Nedáváme branky. To je celé, věděl po utkání s Jihlavou smutný Jurík

V s e t í n – Jindy usměvavému útočníkovi nebylo moc do řeči. Kapitán vsetínských juniorů Juraj Jurík v ruce žmoulal použitý ručník a frustraci ze ztraceného boje s Jihlavou vydýchával v šatně mužů. „Dnes musel každý soudný člověk vidět, že Jihlavu bijeme. Nedaří se nám ale odskočit na jednu na dvě branky. Hned by se nám líp hrálo, byli bychom uvolněnější,“ smutnil talentovaný forvard, který sám zahodil několik šancí. Před dalším barážovým utkáním, kdy bude Vsetínu soupeřem Poruba, se mu špatně hledala pozitiva: „Snad se k nám přikloní štěstíčko.“

Po třech zápasech baráže máte na kontě pouze tři body. To jste si určitě nepředstavovali, že?
Rozhodně ne. Měli jsme špatný start. Nejprve jsme mysleli, že budeme baráž začínat proti Hvězdě Praha, ale v posledním kole základní části se nám podařilo v tabulce předběhnout Porubu. Takže jsme dostali na úvod silný Hradec Králové, který byl podle mě velmi dobrý, možná lepší než Poruba. Byl to pro nás křest ohněm. Pak jsme odjeli do Šumperka. Tam jsme hráli do půlky zápasu tak, jak se tady hrálo celou sezónu. Vedli jsme, přehrávali soupeře a měli spoustu šancí. Zápas se nám ale obrátil z 2:0 na 3:2, což nás dostalo do kolen. Dnes musel každý soudný člověk vidět, že Jihlavu bijeme. Nedaří se nám ale odskočit na jednu na dvě branky. Hned by se nám líp hrálo, byli bychom uvolněnější. Každý sport se hraje na body, na góly. Hokej je také tak udělaný. A my branky nedáme z šancí, z nájezdů… Každý přemýšlí, co je špatně, ale je to jenom o gólech.

Konkrétně ty jsi měl dnes na hokejce asi pět branek. Co se stalo, že z toho nebyl jediný gól?
Kdyby jenom dnes. V Šumperku jsem měl asi deset střel, což se mi nepodařilo v zápasech za celou sezónu. Nevím, čím to je. Asi moc chci. Poslední kola základní části mi to tam padalo, cítil jsem se v pohodě. Teď na mě asi dolehlo, že to tu má na mě stát. Chci dát gól za každou cenu, ale chybí tomu kousíček. V první třetině mi to stálo na brankové čáře, píchl jsem do toho, natáhl ruku. Chybí zkrátka štěstíčko. Náš tým je schopen otáčet zápasy, což jsme si potvrdili, když jsme prohrávali s Libercem 1:7 a přesto dokázali zvítězit 9:8 v prodloužení. Věřím, že nás dnešek nakopne a že už body ztrácet nebudeme. Musíme se vrátit k naší poctivé hře, kdy každý nechá na ledě všechno. A nesmíme dostávat laciné góly….

…což se dnes stalo.
Nechci kluky nějak soudit, to je otázka trenéra. Ale i on říká, že to v obraně skřípe. Jsme si toho vědomi, ale o to víc musíme dávat gólů. Je pravda, že můžeme vyhrát zápas 2:1, ale nemyslím si, že by to pomohlo. My potřebujeme být trochu ve vedení a být v klidu. V Šumperku jsme také vedli 2:1 a ve třetí třetině najednou skočil puk, hráč to obtočil a inkasovali jsme laciný gól. Nevím, no… Třeba se to nějak zlepší, ale jak říkám – je to o gólech.

Proti Jihlavě jste měli poslední šanci v závěrečné pětiminutové přesilovce, když na trestné seděl hostující Vysloužil. Ani z tohoto mraku ale nezapršelo…
Hodně přesilovky nacvičujeme, ale vždycky je důležité, aby to tam někdo křápl. Deštníkový bek musí vždycky střílet. U nás ta střela chybí, vždycky to někomu ještě přihrajeme. Ale jestliže chceme dát gól, musíme pálit na bránu. Jít na krev, prostě hrát „všechno do brány“. Když v přesilovce nevystřelíme, je to pak těžké. Na konci to měl Michal Fabián ještě sám před brankou, ale nedal. V dvojnásobné přesilovce potřebujete mít aspoň jednu šanci. Ta byla, ale nevyužili jsme ji. Pak už to byla křeč.

Jak se teď, krátce po zápase, cítíte?
Ideální to není. Cítíme, že Poruba má devět bodů a hraje uvolněně. Dnes dali Šumperku 5:1, takže k nám přijedou úplně v klidu. Jak ty kluky znám, bude to o tom, jestli dáme góly. Když jejich soupeř jde do vedení, oni pak odpadnou. Nemají v sobě tu zarputilost jako ve Vsetíně nebo ve Zlíně. Musíme proti nim dřít, dřít, dřít. Nevím co je pro nás lepší, zda jít jako první do vedení, nebo prohrávat. Hlavní asi bude, aby se k nám přiklonilo to štěstíčko. Třeba tak, jako na konci základní části.

Může vás proti Porubě povzbudit vítězství z posledního vzájemného duelu?
Povzbudit nás můžou fanoušci. Chtěl bych je pozvat, aby přišli. Je fantastické, když se sejdou, dneska tu byla určitě aspoň pětistovka. Žene nás to dopředu. Hokej se jim snad líbil, šance byly, jenom ten výsledek tomu chybí. Poslední vyhrané utkání pro nás asi nebude výhoda, vždyť u nich jsme naopak dostali 5:1 a přehráli nás v celém utkání. Poruba má hodně bruslařsky založený tým, ale vzadu jim to hoří. Otázka je, jak jim zachytá gólman, protože u nás mi připadal dost nejistý. Uvidíme, s čím přijedou. V tabulce baráže jsou na prvním místě. Dá se říct, že kdyby u nás nedejbože vyhráli, zůstávají v extralize. To my nemůžeme dopustit. Potřebujeme se držet s nimi na dostřel. Jihlava jsou bojovníci, ale já věřím, že Porubu zlomíme. Snad ty tři body, co jsme dnes ztratili, získáme proti ostravskému týmu.

Baráž jednoho dne skončí. Už se ví, co bude s Jurajem Juríkem dál?
Každou sezónu řeším, co dál. Letos jsem strašně dlouho nevěděl, co bude. Jsem strašně rád za šanci, kterou mi dal sportovní manažer Jaškin u A-týmu a juniorky Vsetína. Ze začátku to bylo jakž tak, ale pak jsem se dostal do krize, protože jsme byli s klukama dost dole. Přesvědčil jsem se o tom, že hráče dělá tým. Není to o tom, že jednotlivec přijde a všechno změní. To by snad musel přijít jedině Sydney Crosby. Pak jsem nevěděl, jestli se vrátit do Zlína na play off, nebo tady zůstat. Jsem ale rád, že jsem se rozhodl být tady. Jsem maximálně vytěžovaný. Jenom teď, kdy to na mě stojí, musím dávat góly. Tak věřím, že se to zlomí.

A potom?
Fakt nevím. Juniorská soutěž má mít tři věkové výjimky, ale já bych už v ní působit dál nechtěl, protože jsme ji hrál čtyři roky. Chlapský hokej je úplně o něčem jiném. Přechod z juniorky do seniorského hokeje je nejdůležitější. Proto bych chtěl někam alespoň na letní přípravu a porvat se o místo v kádru. Třeba dostanu šanci tady ve Vsetíně. Otázkou bude, zda ji chytnu pořádně za pačesy. Teď se ale soustředím na baráž, které podřizuji všechno. Škola jde stranou, přítelkyně jde stranou. Snad ta snaha nepřijde vniveč.