nebudou v přesile a že první zápas bude po dlouhé době příjemným zpestřením pro naše lidi. Hlavně věřím, že to dobře dopadne.