Osmé místo předčilo očekávání. Jaká cesta vedla k juniorskému úspěchu?

Vzestupná tendence výsledků hráčů juniorského ročníku z právě uplynulé sezóny se projevila i tentokrát. Zatímco v roce 2017 se slavila záchrana, o rok později to byl postup do předkola play-off. A letos? Letos mohli vsetínští fanoušci žít nejen vyřazovacími boji Chance Ligy, ale také juniorským čtvrtfinále, kam se Valaši probojovali a v pěti zápasech potrápili favorita z Plzně.

"Chtěl bych poděkovat celému týmu za skvělou sezónu. Myslím, že jsme měli chuť udělat dobrý výsledek, což by nešlo bez skvělé party. Tu jsme letos měli, a i když nám moc lidí nevěřilo, tak jsme jim dokázali, že na to máme, a nakonec z toho bylo 8. místo v extralize! A ještě jedno poděkování patří Adamu Zetochovi za neuvěřitelných 13 let," děkuje kapitán juniorského celku Daniel Klímek.

Už první zápas musel všechny potěšit. Hráči ročníku 2000 totiž například v posledních čtyřech sezónách nevyhráli úvodní duel soutěže (2:5 s Olomoucí, 1:7 s Třincem, 2:11 s Kometou, 1:7 se Zlínem). Letos se v tomto utkání znovu potkali se zlínskými Berany, kteří se dostali do tříbrankového vedení. Už v tomto zápase ale Vsetínští ukázali svou sílu, když zápas otočili a vyhráli poměrem 5:4. V dalším průběhu základní části se mohli chlubit dalšími skalpy rivala a třeba i výhrou 7:2. Naopak se moc nedařilo proti Vítkovicím, které vedly tabulku.

Výkony v sezóně se však zlepšovaly a po výsledcích 1:9 a 3:10 s ostravským týmem přišla prohra v prodloužení a nakonec i výhry 4:3, která Vsetín přiblížila k postupu do lepší nadstavbové skupiny. Stačilo porazit Třinec (Vsetín tento zápas v Třinci vyhrál 4:1) a mohlo se slavit.

Ve skupině se hrálo pouze o pořadí. Vsetínští v jejím závěru nasbírali šňůru sedmi proher, a tak i přes mnohé dobré výsledky nad favority skončili na posledním místě.

Osmifinálová skupina juniorům přivála do cesty Plzeň, Kometu Brnu a Karlovy Vary. Vsetínští si hned po prvním zápase v Brně připsali 3 body za výhru 6:3 a následně v Karlových Varech ubojovali výsledek 2:0. A rázem byli v čele tabulky. Následné remízy a možná trochu překvapivá domácí prohra s energetiky znamenala konečné druhé místo ve skupině. Play-off bylo doma a na cestě z Plzně se ukázalo, že se tam budou vsetínští mladíci za dva dny vracet.

Vyřazovací boje byly pro všechny třešničkou na dortu a ve všech zápasech si Vsetín vedl skvěle. Plzeň donutil i k rozhodujícímu pátému zápasu, který skončil vítězstvím západočechů 2:0. Všechny konečné výsledky byly těsné, případně rozhodovaly samostatné nájezdy. Valaši donutili soupeře uvědomit si, že ani s podceňovaným týmem to nebude lehká série. Krásné osmé místo kazí pouze rozhodnutí o vyřazení Vsetína z extraligy.

Které rozhodující faktory nás nejvíce zaujaly?

Střelec, komplexní hráč, spolehlivá obrana a mnohem víc

Do role nejúspěšnějšího střelce se nejprve s velkou úspěšností napasoval Lukáš Frydrych, v průběhu sezóny tuto funkci pomalu, ale jistě přebral kapitán Daniel Klímek. Nejproduktivnější hráč Vsetína se vešel také do elitní desítky, kde obsadil sedmé místo s 32 brankami a 34 asistencemi. Nelze opomenout, že Klímek před pár dny vstřelil také svůj první gól v reprezentaci. V ofenzivním snažení byl vídán také ve vlastním oslabení, kde se mu také podařilo třikrát skórovat. Stejný počet branek si připsal také z trestného střílení, v této disciplíně bychom za ním s jednou brankou z penalty našli Marca Lukačku.

Jestliže jsme ve výčtu gólů Daniela Klímka opomenuli přesilové hry, zmíníme je teď. A to v souvislosti s velmi komplexním hráčem, jakým po celou sezónu byl Šimon Jenáček. Vsetínský obránce ještě donedávna hrával v útoku, kam se teď pravidelně přemisťoval i v rámci přesilových her a šlo vidět, že na tuto svou úlohu ještě nezapomněl. Devět branek v početní výhodě jej řadí do společnosti havířovského Pawliczka, brněnského Kunce nebo kapitána Slavie Všetečky. K tomu všemu si Šimon Jenáček plnil i své defenzivní povinnosti a sezónu končil s bilancí +4 a 19+33 ve statistikách.

Z beků bychom zde ale mohli jmenovat většinu hráčů, protože byli na ledě vidět a přispívali také střelecky, potažmo v rovině gólových asistencí. Defenzivní hra Vsetína se pak ukázala v Karlových Varech a hlavně v play-off, kdy bez větších problémů dokázala držet jednobrankový náskok. Stejně tak útok nebyl jen o jednom hráči, ale o komplexní souhře, a proto bychom letos mohli nejlepším hráčem jmenovat úplně kohokoliv a nezmýlili bychom se. Všechno se tak skvěle sešlo a vyústilo v dobrý, a hlavně sehraný tým, který už v průběhu sezóny nepotřeboval žádnou posilu.

Jistota v brankovišti

A platí to také o gólmanech. Jakub Málek s Davidem Sachrem vytvořili vyrovnanou brankářskou dvojici, která se již od prvních kol v bráně pravidelně střídala. Před play-off mluvila o jistotě v bráně také čísla, kdy Málek končil s úspěšností 90,45 %, Sachr s 90,7 %. Šanci ukázat se ve vyřazovacích bojích nakonec dokázal na úkor mladého talentu zkušenější David Sachr, jehož forma s každým dalším zápasem rostla a čísla se po konci ročníku zastavila na 95,07 % (pro porovnání, nejúspěšnější Nick Malík byl lepší o 91 setin procenta) Oba brankáři si v průběhu sezóny vyzkoušeli také zápas A-týmu, v tu dobu se mohli junioři opřít o Viktora Chrásteckého.

Dorostenci

Do týmu zapadli také hráči z nižší kategorie a Stanislav Kunst se při absenci Martina Lašáka dokonce usadil v základní sestavě. Své první branky se sice dočkal až 7.3. doma proti Plzni, na ledě však byl po celou dobu svého působení v juniorce vidět. Kromě Kunsta se v zápasech představili také Václav Kočí, Boris Babeliak a Jan Půček

Průměr 1,58 bodu na zápas

V právě uplynulé sezóně hráči vždy po klasických 60 minutách odehráli ještě pětiminutového prodloužení, případně nájezdy, které jim mohly zajistit bod navíc. A to se hodilo. Valachům se navíc v těchto herních situacích dařilo, a tak se nejednou stalo, že si Vsetín po vysoké prohře odnášel jeden bod. Namátkou vzpomeňme jeden z prvních zápasů ve Vítkovicích, kde zelenožlutí padli poměrem 1:9 a domů se vraceli s bodovým ziskem. Nejen tímto si tak zajistili průměr 1,58 bodu na zápas, což nakonec i při bilanci 20 výher a 33 proher v celé sezóně zajistilo Vsetínu osmé místo.

Velké množství trestných minut

Během celé sezóny na tento faktor upozorňovali nejen trenéři, ale také samotní hráči. Se snížením trestanosti v praxi už to však bylo horší. V základní části byl Vsetín nejtrestanějším týmem skupiny, v nadstavbě byl horší pouze Liberec. S přibývající důležitostí zápasů však zbytečné fauly jako kdyby samy vymizely a například poslední čtvrtfinálový zápas v Plzni odehráli Valaši úplně bez vyloučení.

Závěry zápasů

Posledním, co zaujalo, byly závěry zápasů. Nejednou se totiž Vsacanům nepovedla poslední třetina nebo úplný závěr utkání. Vzpomeňme třeba domácí utkání s Třincem, které se hrálo na začátku listopadu. Domácí po dvou třetinách vedli 2:0, zápas nakonec skončil výsledkem 2:5. I tady však hrála hlavní roli vyloučení, jejichž poměr byl 11:4. Za smolné by se pak daly považovat domácí zápas s Plzní 19.1. a duel na Spartě, odehraný o šest dní později. V obou případech si Valaši vedli skvěle a mířili za remízou, jenže osud tomu nechtěl a v 59. minutě rozhodl plzeňský Jakub Procházka, respektive v 60. minutě sparťan Ondřej Havlín.

Ruku v ruce s tím však kráčí vsetínská schopnost otáčet zápasy, vraťme se třeba právě k již zmíněnému prvnímu zápasu ve Zlíně, dokázat si vytvořit vysoké vedení a následně jej precizní defenzivou udržet nebo zvládat klíčová utkání a momenty na výbornou.

To vše dopomohlo vsetínskému celku k osmému místu. A nám nezbývá nic jiného než popřát všem jeho aktérům mnoho dalších hokejových i nehokejových úspěchů a také poděkovat vsetínskému odchovanci, útočníku Adamu Zetochovi, který po sezóně ukončil kariéru.