Nelibu pro návrat přesvědčil vstup silného sponzora

V s e t í n – Teče-li Vsetínu do bot, objeví se. Jan Neliba, padesátiletý charismatický kouč, se heslem „nestoupíš dvakrát do stejné řeky“ rozhodně neřídí. Naopak se do vln s chutí vrhá a již podruhé se bude snažit dostat divokou vsetínskou řeku zpět do koryta. Nelibou vedený tým vybojoval na jaře play-off, trenér se do něj vrací v okamžiku jedenáctibodové ztráty na poslední postupové místo. „Mužstvo má určitě na víc,“ říká rozhodně.

V úterý po dlouhých devíti měsících obul ve vsetínské kabině brusle a vyjel s mužstvem na led. Trénink nechal vést dosavadní trenérské duo a sám se jen občas pouště do hovorů s jednotlivými hráči. „V současné době mám trochu handicap, jsem po operaci ramenního úponu a musím nosit ortézu. Na ledě díky tomu statuji a stejně jako při mém prvním návratu se rozkoukávám,“ vysvětloval.

Na práci ve staronovém působišti se těší. „Máme předvánoční čas, a tak se na Vsetín vracím pochopitelně s dobrou náladou. 70% současného týmu znám, takže jsem se s hráči normálně přivítal a představil se pro mne novým.“

Současné umístění Vsetína se mu ani trochu nezamlouvá. „Nedopovídá to jeho možnostem. Vsetín má určitě na víc. Nebudu hovořit o tom, na kterém místě bych mužstvo viděl nejraději, ale jednoduše může být v tabulce výš.“ Nad příčinami, proč Vsetínu patří předposlední místo a proč se potýká s velmi slabou produktivitou, dlouho neváhá. “Klub přes známé problémy neměl v předchozích letech dobré jméno a i kvůli tomu se sem hráči nijak nehrnuli. Přišly sem náhrady, které byly pro klub snesitelné hlavně finančně.“

Nicméně další hráčské změny jsou stále na pořadu dne. “Konkrétně bychom potřebovali dvě pravá křídla a jednoho centra. Máme na seznamu pět hráčů, uvidíme, které se nám podaří získat,“ upřesnil Neliba, který už zřejmě nebude moci využít služeb Radima Tesaříka. Vsetín nakonec se Zlínem nenašel společnou řeč ve výši a způsobu hráčské reparace. „Zlín za něj nemá adekvátní náhradu a odstupné by bylo příliš vysoké. Tím je to zřejmě hotové,“ uzavřel Neliba případ Tesařík.

Neliba má jasnou představu o rozdělení úkolů trenérské trojice. „Navážeme na předchozí model dvou hlavních trenérů. Pan Tabara bude mít na starosti útočníky, já obránce. Pan Režnar by měl působit jako zvěd na tribuně, sledovat utkání s nadhledu a dávat informace o soupeři. Chtěli bychom jít s dobou a využít vysílaček. Než se tak stane, budeme na střídačce všichni tři,“ upřesňoval Neliba, který letos odkoučoval jen sedm úvodních kol extraligy. Po prohře se Vsetínem své působení v Budějovicích ukončil.

„Udělal jsem dobře, že jsem z Budějovic odešel. Práce mě tam nenaplňovala tolik, co na Vsetíně a někteří hráči mě hluboce zklamali. Neměl jsem zkrátka pocit, že to funguje tak jak má,“ vzpomněl na krátkou jihočeskou anabázi. Kladenský rodák poté zvažoval několik nabídek. “Z Česka projevil zájem Liberec, ve hře byly i prvoligové týmy Prostějova a Olomouce.“

Nejvýše si však cenil možnosti trénovat ruskou Jaroslavli. Jenže po předchozích neúspěšných jednáních s Omskem, Magnitogorskem a Chabarovskem nevyšlo ani toto. Přednost dostal Slovák Julius Šupler. Nehodlá už nad ruskou kapitolou mávnout rukou? “Ještě nejsem tak starý, abych nad trénováním v Rusku lámal hůl. Co do výdělku je to velice zajímavé a kdo by se nechtěl takto zajistit. Dnes už vím, že v ruské superlize musím místo shánět raději přes agenta.“

Se Vsetínem byl v kontaktu již od konce října. Po nevydařených námluvách s Jaroslavlí se rozhodl vyléčit vleklé problémy s ramenem, a proto se na Vsetín vrátil až před vánoční přestávkou. „Definitivní rozhodnutí o mém návratu na Vsetín tak padlo až při utkání na Spartě,“ dodal Neliba, který na Vsetíně momentálně bydlí v hotelu. Nestěžuje si. „Pro mě je důležitější prostředí ve kterém pracuji. Zde mám pocit, že hráči pod mým vedením vydávali maximum, což mi předtím v Budějovicích chybělo.“

Pokud se Vsetín neprobojuje do play-off nebo nespadne do baráže, skončí sezónu již v únoru. Co dál? “Pro mě je stěžejní, zda tu zůstane silný sponzor a podle toho se rozhodnu, zda budu u týmu pokračovat,“ říká Neliba. „Jedním z důvodů mého odchodu ze Vsetína byl i fakt, že v té době Vsetín žádného takového neměl. Pokud by do Vsetína nevstoupila Česká Spořitelna, nevrátil bych se. Pochopitelně bude záležet i na kvalitě mužstva.“

Nad tvrzením, že jej mnozí vsetínští fanoušci považují takřka za spasitele, se jen pousmál. “Doslechl jsem se v Dohránu, že zde lidé skandovali mé jméno. Zřejmě jsem jim sympatický, jinak by se to asi nestalo. Pochopitelně to je příjemné, ale nechci to brát za závazné. Trénovat Vsetín beru především jako další sportovní příležitost.“