Lov bobříků po Valašsku

Je asi málokdo, kdo by se v dětství alespoň okrajově nesetkal s dílem Jaroslava Foglara. Jednou z aktivit, která se prolíná mnoha jeho knihami, je takzvaný lov bobříků. Při příležitosti 13. derby mezi VHK a Bobry jsme si dovolili lehce modifikovat sedm ze třinácti základních bobříků pro potřeby hokeje. Následně jsme se podívali na to, kdo ze vsetínských hráčů byl v lovu toho kterého bobříka nejúspěšnější. Vyhodnocení našeho bádání naleznete v následujícím článku.

Bobřík mrštnosti: René Kajaba
Prvním v pořadí je bobřík mrštnosti. Toho si ze včerejšího duelu nemůže odnést nikdo jiný než útočník Kajaba. Asi nejlepší domácí hráč v utkání prokázal svou mrštnost v mnoha případech, tím nejviditelnější však byl bezesporu gól na 1:2. Kajaba se mrštně dokázal protáhnout kolem dvou hostujících hráčů, pohotově přehodil brankářskou hůl Slováka a pak ještě v rychlosti dokázal zakončit. Hbité nohy prokázal Kajaba i při své druhé brance. Znovu ujel hostující obraně a dokázal přesně zakončit, i když byl zahákován. Bobříka mrštnosti si tak zcela jednoznačně zaslouží.

Bobřík míření: Daniel Vaněk
Bobřík míření si vyloženě říká o to, abychom ho udělili některému z úspěšných střelců. My to ale neuděláme. Místo toho dáme toto ocenění hráči, který sice ani jednou neskóroval, zato však svými přesně mířenými přihrávkami připravil, doslova na zlatém podnose, dva góly spoluhráči. Bobříka míření tedy získává Daniel Vaněk za své přesné přihrávky v situacích dva na jednoho. Pro vsetínského kapitána může být tento získaný bobřík i drobnou bolístkou za to, že mu nepřesné oficiální statistiky jednu z gólových asistencí upřely.

Bobřík záchrany: Juraj Tichý

Vedení vsetínského klubu si může mnout ruce, že se mu před sezónou podařilo získat slovenského obránce Juraje Tichého. V omlazené defenzivě VHK totiž zatím Tichý patří k nejlepším hráčům a potvrzoval to i včera. Ani on se sice nevyvaroval občasnému zaváhání, např. při prvním gólu Valašského Meziříčí asi neměl úplně čisté svědomí, celkově ale patřil k nejlepším domácím bekům a v několika případech to byl on, kdo zachránil Vsetín před nebezpečným výpadem hostů. V redakci jsme se tedy nakonec rozhodli, že právě Juraj Tichý se stal úspěšným lovcem bobříka záchrany.

Bobřík odvahy: Jan Podešva
Bitky sice nepatří mezi činnosti, které by patřívaly mezi Foglarem uctívané činy, na hokejová kolbiště ale občasná rvačka patří a je-li vedena v duchu fair play, nenajde se asi skoro nikdo, kdo by proti tomu něco namítal. Včerejší bitka se v tomto duchu z obou stran nesla, a i proto se stává úspěšným lovcem bobříka odvahy hráč, který ji v barvách VHK absolvoval. Na odvahu, kterou při ní Jan Podešva ukázal, se dá pohlížet z více úhlů. V první řadě je to pochopitelně skutečnost, že se tento drobný a technický hráč na „nezorané pole“ bitkařů vůbec vydal. Odvaha byla i to, že při předpokládaném (a uděleném) trestu do konce utkání riskoval, že bude svému celku citelně chybět a taktéž si to mohl šeredně odskákat od trenérů. Nic z toho se ale nestalo. Pěstní souboj naopak nažhavil nejen tribuny, ale především vsetínské hráče, kteří následně odstartovali velký obrat.

Bobřík zručnosti: Marek Dubec
Marek Dubec se sice proti Bobrům neprosadil, svým výborným pohybem, ale i šikovnýma rukama dával bránícím hráčům Valmezu pořádně zabrat. Sám Dubec po skončení zápasu prohlásil, že po návratu na Vsetín se hokejem znovu začal bavit a nutno dodat, že na ledě je to vidět. Za jeho šikovné stahovačky, kličky i další finty, jimiž s úspěchem zatápěl obráncům Valašského Meziříčí, proto volíme Marka Dubce za držitele bobříka zručnosti.

Bobřík síly: Jiří Farda
Kdo má jen trochu přehled o hráčích vsetínského celku, moc dobře nejspíš ví, že Jiří Farda je silákem týmu. Prokázal to i v derby. Jak už u něj bývá zvykem, absolvoval značné množství osobních soubojů a jen zřídka se stávalo, že by z nich odcházel poražen. Hned v několika případech se mu podařilo, především díky síle, zastavit rychlý průnik hostujícího hráče. V útočné činnosti zase patří k nejtvrději pálícím bekům VHK, což prokázal též během derby, kdy hned několika projektily otestoval pozornost Slovákovu. Bobříka síly má tedy po včerejším zápase Jiří Farda v kapse.

Bobřík hladu: František Zúbek
Asi nikdo ze vsetínských hráčů nepůsobil na ledě hladověji než Fero Zúbek. Kanonýr zelenožlutých dosud střelecky zaostával za svou loňskou formou, o to větší chuť skórovat na něm byla znát při 13. valašském derby. Jako vždy se snažil využívat každé vhodné příležitosti k zakončení, dlouho se ale zdálo, že jeho hlad po gólech zůstane i v tomto zápase nenasycen. Leč není ideálnější chvíle pro procitnutí kanonýrovo, nežli závěr vyrovnaného zápasu. Byl to právě Zúbek, kdo nejprve zvýšil domácí vedení na 4:2 a poté v prodloužení definitivně rozhodl o výhře Vsetína. Vaněk mu v obou případech připravil krásné přihrávky a Zúbek se jako správný střelec ani jednou nemýlil. Za hladovost s jakou se snažil vstřelit gól i za to, jak se nakonec zasytil, udělujeme Bobříka hladu Františku Zúbkovi.