Trenér Kubo: Že se na nás každý pečlivě připravuje? To je hřejivé

Na čelní pozici v 1.lize ztrácejí vsetínští junioři pět bodů. Vedoucí Třebíč ještě v sezóně nedokázali porazit, ačkoliv k tomu měli mnohdy blízko. Naposledy v pátek, kdy rivala na postup do extraligy vyzvali na jeho ledě. Jenomže… „Pět minut před koncem soupeřův hráč srazí našeho, a hraje se přes půl minuty bez přerušení, dokud soupeř nevstřelí branku,“ říká trenér Miroslav Kubo.

Trenére, na konci listopadu jste plynule vkročili do druhé poloviny základní části. Jak první půlku soutěže hodnotíte?
Samozřejmě s odstupem času je mi líto velkého množství remíz, které nám odebraly spoustu bodů. Avšak to nejde vrátit. Mnoho mužstev se do soutěže posílilo hráči se střídavými starty z extraligy. To my nemáme. Hrajeme stále ve stejném složení. Proto to mohlo opticky vypadat, že jsme v útlumu. Ale nebyla to pravda. Kvalita všech mužstev se zvedla.

Není paradox, že dokážete porazit silné týmy ze špičky tabulky jako Prostějov nebo Šumperk a pak ztratit body s Uherským Hradištěm?
Paradoxně to vypadá, ale hokej se hraje na ledě a od stavu 0:0. Je to hra chyb a kdo jich udělá méně, vyhrává. Navíc na Vsetín se každý připravuje velmi pečlivě. Pořád je pro soupeře prestiž vzít Vsetínu body a to je hřejivé. Svědčí to o tom, že u soupeřů máme respekt, protože hrajeme dobrý hokej. Jenom vyhrávat se nedá. Nejdřív se musíte naučit prohrávat, abyste mohli vyhrávat. Pokora před soupeřem a jeho uměním je to, co posune hráče dále.

Nejméně příjemným soupeřem pro vás zůstává Třebíč, s níž jste jedenkrát remizovali a dvakrát prohráli, že?
Neřekl bych. Výsledkově to může tak vypadat, ale všechna utkání byla vyrovnaná a rozhodovaly maličkosti, jako třeba odskočení o dva a více gólů, inkasované branky od červené a podobně.

Čím to je, že se vám proti tomuto soupeři nedaří, což ukázalo i páteční vzájemné utkání?
Již jsem to předeslal, nedaří se nám odskočit o více branek. V prvním utkání nám soupeř vyrovnal dvacet pět sekund před koncem, kdy hráč kopl kotouč bruslí do branky a rozhodčí to uznal. Doma jsme otočili z 0:2 na 3:2, ale ve třetí třetině dostali hloupé góly. No a v posledním utkání vedeme 0:2 po první třetině, jdeme dvakrát po sobě na skoro dvě minuty do tří, a když to přežijeme, dostaneme gól při hře pět na čtyři. Držíme se do 55.minuty, kdy soupeřův hráč srazí našeho, a hraje se přes půl minuty bez přerušení, dokud soupeř nevstřelí třetí branku. To netřeba komentovat.

V průběhu zápasu jste byl rozhodčím vykázán ze střídačky na tribunu. Co se stalo?
Nic, řekl jsem mu, že ho mám rád.

Spravili jste si alespoň částečně chuť nedělní výhrou nad ostravskou Porubou?
Ani ne, máme další zraněné a to těžce.

Jaké jsou vaše ambice ve druhé polovině soutěže?
Už neprohrát – pokud to půjde.

Máte v kádru hráče, kteří by mohli v této sezóně zakotvit natrvalo v seniorském týmu a vypomáhat áčku?
Ano, ale jenom na nich bude záležet, jak se budou zlepšovat a stále poctivě pracovat na rozvoji svého hokejového umění. Že mají charakter, ukázali již mnohokrát. Například když odehrají třináct utkání během sedmnácti dnů. To je slušná práce. A jejich zdravotní stav by u mnoha jiných smrtelníků byl na třicetidenní neschopenku. Ti kluci hrají za juniory, muže a k tomu samozřejmě denně trénují soboty i neděle, prostě nemají volno. Proto se nikdo nemůže divit, že někdy mají slabší den. To máme všichni, nejsme stroje. Já před nimi smekám. Oni to se mnou nemají lehké, ale my jsme famózní kolektiv a když si něco řekneme, tak to splníme a pokud to nepůjde jinak, tak se tam doplazíme.

Liga juniorů je dlouhá, poslední utkání základní části sehrajete 6. března 2011. Je to moc, málo, nebo akorát?
Pokud by kluci hráli jen za juniorku, je to akorát. Protože jich ale hodně nastupuje za muže, je to moc.

Nakolik vám vyhovuje dvoubodový systém?
Nevyhovuje a je to jak v Kocourkově. Všichni hrají za tři body a my za dva. Ale taková jsou pravidla a já s tím nic neudělám. Věděli jsme to před soutěží a mohli si to spočítat.