Za šanci v A-týmu jsme rádi, hlásí starší dorostenci Kozák s Podešvou

První utkání za seniorský tým odehráli v neděli večer starší dorostenci Vsetína Jiří Kozák (na fotografii vlevo) a Jan Podešva (vpravo). Trenér Jurík dal mladíkům šanci ve čtvrté formaci Valachů, kteří na ledě Techniky Blansko zvítězili 2:0. „Hlavní bylo, že jsme neinkasovali, takže jsme jako čtvrtá lajna splnili úkol,“ hlásil po utkání spokojený Podešva. Jemu i jeho parťáku Kozákovi vyšla premiéra v A-týmu na výbornou.

Jak se cítíte po prvním zápase za A-tým?
Kozák: Já se cítím dobře. Jako tým jsme odehráli dobrý zápas a zvítězili, takže můžu být jenom spokojený.
Podešva: Hráli jsme první soutěžní utkání za A-tým, ale hodně nám pomohli starší hráči. Chvíli nám trvalo, než jsme se do toho dostali, ale pak jsme se rozehráli a myslím, že s přibývajícím časem na ledě náš výkon rostl. Hlavní bylo, že jsme neinkasovali, takže jsme jako čtvrtá lajna splnili úkol.

Kdy jste se dozvěděli, že v neděli obléknete seniorský dres?
Kozák: Trenér s námi mluvil v pátek po zápase staršího dorostu. Proto jsme i na sobotní utkání dostali volno, abychom nabrali síly na nedělní utkání.

Byli jste nervózní?
Kozák: Já jsem to nesl dobře, byl jsem v pohodě…
Podešva: To já ze začátku nervózní byl, ale jak jsme se do toho dostali, tak už to šlo. Bylo to dobré.

Premiéru jste zažili na venkovním utkání. Byli jste asi pod menším tlakem, než kdyby vás trenér nominoval na zápas na domácím ledě, že?
Kozák: Je to možné. Ale já jsem z nedělního výkonu opravdu spokojený. Dobré to bylo.
Podešva: Já bych si samozřejmě rád zahrál i na domácím ledě, protože fanoušci by nás určitě hnali dopředu. Ale budu rád za každý start za A-tým. Je jedno, jestli je to na domácím zápase nebo na venkovním. Je pravda, že kdybychom hráli doma, přišla by na nás větší divácká návštěva. Byl bych asi nervóznější.

Nakolik vám starší spoluhráči pomáhali?
Kozák: Snažili se nám pomoct. Poklepali nás, když se nám na ledě něco podařilo, dokázali pochválit. Nemůžeme si na nic stěžovat.
Podešva: Musím souhlasit. Třeba Pepa Štraub si mě zavolal, ukázal mi, kde se mám na ledě postavit a co dělat. Že je zbytečné lítat v útočném pásmu, když vedeme 2:0 a hrát musí především soupeř, že je třeba hru zklidnit. Starší hráči nás zkušeně podrželi, tak jak by to mělo být.

„Chtěli jsme poznat, jak by Honza s Jirkou vypadali v seniorském hokeji. Jejich nominace do utkání byla svým způsobem i za odměnu, protože oba předvádějí ve starším dorostu dobré výkony. Na to, že šlo o jejich první zápas, to byl z jejich strany solidní výkon. Je pravda, že hráči Blanska po nic šli tvrdě, ale to je normální. Tím si musí projít každý mladý hráč.“ Juraj Jurík, trenér

Přišlo mi, že soupeř po vás šel docela tvrdě, hlavně u mantinelů. Souhlasíte?
Kozák: Ano. Když viděli na ledě hráče s košíky, tak přitvrdili. Ale trenér nás na to upozorňoval. Dávali jsme si pozor, u mantinelů jsme se snažili zapřít, abychom se zbytečně nezranili. S tvrdou hrou soupeře jsme se vyrovnávali docela dobře. Někdy to bylo těžké, protože soupeř měl fyzickou sílu, ale nějak jsme to vždycky udělali.
Podešva: Přesně tak. Druhou ligu hrají často starší hráči a když má hokejista o dvacet nebo třicet kilogramů víc než já, je to poznat. Museli jsme být po rozích a u mantinelů připravení, ale přežili jsme to. Sice jsme párkrát dostali, ale to k tomu patří.

Musela to být výhoda, hrát na ledě spolu. Stejně totiž nastupujete za starší dorost.
Kozák: Myslím si, že to pro nás znamenalo velkou výhodu. S trenérem Jenáčkem trénujeme ve starším dorostu různé herní kombinace, takže jsme je i tentokrát využili. Věděli jsme o sobě.
Podešva: S Jirkou hrajeme spolu už druhou sezónu, takže se známe dobře, dokážeme se odhadnout. Když nás dal trenér na led spolu, bylo jedno, kdo nás doplní. Vždycky to klapalo. Jenom když k nám naskočil Daniel Vaněk, byli jsme rázem na ledě tři hráči s košíkem. Byli jsme trochu jako dorostenecká lajna. (směje se).

Jak se vám hraje třeba s Pepou Štraubem, který je od vás starší skoro o třicet let?
Kozák: Výborně. Pepa je zkušenost sama. Jeho slovo má v kabině velkou váhu a co řekne, to se musí brát vážně.
Podešva: Když jsem byl malý, chodil jsem se na něho dívat. Dneska s ním hraju, takže je to naprosto skvělé. Posloucháme ho a tak by to i mělo být. Má toho odehráno tisíckrát víc než my. Je to tahoun mužstva.

Řekli jste si v neděli výkonem o nominaci do dalšího zápasu A-týmu?
Kozák: To se teprve uvidí!
Podešva: Jasně, uvidíme. Samozřejmě je pro nás dva každý start za A-tým dobrý, ale záleží na trenérovi koho postaví a koho ne. V neděli chtěl hrát na čtyři útoky, příště třeba bude chtít hrát na tři. Uvidíme.

Ve starším dorostu se vám daří, mužstvo chytlo fazónu. Jaké jsou vaše ambice?
Podešva: Myslím, že přejít první kolo play off je pro nás málo. Tým máme dobrý, daří se nám. Zatím to vypadá, že v play off narazíme na Spartu nebo Pardubice. Pokud přejdeme první kolo, jsme z nejhoršího venku. Věřím, že na domácí zápasy přijde co nejvíc lidí a že pro Vsetín uhrajeme co nejlepší výsledek.