Jenáček: Kdo má rád hokej, neměl by jednou týdně na Lapači chybět

Loni před Vánoci přebíral Luboš Jenáček zbídačený vsetínský tým s cílem zachránit soutěž. Letos se coby asistent kouče Hlobila podílí na skvělých výsledcích a i jeho zásluhou přečkají Valaši blížící se svátky na solidním 5. místě. Od třetího Přerova je navíc dělí pouhé tři body. „Těžíme z kvalitních tréninků. Od těch se všechno odvíjí,“ řekl zkušený trenér po středečním utkání s Prostějovem (5:3), kterým zelenožlutí ukončili hokejový rok 2011. Rok, ve kterém nebyla nouze o zajímavé okamžiky. K některým se Jenáček vyjádřil i v našem předvánočním rozhovoru.

Rok 2011 jste zakončili vítězně, silný Prostějov jste porazili 5:3. Co rozhodlo o výhře nad favoritem?
Myslím, že rozhodla naše větší vůle po vítězství, větší chuť do hry. Chtěli jsme prostě vyhrát. Prostějov je samozřejmě velmi kvalitní a když mu to sedne, je schopen porazit kohokoliv a to vysokým rozdílem. Jestřábi mají obrovskou sílu v útoku a těžko se brání. Hlavně ze začátku utkání nám to dělalo problémy, propadali jsme a hned v první minutě inkasovali. Něco jsme si k tomu ale řekli a až na pár okamžiků se to zlepšilo. Nepouštěli jsme soupeře do žádných přečíslení a naopak jej dostávali do tlaku. Sehráli jsme také velmi dobře přesilovky. Jestliže nám početní výhody ze začátku sezóny příliš nešly, teď si to sedlo. Předváděli jsme to, co na tréninku pilujeme a myslím, že jsme byli v přesilovkách nebezpeční.

Jestřábi v utkání dvakrát vedli. Nakolik bylo těžké skóre otáčet?
Určitě to bylo těžké, nicméně právě v přesilovkách se nám podařilo velmi rychle zareagovat. Brzy jsme vyrovnali a otočili výsledek na naši stranu. To bylo důležité. Kdyby držel soupeř vedení delší dobu, možná by na naše hokejky sedla nějaká nervozita. Ale tím, že jsme dokázali rychle vstřelit branky, jsme neměli čas nad tím přemýšlet.

Klukům pomohly úvodní výhry na domácím ledě

Na závěr kalendářního roku jste si tedy opět připsali výhru proti mužstvu z čela tabulky. Čím to je, že se vám proti těmto mančaftům hraje dobře a proti těm ze spodku tabulky se někdy trápíte?
S tímto mají problém i třeba extraligová mužstva. Proti týmu z úplné špičky se člověk víc namotivuje a má velkou touhu ho porazit. Naopak když hraje proti mužstvu ze dna tabulky, svádí to k podcenění. Nemusí k tomu úplně dojít, ale někde vzadu v hlavě leží přesvědčení, že by se ten zápas měl zvládnout. A pokud pak hráči nešlapou úplně stejně jako proti favoritům, jsou pak problémy. Navíc takový Havířov nebo Prostějov chtějí hrát hokej, vždyť ve středu se hrálo nahoru – dolů. Bylo to útočné utkání, které se muselo líbit. Když přijede nový Jičín, Frýdek-Místek nebo Uherské Hradiště, tak to zabetonují a část utkání jenom vyhazují puky. My se musíme nutit pořád do tlaku a v obraně pak jsou okénka. Když do toho soupeř vstřelí gól, narostou mu křídla a hraje se proti němu ještě hůř. Ale pokud hrajeme doma a diváci povzbuzují, utkání se otáčí daleko lépe, než venku.

Na domácím ledě se vám letos opravdu daří. V této kategorii dokonce vedete tabulku soutěže.
Máme relativně mladý tým. Myslím si, že po fyzické stránce jsou kluci připraveni velmi dobře. Bruslí nám to a jsme schopni na soupeře napadáním a forčekingem vytvořit tlak. Soupeř pak pod ním dělá chyby. Pomáhá nám i úzké kluziště, přece jenom se tak do tlaku dostaneme rychleji. Máme hodně střel na bránu, dorážek a celé dohromady to na soupeře většinou platí. Hlavně ze začátku sezóny jsme měli v některých domácích utkáních štěstí. Třeba když jsme obraceli zápasy s Novým Jičínem Prostějovem. Tím, že se první domácí utkání zvládly, narostlo klukům sebevědomí. I když se prohrává, hráči teď za každého stavu věří, že mohou utkání vyhrát. V mužstvu je pozitivní nálada, protože tomu kluci věří a hlavně mají zkušenost, že jsou schopni zápasy otáčet.

Úbytek diváků? To je pro mne zklamání

U domácích zápasů se obecně očekává, že přijdou fanoušci a podpoří svůj klub. Jaký je váš názor na letošní diváckou podporu?
Na konci loňské sezóny mi fanoušci říkali, abychom to letos na ledě pořádně rozjeli, oni že to rozjedou v hledišti. Myslím si, že my jsme to rozjeli celkem slušně a mrzí mě, že v hledišti byla po některé utkání až mrazová atmosféra. Když si vzpomenu na duely s Uherským Hradištěm nebo Novým Jičínem, hrálo se za hrobového ticha. To jsem na Vsetíně nikdy nezažil a je to pro mne velké zklamání. Pochopil bych to v loňské sezóně, kdy se na tu hru někdy opravdu nedalo dívat. Myslím si však, že letos je to z naší strany o sto procent lepší. Diváků však víc nechodí a nějací dokonce ubyli, což mi prostě hlava nebere. Nedovedu si to vysvětlit. Nejdřív se čekalo, až skončí babí léto a zahrádkáři zazimují. Pak se čekalo, až se budou hrát domácí zápasy v neděli. Pořád se na něco čekalo. Toto všechno už ale proběhlo a dnes nejsme schopni toho, aby přišlo na utkání s Prostějovem tisíc lidí. A když přijede neatraktivní soupeř, jsme rádi za sedm set diváků. Tak nevím. Vstupné na stání je 40 korun, což nejsou ani dvě piva. Jestli je tohle takový problém, je to pak těžké. Na jednu stranu by tady lidé chtěli pomalu extraligu, na druhou stranu nejsme schopni na Lapač dostat alespoň patnáct set lidí. Samozřejmě to pak má vliv i na rozpočet klubu, protože se počítalo s tím, že bude chodit více lidí.

Sledujete třeba diskusní fórum na našem webu?
Občas ano. Někdo tam napsal, že pět set diváků ubylo po prohrané sérii s Šumperkem, u které ten pisatel naznačil, že byla prodaná. Dalších pět set lidí mělo ubýt poté, co jsme měli farmu se Zlínem. Já tomu ale nevěřím. Že by byl někdo dva roky zahořklý a nechodil na hokej? Podle mě je to blbost. Někdo rovněž psal, že nemáme ambice a nechceme postoupit. To je také nesmysl. Jednatel Palatý na začátku sezóny jasně prohlásil, že našim cílem je play-off, že chceme přejít první kolo vyřazovacích bojů a když nám bouchnou saze, můžeme dojít daleko. S tím já souhlasím. Chceme dojít co nejdál a rvát se, co to jen půjde. I když je momentálně Havířov zejména doma těžko k poražení, stát se to může. Hokej je přece sport. Stejně tak Přerov. Tyhle elitní mančafty jsou v globále zkušenější a možná o něco kvalitnější než my, ale myslím, že bojovností, nasazením a bruslením se dá spousta věcí eliminovat. Spousta kluků to tu hraje kvůli lidem a někteří z nich sem šli vyloženě kvůli té atmosféře, byť měli nabídky odjinud. Takže určitě nebudeme skládat zbraně bez boje, že bychom třeba nechtěli 2.ligu vyhrát. Zároveň je třeba poděkovat lidem, kteří na nás chodí a jsou v podstatě na každém zápase. Jsme rádi i za to, že s námi někam vyjedou. Kdybychom neměli fanoušky v Porubě, možná bychom to utkání nevyhráli. Myslím, že to kluci vyjádřili ve čtvrtek po zápase. Jsme velmi rádi, že alespoň tito lidé chodí a snaží se vytvořit atmosféru. Je ale velký rozdíl, jestli je na Lapači sedm set lidí, nebo patnáct set.

Myslíte, že se – s ohledem na poslední utkání s Prostějovem – v tomto ohledu blýská na lepší časy?
Ve středu to bylo vzájemné: my jsme hráli a lidi fandili. Tak by to mělo být. Bylo to skvělé a myslím, že si to fanoušci i hráči užili. A o to jde. Je to zábava. V té vzájemné sounáležitosti se může klub posouvat dál. Nedovedu si představit, že bychom hráli třeba pro tři stovky diváků… Vsetínské publikum bylo vždycky vyhlášené. Sám si pamatuji, že když jsem ještě hrával, měl jsem vždycky lepší zápasy na domácím ledě, než venku. Tady nešlo nemakat, něco ošulit, nejít do toho po hlavě. Člověk prostě makat musel a především chtěl. Kvůli lidem.

Jsme na tom dobře fyzicky a máme skvělou partu

Ze současného trenérského tria jako jediný pamatujete závěr loňské sezóny. Jak tedy hodnotíte rok 2011 vsetínského A-týmu?
Z druholigového podpalubí, kam jsme loni spadli, přestože jsme si to nikdy nedokázali představit, jsme přes letní přípravu a přátelská utkání po dosavadní průběh sezóny zaznamenali stoupající tendenci. Zkvalitnil se kádr a hodně se na něm podepsala právě letní příprava. Z loňské sezóny si kluci odnesli zkušenosti – například David Vítek, který poslední dobou hraje ve výborné formě, nebo Martin Kubo, který se do toho snad také dostane, případně Tomáš Žabčík. Kluci, kteří přišli, přistoupili na naši vizi – že chceme být tým, který bude hodně trénovat. Z toho pak všechno vychází. Hráči na to přistoupili a není tady nikdo, kdo by tréninky flákal. Všichni trénují naplno a to se musí někde odrazit. V globále patříme mezi nejvíce trénující týmy v soutěži a v jednotlivých utkáních se to projevilo. Spoustu utkání jsme otočili v závěru, kdy jsme měli dost sil, zatímco soupeř toho měl už plné brýle a nestíhal hrát s námi v tempu. Navíc máme skvělou partu. Včera jsme měli vánoční besídku, kluci si dali vzájemně dárky a bylo to skvělé. Zůstali s námi i hráči, kteří přijíždějí na střídavé starty. Filip Bajtek říkal, že v třinecké juniorce mají sice výbornou partu, ale to, co prožívá ve Vsetíně, zatím nezažil.

Jakým způsobem strávíte vánoční pauzu? Nejbližší utkání vás čeká až po Novém roce, 4. ledna.
Teď jsme dali klukům volno, sejdeme se až 26. prosince večer. Připravíme kondiční mikrocyklus, ve kterém chceme takzvaně doplnit naftu. Budeme pilovat i některé herní věci, například přesilovky atd. Přes Silvestra máme pauzu a 1.ledna máme už zase trénink, takže se nějaké velké slavení konat nebude. Chceme být v dobré kondici, abychom nový rok zahájili vítězně.

Co byste vsetínským fanouškům vzkázal do roku 2012?
Za prvé děkujeme těm, co chodí, protože stále dokáží vytvořit výbornou atmosféru. Chtěl bych je poprosit, aby si přišli užít i ty zápasy, které jim nepřipadají až tak atraktivní a aby se snažili povzbuzovat každé utkání stejně. Těm váhajícím, kteří nad 2.ligou ohrnují nos, bych vzkázal, ať se někdy přijdou podívat. Myslím, že ze sportovní podívané na Vsetínsku dokáže hokej pořád nabídnout nejvíc. Máme tu sice první ligu ve volejbale, nicméně hokej je pořád jeden z nejpopulárnějších sportů v Čechách a na Moravě. Obzvlášť východní skupina 2.ligy je kvalitní. Takový Hodonín, který u nás vždy patřil ke špičce, ovšem byl až třetí nebo čtvrtý, nyní ve skupině Střed vede tabulku o 12 bodů. A Technika Brno, s níž jsme loni bojovali ve spodku tabulky, je dnes za Hodonínem druhá. U nás prostě ty zápasy kvalitu mají. Kdo má hokej rád, neměl by jedenkrát týdně na Lapači chybět.