Čajanová odchází do Švédska. Začínají se mi plnit sny, říká

Osmnáctiletá Sára Čajanová, která dosud hájila barvy vsetínského dorostu, se stěhuje do Švédska, kde v nejvyšší ženské soutěži dohraje letošní sezonu. „Ozvali se mi, a to jsem v žádném případě nemohla odmítnout, protože je to velká příležitost,“ komentuje česká reprezentantka, která se k odchodu do zahraničí rozhodla i z důvodu přípravy na nadcházející mistrovství světa.

Sáro, již brzy odletíte do Švédska. Kam přesně?
Odjíždím na tři měsíce do týmu Brynäs, protože nás na začátku dubna čeká mistrovství světa. V Česku se teď nehraje a já chci zůstat v tempu, hrát zápasy a trénovat. I z tohoto důvodu odjíždím. Navíc jsem dostala nabídku z profesionální ženské ligy, což je pro mě úplně super. Po třech měsících se zase vrátím a příští rok bych chtěla být na Vsetíně, protože dodělávám školu a nemůžu odejít a dostudovat online, jelikož mám praxe. Z tohoto důvodu tady musím ještě zůstat.

Takže vás švédský klub oslovil?
Ano, tým Brynäs mě kontaktoval, jestli bych tam nechtěla přijet na play-off. Ozvali se mi, a to jsem v žádném případě nemohla odmítnout, protože je to velká příležitost.

Jakou soutěž budete hrát?
Je to SDHL, což je nejvyšší profesionální ženská liga ve Švédsku. Můžu říct, že je to asi nejlepší ženská soutěž na světě, co se týče kvality.

Jsou v ní i další Češky?
Ano, je tam hodně Češek. Zrovna v Brynäs hraje Kačka Mrázová a Denisa Křížová.

Tým Brynäs aktuálně vede tabulku. Nejste nervózní, že jdete zrovna do klubu, který hraje takhle vysoko?
Nervózní z toho nejsem. Možná se nervozita objeví v play-off, ale věřím, že to zvládnu.

Měla jste i předtím vizi, že byste chtěla hrát v zahraničí?
Určitě ano. Měla jsem představu, že bych tam třeba jednou po střední škole chtěla. Právě do SDHL. Když přišla nabídka, tak jsem byla úplně nadšená. Pomalu se mi plní sny a začíná se mi vracet dřina, kterou jsem do toho dala.

„Jednou to stejně muselo přijít a ví to i moji rodiče a celá moje rodina.“

V čem to podle vás bude ve Švédsku jiné?
Co se týče života, tak to pro mě bude určitě znamenat zlepšení mluvené angličtiny. Navíc je mi osmnáct, poprvé mě čeká odloučení od rodiny a budu se starat sama o sebe. Po stránce hokejové to bude samozřejmě kvalita soutěže a asi také přístup. Dostanu tam celou výstroj a podobně.

Těšíte se na samostatný život, nebo se bojíte?
Moc se na to těším. Jednou to stejně muselo přijít a ví to i moji rodiče a celá moje rodina. Hrozně moc mi to přejí, ale mají z toho i trochu trému. Bojí se, jak to tam sama zvládnu. Ale věří mi, že to dokážu.

Učíte se švédsky?
Ne, vůbec (směje se). Budu ráda, když si zlepším angličtinu.

Jak byste chtěla po sezoně pokračovat dál?
Pokud mi to bude umožněno, tak bych se určitě chtěla na příští sezonu vrátit na Vsetín. Po střední škole bych opět chtěla zkusit SDHL, ale uvidím, co na mě řeknou tam. Třeba mi pak nabídnout další kontrakt na delší dobu.

„Největší ambice směřují na listopad, kdy hrajeme olympijskou kvalifikaci.“

Jak to teď budete mít se školou?
Po domluvě s ředitelem a třídní učitelkou budu pokračovat online. Největším problém jsou praxe. Studuji střední zdravotnickou školu, takže si je budu muset dodělat dodatečně.

Kdy odlétáte a jaký je váš program na následující týdny?
Odlétám teď v neděli a potom bych se asi v únoru měla vrátit s holkami na reprezentační akci. Následně odletíme zpátky do Švédska, dohrajeme play-off. Vše bude samozřejmě záležet na tom, jak daleko s týmem dojdeme. Vrátíme se zase na přípravu na mistrovství světa, předpokládám, že bude opět nějaký přípravný kemp. A potom odletíme do Kanady.

Jaké máte na mistrovství světa ambice?
Určitě se chceme dostat přes čtvrtfinále. To bylo vždycky nejsložitější. Největší ambice ale směřují na listopad, kdy hrajeme olympijskou kvalifikaci. To je pro nás nejdůležitější.