Byla to facka, ale jedeme dál. Prohru z Poruby jsme si vyříkali, hlásí Mojžíš

První porážku v sezoně si ve středu připsali hokejisté Vsetína. Valaši v den státního svátku nestačili v Porubě na domácí celek a padli 2:6. „Měli jsme problém s pokrýváním hráčů v našem obranném pásmu, na tom musíme určitě zapracovat. Další věc je proměňování šancí,“ vrací se k nepovedenému utkání kapitán Pavel Mojžíš, který po čtvrtečním tréninku už přepnul na nadcházející sobotní domácí duel s Hodonínem.

Už z vás rozčarování ze středečního výsledku vyprchalo?
Úplně nevyprchalo, ale už je to samozřejmě lepší než včera. Dnes na tréninku jsme si k tomu řekli své a v sobotu nás čeká další zápas.

Kde s odstupem času vidíte příčiny porážky 2:6?
Neplnili jsme taktické pokyny, jaké jsme měli. Z šedesáti minut hry bylo z naší strany dobrých jen deset ve druhé půlce první třetiny. Měli jsme problém s pokrýváním hráčů v našem obranném pásmu, na tom musíme určitě zapracovat. Další věc je rozhodně proměňování šancí.

Dá se právě tato disciplína nacvičit na tréninku?
Dá se nacvičit, když se budeme snažit dávat góly na tréninku, určitě se to přenese i do zápasu. Pak to bude o to jednodušší.

Trenéři na střídačce se snažili hráče především povzbudit a dodat jim víru ve zvrat utkání. Probíhal v podobném duchu i dopolední trénink?
Všechno jsme si vyříkali. Trenéři nás během zápasu povzbuzovali, když jsme snížili na 2:3, cítili jsme, že jsme zpátky v zápase. Pak jsme bohužel inkasovali dost zbytečný gól na 2:4. Když jsme se nadechovali, abychom hráli o dobrý výsledek, dostali jsme další zbytečné góly a dopadlo to, jak to dopadlo.

Na druhou stranu, lépe prohrát o čtyři branky na začátku sezony než v jejím závěru…
Přesně tak. Určitě je lepší dostat takovou facku na začátku sezony, než v play-off a pak se chytat za hlavu a celou sezonu si tím pokazit.

Vsetínský tým prošel během léta proměnou, jak na vás kádr jako celek působí?
Tým se obměnil a cíle jsou jasné, to každý z nás ví. My musíme dodržovat taktické pokyny a hrát celých šedesát minut zápasu, ne jenom těch deset. Také musíme střílet branky. Věřím, že máme takový tým, že máme na to, abychom se dostali do baráže a splnili vytyčený cíl.

Vy osobně už jste si zvykl na zelenožlutý dres?
V kariéře už jsem si toho prošel celkem dost, takže jestli má dres modrou, žlutou nebo zelenou barvu, je úplně jedno (úsměv). Všechno si sedlo, zatím jsem moc spokojený a pevně věřím, že začneme hrát takový hokej, že diváci budou chodit v co největším počtu.

Před sezónou jste dostal kapitánské céčko, co to pro vás znamená?
Je tam rozhodně nějaká zodpovědnost, ale myslím, že jsem se stal kapitánem díky tomu, že jsem nejstarší v mužstvu. Vlastně to céčko na hrudi nosím podruhé v životě. Snažím se a myslím, že se budeme snažit všichni, abychom to spolu dotáhli tam, kam máme.