Vrchol sezony a životní zápas. Fanoušci byli skvělí, usmívá se Dědek

Jednou z výrazných postav třetího barážové utkání byl Matyáš Dědek, který ještě před deseti dny bojoval ve finále druhé nejvyšší juniorské soutěže. Teď se Dědek vrátil zpátky na soupisku A-týmu a v Brně se před vyprodanou halou podepsal se pod oběma brankami VHK proti Kladnu.

Matyáš Dědek nastoupil ve čtyřech zápasech play-off Chance ligy, naposledy ve třetím zápase semifinále proti Jihlavě, když si do Pelhřimova odskočil z Třemošné, kde zrovna hráli čtvrtfinále junioři. Právě juniorům pomáhal v celém play-off, tedy kromě období, kdy mu nemoc nedovolila do zápasů zasáhnout.

Teď se Dědek dočkal i svého barážového startu. A byl u obou vsetínských gólů ve třetím zápase. „Čekal jsem na šanci a teď jsem ji dostal,“ usmívá se devatenáctiletý útočník. 

Matyáši, jak jste zvládal období play-off?
Období play-off jsem začal proti Přerovu, poté jsem přešel do juniorky, kde jsem odehrál tři zápasy a vrátil jsem se na jeden zápas proti Jihlavě zpět do týmu mužů. Později junioři postoupili do semifinále, ve kterém jsem odehrál pouze dva zápasy, a to kvůli maturitě a nemoci. Promarodil jsem celý týden a hned za dva dny jsem šel do zápasů se silnou Slavií, které byly hodně náročné. Po výhře A-týmu následovala příprava na baráž. Společně s kluky, kteří se nevešli do sestavy, jsme trénovali až po hráčích, co v sestavě byli, a čekali jsme na šanci. Teď jsem ji dostal a snažil jsem se ji naplno využít.

Těšil jste se?
Těšil jsem se hodně, ale nastoupit před vyprodanou halou je samozřejmě vždycky velká věc. Takže jsem z toho byl i trochu nervózní. Nicméně je to pro mě skvělé vyvrcholení sezony a jsem rád, že jsem si mohl v baráži zahrát. Řekl bych, že to byl můj životní zápas.

Co říkáte na atmosféru?
Fanoušci vytvořili domácí atmosféru, samozřejmě byly poznat ještě další dva tisíce lidí navíc. Za všechny kluky můžu říct, že to bylo skvělé.

Zahrál jste si proti Jaromíru Jágrovi, dostal jste se s ním i do soubojů. Pamatujete si nějakou situaci?
Vím, že jsem mu před brankou jednou vypíchl kotouč, ještě jsem do něj nějak strčil. K panu Jágrovi mám samozřejmě respekt, ale je to hokej, takže musím jít do všech soubojů.

V zápase byl hektický hlavně konec druhé třetiny. Jak to tam vypadalo?
Na konci druhé třetiny se hrál velmi otevřený hokej, padly tři góly během dvou minut. Můj gól byl ale spíš takový plácanec, než že by to byla pořádná střela. Myslím si, že to tam bylo ještě i nějak tečované a zapadlo to tam, za což jsem samozřejmě rád.

Kromě toho jste ale nahrával také Eriku Hrňovi na druhou branku…
U druhého gólu jsem věděl o tom, že je za mnou nějaký hráč. Nevěděl jsem úplně přesně, kdo tam je, dával jsem to spíš na zelený flek. Přihrál jsem tedy na vrchol kruhu Erikovi, a ten to neskutečně trefil, bylo to od něj opravdu parádní.

Stav série je nyní 0:3. Jaké to pro vás je?
Mrzí to hodně, protože jsme předvedli dobrý výkon. Je škoda neproměněných šancí, protože těch jsme měli opravdu hodně. Věříme, že ve čtvrtém zápase už to konečně urveme na naši stranu.