Ice Breakers: Výprask, který přepsal historii

Derby, které se zapsalo do dějin. 29. novodobý duel mezi Vsetínem a Valašským Meziříčí přinesl hned 12 branek, všechny přitom padly do sítě jediného týmu. Favorizovaný Vsetín svého soupeře vůbec nešetřil a v jednoznačném souboji uštědřil Bobrům výprask, jaký historie nepamatuje. Hned dva hráči VHK - Kolařík a Abdul dokonce vsítili hattrick. A jaké další zajímavé momenty přineslo předposlední valašské derby sezóny 2015/16? To jsme se pokusili popsat v dalším díle Ice Breakers.

Výborný vstup do zápasu 

Bobři jistě přijeli na Vsetín s cílem udržet co nejdéle vyrovnaný stav utkání, jejich plán se ale již po pár sekundách začal hroutit jak domeček z karet. Vsetín totiž navázal na výborné nástupy z předchozích utkání a již během prvního střídání odstartoval svůj brankostroj. Pomohla mu k tomu i trocha štěstí, hlavní zásluhu na střeleckém úspěchu však měla pohotovost Františka Zúbka. Ten využil toho, že gólman Neužil neudržel puk a kopl jej bruslí směrem na bránu. Klíčové však bylo, že jej ještě na brankové čáře stihl postrčit hokejkou, takže hlavní rozhodčí, který vše pozoroval z bezprostřední blízkosti, bez zaváhání branku uznal. Po 20 sekundách hry tak byli Vsetínští na koni. 

O tři minuty později bylo na Lapači ještě veseleji. V přesilovce totiž Dvořák chytře počkal, až si David Vítek sjede před bránu, poté mu poslal milimetrovou přihrávku a domácí dlouhán bez problémů zakončil do odkryté brány. V tu chvíli už na Lapači nebyl asi nikdo, kdo by pochyboval o vsetínské výhře, tím spíš, že během následujících šesti minut přidali zelenožlutí ještě další dvě trefy. Domácí hráli v pohodě a i ve volnějším tempu bez problémů kontrolovali hru. Bobři naopak působili rezignovaně a bylo na nich jasně patrné, že ve zvrat a dokonce ani ve zdramatizování zápasu nevěří.

Kvalita kádru

Faktem je, že už před utkáním byly teoretické šance hostů na výhru velmi malé. Derby je sice derby, rozdíl v kvalitě sestav obou týmů je ale v současnosti přeci jen markantní. Na Vsetíně se dal dohromady velice silný tým, který papírově převyšuje všechny soupeře ve druhé lize, vyjma Frýdku-Místu. Oproti tomu Bobři okupují předposlední příčku tabulky a ten rozdíl na ledě zkrátka musel být znát. Přitom ani Bobři nemají v týmu špatné hráče, co do jmen by se celek od soutoku Bečev mohl pohybovat na dohled osmého místa, forma a pohoda ale ve Valašském Meziříčí v současnosti chybí a na ledě se to potvrdilo.

Díky rychle vstřeleným gólů vzal Vsetín soupeři i tu malou jiskřičku naděje, ve zbytku zápasu tak byl na ledě vidět jen v pohodě hrající Vsetín a rezignovaně působící Valašské Meziříčí, na jehož hráčích bylo znát, že už by rádi měli utkání co nejrychleji za sebou. „První třetinu Vsetín bruslil, my jsme se na ně jenom dívali. Když přijede mužstvo na stadion soupeře v roli diváka, tak dostane to, co jsme zaslouženě dostali my,“ konstatoval po zápase zklamaný trenér Miroslav Kubo. Konečný rozdíl 12 gólů zkrátka plně odpovídá tomu, co mohlo cca 2000 platících diváků na Lapači sledovat. Prohra 12:0 je pro Bobry dozajista krutá ovšem zcela zasloužená.

Výkon gólmanů

Valašskému Meziříčí chybí zraněný brankář Jiří Slovák a utkání na Lapači potvrdilo, že je to ztráta citelná. Ani gólmani totiž hostující celek příliš nepodrželi. Samozřejmě se ani omylem nedají označit za viníky prohry, některé obdržené branky ale byly z kategorie lacinějších. Dávno pryč jsou časy, kdy Vsetínští vyráběli z brankářů Valašského Meziříčí „reprezentační“ gólmany. Svědčí o tom i čísla – na 12 gólů stačilo hráčům VHK 45 střel a to ještě většina z těch neúspěšných pokusů spadá do třetí třetiny, kdy se domácí snažili hrát spíše na krásu než na efekt. Úspěšnost bobřích gólmanů pod 75 % zkrátka dává tušit, že ani jim se utkání na Lapači příliš nepovedlo… byť je pravdou, že jejich úloha za nefungující obranou byla velice obtížná.

Oproti tomu Petr Hromada si v brance Vsetína počínal suverénně. Měl samozřejmě nesrovnatelně méně práce, než jeho kolegové na opačné straně, přesto svůj tým dokázal několikrát výrazně podržet. V první půlce zápasu měli hosté tři - čtyři nebezpečné šance, domácí gólman je ale s bravurou zlikvidoval. Za svůj bezchybný výkon byl Hromada po zásluze odměněn vychytanou nulou – už čtvrtou v této sezóně. 

Vyrovnanost formací

Vsetín vyhrál 6 z posledních 7 zápasů, takřka všechny navíc rozdílem třídy. Tým tak potvrzuje předsezónní ambice a po posílení z úvodu prosince nemá jeho druholigová sestava výraznějších slabin. Těšit trenéry může také fakt, že pokud se aktuálně nedaří jednomu útoku, zaskočit za něj dokáže jiný. I díky tomu mohou v rámci možností takřka rovnoměrně využívat všechny čtyři formace. Názorným příkladem budiž situace z konce listopadu a úvodu prosince. V té době se příliš nevedlo první pětce, na své poměry byl nevýrazný i Jan Kolařík. Tahouny tak Vsetín našel ve třetím útoku. Trio Finsterle, Vávra, Abdul (na jehož pozici nastoupil v některých zápasech Kajaba) bylo postrachem soupeřových obran, například v Kopřivnici či Břeclavi si tito hráči na ledě dělali doslova, co chtěli…

Nyní se situace obrátila. První útok ve staronovém složení chytil druhý dech a skvělý Kolařík již zase motá hlavy soupeřovým hráčů, o čem svědčí jeho pět bodů z derby (3+2). Výborně hrají i další formace. Jen triu Kajaba – Vávra – Finsterle to aktuálně nejde zcela dle představ. Rozhodně nehrají špatně, do brány jim to ale momentálně nepadá. Vždyť od utkání s Porubou (12. 12.) se bodově prosadil jen Finsterle (1+1). Především René Kajaba by se potřeboval chytit. Na tradičním ostrostřelci je znát, že v Prostějově si letos příliš nezahrál a chybí mu tak herní pohoda a s ní i góly. Je aktivní, dostává se i do šancí, proti Bobrům měl minimálně čtyři dobré příležitosti, smůla však zatím nechce opustit jeho hokejku. Gól by jemu i jeho spoluhráčům z formace hodně pomohl. Trenéry to však zatím nižší produktivita této lajny příliš trápit nemusí. Do základní části totiž zbývá ještě dost času a jak již bylo zmíněno, důležité je, že když to tam momentálně nepadá jedné formaci, ty ostatní ji zastoupí. V tom je velká síla současného Vsetína. 

Historická výhra VHK 

Vítězství 12:0 se v mnoha ohledech zapíše do vsetínské historie. Ač se to zdá neuvěřitelné, na 10 gólů vstřelených doma čekali vsetínští diváci takřka devatenáct let. Naposledy se tak stalo v březnu roku 1997, kdy Vsetín zdolal v extraligovém semifinále Pardubice 10:1. V tomto nezapomenutelném zápase zářil hlavně Tomáš Sršeň, autor rekordních 5 gólů (dohromady 5+2). Ještě o gól víc vstřelil Vsetín Slavii v lednu téhož roku. Tehdejší televizní zápas skončil výhrou Vsetína 11:1. Zajímavostí je, že v tomto zápase se poprvé představil širší veřejnosti pozdější reprezentační gólman Roman Málek, který střídal tehdejší slavistickou jedničku Rudolfa Pejchara.

Historie vzájemných zápasů Vsetína s Valašským Meziříčím již desetigólové zápasy také pamatuje, je však již notně zaprášená. 7. 12. 1980 zdolal Vsetín Valašské Meziříčí 13:2 a navlas stejným výsledkem skončil i vzájemný duel 23. 10. 1983. Pro pořádek: Valašské Meziříčí slavilo historicky nejvyšší výhru nad Vsetínem v roce 2009, kdy zvítězilo 8:2. V redakci jsme samozřejmě zkusili pátrat v historii, kdy naposledy Vsetín dokázal porazit jakéhokoliv soupeře o dvanáct gólů. Venku to bylo na ledě Uničova v sezóně 2009/10, kdy Valaši vyhráli 14:2. Domácí výhru o dvanáct či více branek jsme nakonec objevili také. Datuje se k 1. únoru roku 1987, kdy Vsetín porazil HM Ostrava 15:2. K historicky nejvyššímu vítězství Vsetína má však i tento výsledek daleko. Absolutní rekord byl vytvořen v sezóně 1967/68. 15. 2. porazil Vsetín v zápase krajského přeboru na svém ledě Malé Hoštice výsledkem 21:4. Pro zajímavost. Vsetín tehdy nakonec skončil na druhém místě tabulky, jediný bod za AZ Havířov.