Vstupenky online

Jackovy zápisky II: Problém A-týmu je v hlavách, s domácími zápasy juniorky jsem spokojený

Luboš Jenáček, šéftrenér VHK • 03.12.2013

Po nadějné druhé polovině října, kdy A-tým vyhrál čtyři utkání v řadě (z toho tři venku), jsme byli všichni optimisté. Byli jsme přesvědčeni, že se kluci odrazili k lepším zítřkům a budou stoupat tabulkou až do první čtverky. Bohužel se to úspěšné období neukázalo jako vítězná vlna, ale spíš jen jako vlnka. Od té doby áčko z deseti zápasů vyhrálo pouze dva, když doma porazilo Valmez a Přerov. Za sebe jsem z toho zklamaný a moc tomu nerozumím.

Nechce se mi věřit, že se doma předvádí takové výkony a výsledky. Přitom v posledních sezonách vyhrával na Lapači málokdo a Vsetín tu porážel i ty nejsilnější mančafty. Letos ale doma nejsme schopni porazit ani Břeclav (0:2) a Orlovou (2:3). Vstřelit za sto dvacet minut dvě branky, to je prostě málo a proto se mi to hodnotí těžko. Všichni víme, že jsou období, kdy se dařit přestane. Nicméně situace začíná být vážná až alarmující. Mužstvo se z ní musí prokousat ven. Čeká ho totiž ještě jeden domácí zápas, pak zajíždí do Poruby a následuje Hodonín a Přerov. Všechno jsou to těžcí soupeři. Na druhou stranu - zkušenost je taková, že proti týmům z horních pater tabulky se hraje lépe než proti těm, kterým musíte „povinně“ sebrat body. Chtěl bych věřit tomu, že kluci v těchto zápasech neúspěchy zlomí.

Tréninky mužů se mi líbí, problém je jinde

Bude to ale samozřejmě těžké. Tabulka se vyrovnala, protože Nový Jičín nebo Valašské Meziříčí začaly vyhrávat. Opravdu je potřeba zabrat a udělat vlnu úspěšných zápasů. Zvrátit to, abychom se do poslední chvíle neklepali o play-off, případně o záchranu. Jsem přesvědčený, že mančaft není tak špatný, jak poslední výsledky ukazují. Doufám, že kluci nyní ukážou svoji lepší tvář a půjdou tabulkou nahoru.

Situaci v A-týmu momentálně pozoruji zvenčí. S trenéry Jurajem Jakubíkem i Viktorem Hlobilem jsme v denním kontaktu. Líbí se mi jejich tréninky. Divácká veřejnost by se možná i divila, jakou mají kvalitu a jak na nich kluci bruslí, dovedou si nahrát do hokejky a dělají pěkné akce. Pak ale přijde zápas a v podstatě to vypadá všechno jinak. Přitom se na tréninku nacvičují akce, které by se nacvičovat měly a opravdu se mi jejich vedení líbí. Poslední období už je asi hodně o hlavě, o psychice. Hráči si možná nevěří a cítí tlak. Vidí určitou nespokojenost vedení i fanoušků a minimálně uplynulé dva zápasy to na nich zanechalo stopu větší, než by bylo zdrávo. Nyní to bude o tom, aby se kluci více uvolnili a tlak si tolik nepřipouštěli.

Junioři měřili síly s opravdu těžkými soupeři

U juniorů je to taky taková houpačka – nahoru, dolů. Musím to zaklepat, zatím nás naštěstí nepostihla nějaká dlouhá série nezdarů jako Vítkovice nebo Třinec. I tak kvalitní tým, jaký má ostravský klub, prohrál šestkrát po sobě! V listopadu byla reprezentační pauza, hrálo se tedy zhruba od poloviny měsíce. Čtyři zápasy jsme odehráli v domácím prostředí, další dva venku. Takto bych listopadová utkání také rozdělil.

Na Lapači jsme měřili síly s opravdu silnými soupeři – Slavií, Spartou, Libercem a Mladou Boleslaví. Člověk si může malovat, že z domácích zápasů vyhraje všechny, ale tak to nejde. Uhrát z dvanácti bodů devět, to je dobrý výsledek a jsem s těmi zápasy spokojený. Přetlačila nás jenom Sparta, se kterou to ale dlouho bylo nerozhodně.

Po duelu s Mladou Boleslaví jsem byl - co se týče našich ambicí do první dvanáctky - optimista. Naše akcie ale poklesly po utkáních v Českých Budějovicích a Jihlavě. Oba soupeři přitom byli k poražení.

České Budějovice jsme přestříleli, ale měli jsme špatný začátek. Možná se na nás podepsala dlouhá cesta, přestože jsme byli na místě dvě hodiny před zápasem. Proběhla důkladná rozcvička a snažili jsme se na utkání připravit. Po akcích – neakcích soupeře jsme ale prohrávali 0:2. Dali jsme se dohromady, vyrovnali na 2:2. Jenže pak jsme měli hluchou pětiminutovku, během které nám soupeř ujel, dal dvě branky a rázem jsme prohrávali 2:4. Sice jsme se ještě dotáhli na rozdíl jediné branky, ale Jihočeši přidali pátý gól a my už neměli sílu v posledních minutách utkání zvrátit. Určitě jsme ale na body měli. O to větší bouřka pak proběhla v kabině.

Proti Jihlavě jsme inkasovali dvakrát v power play

Do zápasu v Jihlavě jsme vstoupili jinak, brzy jsme vedli 2:0. Ještě před půlkou zápasu jsme ale bohužel dvakrát propadli a pustili Duklu do přečíslení dva na jednoho. Domácí to sehráli brilantně a nedali brankáři Bačovi šanci. Měli jsme dále šance, trefili jsme tyčku… Bohužel jsme za stavu 2:2 nevyužili přesilovky, které jsme přitom celý týden nacvičovali. V zápase to ovšem nefungovalo tak, jak mělo. Jihlava naopak osm minut před koncem přesilovku využila, když se trefil obránce Dundáček od modré. Za stavu 2:3 jsme hráli minutu a dvacet vteřin v šesti proti čtyřem, ale Jihlava nám v opakovaném power play vstřelila dva góly do prázdné brány a rozhodla.

Je to velká škoda, protože jsme mohli mít minimálně o tři body víc. Takto se tabulka zase strašně srovnala. Trošičku jsme teď pod čarou my. Čekají nás tři utkání na domácím ledě a každý zápas bude zápasem pravdy. Změříme síly s Olomoucí a Kometou, tedy mančafty, které mají v tabulce o tři body víc. Doma nás porazily a tak bychom jim to teď chtěli vrátit. Následuje derby se Zlínem, který nám nyní moc nepomohl, když podlehl Českým Budějovicím i Jihlavě. První tým tabulky by tohle asi neměl dopustit, ale to jen dokládá vyrovnanost soutěže. Předpokládám, že na nás Zlínští vyrukují v plné palbě, tedy i s Urbancem a Kovaříkem nebo Kovaříkem a Popelkou (všichni 1993). Kdyby se nám podařilo zvládnout dvě utkání z těchto tří, byl bych spokojený.

Starší dorost? Někteří kluci mají jiné zájmy

Starší dorost se zatím hodnotí nejhůř. Jsme poslední ze čtyřiadvaceti týmů, což opravdu před sezonou nikdo nečekal. Bohužel to tak ale je. Sedíme nad tím neustále a pořád to rozebíráme. Došlo dokonce ke změně trenéra, kdy Viktora Hlobila nahradil Jiří Rech z Brna. Nemyslím si, že by to bylo o trenérovi nebo že by to Víťa dělal špatně. Naopak. Sledoval jsem v podstatě všechny tréninky a mám o tom přehled. Je tam hlubší problém. Spousta kluků je spokojená s tím, že hraje hokej a má vytvořené nějaké podmínky. Myslím, že vůbec neřeší to, co řešíme my. Samozřejmě je nechci všechny házet do jednoho pytle, ale je tam většina kluků, kterým je ve finále jedno, kdyby měl Vsetín sestoupit, nebo ne. Myslí si, že když to neklapne tady, půjdou zase o dům dál, kde je budou objímat a vynášet do nebe. Snad se proberou.

Spousta zápasů se prohrála zbytečně, přestože byly dobře rozehrané. Akorát se nedotáhly do konce. Každou porážkou mančaft padá níž a níž. A když hráči vidí, jak bodují týmy kolem – a například Poruba se velmi rozjela – vnímají, že se propast zvětšuje. Stále si ale myslím, že je to hratelné. Jsou tam Letňany nebo Ústí nad Labem, které mají o šest bodů více, což představuje dva zápasy.

Bude muset dojít k radikálnímu řešení

Problém staršího dorostu je na obsáhlejší analýzu, vydala by na samostatný článek. Když pominu Ščotku s Abdulem, kteří chodí starším dorostencům vypomáhat, je tam Grygar, Hořanský nebo Svozílek, kteří hrají extraligu staršího dorostu třetí sezonu. Hokej určitě nezapomněli, ale starší dorost jako celek netvoří tým.

Je tam pár škodných, které rozvrací partu a mají úplně jiné zájmy. Podle mých zpráv se o pauze mezi třetinami baví o tom, kam půjdou večer pařit, a zápas je až na okraji jejich zájmu. Pokud to tak je, je to katastrofa. Člověk neustále váhá, zda má udělat nějaké radikální řešení. Já jsem přesvědčený, že k němu bude muset dojít a s některými hráči se rozloučíme. A ze zbytku vytvoříme tým, který se o to popere a pokusí se ještě vyhnout baráži. Pokud by se to nepodařilo, pak aby se na baráž připravil a zachránil extraligu.

Věřím, že si mladší dorostenci splní sen

Mladší dorost pokračuje v dobrých výkonech. Zatím se ukazuje, že nad jeho síly jsou pouze Zlín a Třinec, tedy týmy z první dvojky. Se Zlínem mladší dorostenci prohráli 1:2 a s Oceláři poměrně vysoko 0:5. Viděl jsem ale třinecký mančaft a myslím, že je ještě o něco kvalitnější, než ten zlínský. Jinak hraje mladší dorost pěkný hokej a se všemi ostatními soupeři dokázal bodovat. Průběžná třetí pozice je vynikající. Kluci se budou snažit a bojovat o první čtverku až do konce.

Situace ve starším dorostu vyžaduje zapojení těch nejlepších mladších dorostenců, aby vytvořili konkurenci. Dnes už mají takový výkon, že se do tří pětek vejdou. Ostatně tři hráči už tam chodí pravidelně - mladý Weintritt, Kovář a Augustin. Určitě i Matěj Dubnický časem dostane příležitost. Tito kluci už jsou schopni hrát extraligu staršího dorostu. Musí se to ale samozřejmě dělat citlivě, hráči nemůžou absolvovat čtyři zápasy týdně.

Na druhou stranu máme slušnou osmou třídu a ročníky narození 2000. Tito kluci už by zvládli extraligu mladšího dorostu hrát. Třeba Jáchym Janošek už občas nastupuje. Určitě se to doplní tak, aby mladší dorost dohrál sezonu důstojně a pokud možno co nejlépe. Kluci mají sen porvat se o první čtverku a zahrát si play-off, což by byl skvělý výsledek. Já věřím, že toho dosáhnou.

Luboš Jenáček

×
Dnes v 18:00 | Muži
HC ZUBR Přerov
VHK ROBE Vsetín