Chytat za Spartu byl splněný sen. Vsetín budu poznávat s kočárkem, těší se brankář David Honzík
David Honzík se stal první ohlášenou posilou vsetínského týmu před nadcházející sezonou. Pozice brankáře je nejen na Vsetíně vysoce diskutovaným tématem a jednatřicetiletý Honzík si to moc dobře uvědomuje. „Chci ukázat, že jsem se posunul hlavně po mentální stránce. Primární je nenechat se rozhodit a neřešit, co se kde píše, protože negativní komentáře většinou píšou lidé, kteří na ledě v životě nestáli," odpovídá na novou výzvu posila Valachů. Řeč byla také o kariérních milnících zkušeného brankáře i zabydlení v novém prostředí.
Davide, letní příprava je v plném proudu, trávíte ji společně s týmem nebo se připravujete individuálně? Jak se zatím ohlížíte za jejím průběhem?
V letní přípravě mám zatím odtrénované dva týdny. Připravuji se individuálně, ale s tím, že trávím přípravu na Vsetíně. Především proto, že jako tým máme k dispozici tréninky na ledě. Snažím se tak být klukům k dispozici i na ledě. Jinak se připravuji s Liborem Chytilem, zatím se cítím dobře a svědomitě se připravuji na novou sezonu.
Už jste se stačili s rodinou na Vsetíně zabydlet?
Rodinu jsem zatím nechal doma. Manželka je těhotná a vše je domluvené tak, abychom rodili v Písku. Zatím jsem tedy na Vsetíně sám, bydlím na baráku s dalšími hráči. Zatím jsem ještě neměl moc času si Vsetín projít, ale na to určitě bude čas, až budu chodit po městě s kočárkem.
Byly vysoké ambice tím hlavním kritériem, proč jste se rozhodl přijmout nabídku Vsetína?
Samozřejmě, když vám v rámci první ligy volá se zájmem Vsetín, snažíte se udělat vše proto, aby to dopadlo. Ambice jsou na Vsetíně rok co rok vysoké, k tomu vždy fantastická divácká kulisa, to byly bezesporu hlavní důvody, proč jsem chtěl na Vsetín jít.
Kdybych se vrátil do začátku vaší kariéry, strávil jste tři sezony v kanadské QMJHL, jaký vliv to na vás mělo do budoucí kariéry?
Působení v Quebecku bych shrnul tak, že první sezona byla fantastická. Podařilo se mi dostat na draft, kde si měl vybral Vancouver, což bylo skvělé. Další dva roky nebyly úplně ideální, ale i tak mi to do života dalo hrozně moc. Teprve v zámoří jsem poznal, co znamená slovo konkurence. Okamžitě, když vám něco nejde, je za vámi řada dalších vlčáků, kteří jsou připraveni obsadit vaše místo. Konkurence je tam opravdu veliká, hraje se tam velké množství zápasů, navíc i s velkou porcí cestování. Dalo mi to hrozně moc do života a připravilo mě to do dospělého hokeje. Každému mladému hráči bych určitě zkušenost v zámoří doporučil, nejde totiž jen o hokej ale i o přípravu do dospělého života.
První extraligová výzva přišla v mateřských Karlových Varech, bylo tehdy v roce 2017 těžké unést zklamání ze sestupu z nejvyšší soutěže?
Měl jsem od sebe v první extraligové sezoně vysoká očekávání, protože rok před tím se mi výborně dařilo v prvoligové Jihlavě. Bohužel se to nesešlo, tým byl jaký byl. Možná je to blbé říct, ale tým byl asi k sestupu předurčen, což se pak i v baráži potvrdilo. Bylo těžké se s tím smířit, přeci jen první sezona v extralize a hned jste podepsán pod sestupem, nebylo jednoduché to skousnout.
Byla z vašeho pohledu baráž se čtyřmi celky (formát 2+2) spravedlivá?
Na baráž jsou dva úhly pohledu. Přijdou mi ale spravedlivé obě varianty. Vítěz první ligy by měl ukázat kvalitu, aby hrál extraligu, to znamená porazit nejhorší tým z nejvyšší soutěže. Poslední roky ale ukazují, že tudy cesta nevede. Extraligový tým dlouho odpočívá, má čas se připravit. Prvoligový tým je rád za týden volna. V uvozovkách snadnější cesta je asi přes baráž 2+2, ale jak říkám, jsou to dva úhly pohledu, širší varianta by pro prvoligové kluby byla schůdnější cesta jak se dostat nahoru.
Po baráži přišla výzva v podobě přestupu do Sparty, což je organizace, která pravidelně míří na nejvyšší mety, byl to velký skok?
Sparta pro mě byla částečným splněním dětského snu. Samozřejmě asi jako každý kluk i já jsem snil o NHL, ale na druhém místě bylo zachytat si jednou za Spartu. Splnil jsem si tehdy sen, ale hrát za Spartu je opravdu specifické. Tlaky jsou tam úplně jiné než kdekoliv jinde. Když se podívám zpětně, asi jsem na takové angažmá ještě nebyl úplně ready, přišlo to na mě asi moc brzy vzhledem k věku a zkušenostem.
Po letech v nejvyšších soutěžích Česka i Slovenska, jaké vlastně bylo angažmá v rezervě Pardubic, sliboval jste si, že by přeci jen mohla přijít nabídka z extraligového A-týmu?
Angažmá v Pardubicích pro mě bylo super, mám na to jenom nejlepší vzpomínky. Měli jsme zajímavý mix mladých a starších hráčů. Samozřejmě chvíli nám trvalo, než si všechno sedlo. Co se týče možnosti posunu výš, jsem spíš realista, upřímně jsem to moc nečekal. Říkal jsem si, že kdyby to přišlo, že bych byl vděčný, ale tam je jasná jednička Roman Will a to zcela po právu. Jsem ale hrozně rád za ten jeden zápas, který jsem si mohl za Dynamo v extralize zachytat, i když se nám podařilo vyhrát až v nájezdech, mám z toho zpětně určitě radost.
Pozice brankáře u vsetínského týmu byla nejen v uplynulé sezoně dosti diskutována. Klub se tak trochu trápil při hledání stabilní jedničky. Je pro vás o to větší výzva dokázat, že tentokrát vsadil na správnou kartu?
Myslím, že brankářská pozice je u klubů s vysokými ambicemi diskutována vždy. Jdu do toho a chci dokázat, že mám v sobě pořád kvalitu. Chci ukázat, že jsem se posunul hlavně po mentální stránce. Primární je nenechat se rozhodit a neřešit, co se kde píše, protože negativní komentáře většinou píšou lidé, kteří na ledě v životě nestáli. Nechci si ani připouštět tlaky z venku, chci se jen soustředit sám na sebe a podávat kvalitní výkony.
Měl jste už možnost se blíže seznámit s brankářským kolegou Adamem Pavlíčkem?
Na zimáku už jsme se spolu párkrát potkali. Adam je mladý kluk, loni jsem ho viděl chytat zrovna proti nám. Myslím si, že je to šikovný kluk, kariéru má před sebou a myslím, že budeme schopni tvořit dobrou dvojici. Věřím, že si navzájem pomůžeme, zdravě se i nahecujeme. Před sezonou si jistě sedneme i s trenérem brankářů a všechno probereme, na to určitě přijde čas s tím jak se bude blížit start sezony. Z Adama mám ale dobrý pocit, myslím, že spolu budeme dobře vycházet.
Dle statistik je jasně patrné, že brankáři v Pardubicích se rozhodně nenudili, naproti tomu Vsetín své gólmany v uvozovkách šetřil co se týče počtu střel. Jak se brankář dívá na zcela odlišný herní styl?
Gólman má určitě raději, když na něj v zápase letí třicet nebo i pětatřicet střel za zápas, když je zkrátka v tempu. Naproti tomu, když jde na vás třeba jen dvacet střel, můžete z tempa vypadnout. Určitě je důležitá práce s hlavou, já jsem loni začal pracovat s mentálním koučem a myslím si, že to přineslo své ovoce. Zrovna zápřah a tempo jsem hodně diskutoval i s Romanem Willem, který čelí podobné situaci v pardubickém áčku. Na Vsetíně to bude určitě jiné, ale člověk nikdy neví, třeba na mě těch střel bude chodit stejně jako v Pardubicích.
Vnímáte formování vsetínského týmu na novou sezonu, jaký máte zatím pocit ze síly vašeho kádru?
Určitě to vnímám. Dívám se, koho jsme podepsali. Myslím si, že jsme podepsali dva dobré obránce. Patrik Marcel to bude tvrdit před bránou, jakmile klub oznámil jeho příchod, okamžitě jsem mu psal, že mám radost z toho, že ho budu mít před sebou. Tomáše Dujsíka znám z Karlových Varů, také je to silový obránce, hraje velmi dobře do defenzívy. V útoku je síla patrná, první i druhá lajna měla na Vsetíně kvalitu a myslím, že i ofenzíva je velmi dobře doplněna. Vnímám to velmi pozitivně a věřím, že celou sezonu budeme hrát nahoře.
Maxa ligu z posledních sezon dobře znáte, jak se podle vás soutěž vyvíjí? Myslíte, že se přibližuje extralize nebo se naopak nůžky rozevírají?
Zkusím to porovnat s posledním zápasem v extralize, co jsem měl možnost chytat za Dynamo a s play-off proti Vsetínu v Maxa lize. Nebudu lhát, ten rozdíl je patrný, přeci jenom v extralize hrají velice dobří hráči, kteří se vracejí z Ameriky nebo i ze Švédska. Myslím si, že česká extraliga je aktuálně druhá možná třetí nejlepší soutěž v Evropě, samozřejmě když nepočítám Rusko. Co se týče první ligy, od doby co jsem ji začal chytat, je to úplně jiný hokej, kvalita se posunula. V Maxa lize teď hrají mladší i kvalitnější kluci, jdou raději o level níž, než aby hráli v extralize třetí nebo čtvrtou lajnu. Úroveň nebo styl hokeje v Maxa lize je srovnatelný, když pominu první tři týmy, se slovenskou extraligou. Kvalita se postupně zvedá, jde vidět, že v klubech se pracuje dobře, určitě se jedná o kvalitní soutěž.