Milníky play-off: Vsetín bojoval do poslední chvíle, nakonec padl se ctí

Krásné play-off i nervydrásající finále jsou minulostí. Skvěle hrající vsetínští hokejisté vzdorovali favorizovanému Přerovu do posledních vteřin, a byť nakonec hodně nešťastnou brankou prohráli, ledovou plochu mohli opouštět s hrdostí a za bouřlivého aplausu svých fanoušků. Vsetín zažil nejlepší sezónu od svého druholigového restartu. Jak vypadal její poslední zápas? Za jej rozhodlo? A co zajímavého přinesla nejen tato série ale i celé letošní play-off. To se dozvíte v posledním díle Milníků.

Klíčový okamžik: Vítězný gól na 4:3
Dva momenty rozhodly o vsetínské porážce. Prvním z nich byl inkasovaný gól na 1:2, který padl jen necelé dvě minuty poté, co VHK zvýšil na 2:0. Trápícím se domácím branka dala křídla, Vsetín navíc o chvíli později znovu hrubě chyboval a bylo to rázem 2:2. Ta definitivně zlomová tečka však nadešla až 3,5 minuty před koncem. Za stavu 3:3 hrál Přerov dlouhou přesilovku. Nešla mu, v jejím závěru ale přeci jen dokázal vsetínské sevřít a s notnou dávkou štěstí ji i využít. Valaši hodně protestovali – nelíbilo se postavení hostujícího hráče v brankovišti a především to, že gólu dosáhl pomocí brusle. Opakované záměry pak potvrzují, že byť šlo o situaci hraniční, branka zřejmě nepadla v rozporu s pravidly. Do brankoviště se přerovský útočník dostal až v rámci zakončení a gólu sice bylo dosaženo bruslí a nejspíš i jejím zcela vědomým nastavením do dráhy puku, k čistokrevnému kopnutí ale nedošlo a takové branky se za současného výkladu pravidel obvykle uznávají. Finále každopádně rozhodl hraniční a šťastný gól, na který se bude ještě dlouho vzpomínat.

Hvězda: Vlastimil Dostálek
Kandidátů na hvězdu posledního finálového duelu by se našlo vícero a to i v dresu poražených. Martin Ambruz odehrál skvělý duel, vsítil dva góly a především jeho zásluhou Valaši dlouho sahali po výhře. Přetěžkou úlohu zvládl i Lukáš Plšek, který toho v sezóně moc neodchytal, na klíčovou finálovou bitvu se ale dokázal skvěle připravit a po celý zápas byl Valachům velkou oporou. My ale dodržíme tradici a i tentokrát za hvězdu vyhlásíme hráče vítězného týmu. Zvolili jsme Martina Dostálka, který výraznou měrou ovlivnil oba zlomové momenty duelu. Nejprve to byl právě on, kdo byl nejpohotovější na hranici brankoviště, odkud dokážou snížil na 1:2 a velice důležitou práci poté odvedl i u vítězného gólu Zubru. Urostlý mladý útočník Přerova zatím není takovou hvězdou jako Šťastný nebo třeba Sedlák, svůj potenciál však, ke smutku Vsetína, názorně dokumentoval v pátém finále.

Smolař: Daniel Vaněk
Kapitán VHK jakoby si všechno štěstí vybral v sobotním duelu na Lapači. I tentokrát odehrál výborný zápas, dřel, smůla se mu však přilepila na jeho hokejku a to doslova. Vše odstartovala Vaňkova střela z pravého křídla, kterou v úvodu druhé periody, zastavila až tyč za Vojtkem. Následně to byl právě vsetínský kapitán, jehož souboj před brankou posoudil hlavní rozhodčí jako nedovolený a Vaněk se pak z trestné lavice jen smutně díval, jak Dostálek snižuje na 1:2. Smůle vsetínského tahouna však ještě nebyl ani zdaleka konec. Ve 47. minutě se totiž znovu objevil tváří v tvář Vojtkovi, vystřelil… a puk zazvonil o břevno… Vsetínu se nakonec přeci jen povedlo vyrovnat, nezvratná ruka osudu však na vsetínského kapitána dopadla ještě jednou. V souboji o puk se Vaňkova hokejka svezla po soupeřově holi a zasáhla hostujícího hráče do obličeje. Aby toho nebylo málo, v zasažené tváři se objevila lehká stopa krve a Vaněk tak za tento neúmyslný faul zaplatil čtyřminutovým trestem. Dopadlo to, jak dopadlo, Přerov tuto početní výhodu v samém závěru využil a vydobytý náskok už nepustil.

Zklamalo: Těsná porážka mrzí dvojnásob
Těžko zde můžeme zmínit cokoliv jiného než porážku, ke všemu finálovou. Ještě víc pak mrzí, že rozhodující zápas nebyl vůbec jednoznačný a dlouhou dobu měli Valaši k úspěchu blíže než jejich soupeř. Svěřenci trenérů Jenáčka a Hlobila se po likvidaci Hromady ještě více semkli, dali do zápasu vše, a když se navíc přidal výborný Plšek v bráně, natahoval se Vsetín po vítězství. Rozhodla však smolná branka, navíc v době, kdy byli Vsetínští v psychicky výrazně lepším rozpoložení než jejich soupeř. Nicméně stalo se, co se stát mělo a na Vsetíně zavládlo zklamání. Nikoliv však z výkonu, nýbrž jen a pouze z porážky!

Číslo dne: 3
3 výhru ve finálové sérii rozhodla situace ze 3 třetiny, která se odehrála za stavu 3:3 a došlo k ní přesně 3 minuty a 30 vteřin před koncem třetiny. Tato kuriózní nadvláda trojek, kterou oficiálně shlédlo 3000 přihlížejících diváků, si zaslouží zvěčnění i závěrečném díle našich milníků. Číslo 3 se zkrátka stalo osudovým číslem třetího finále na přerovském zimním stadionu.

Zaujalo: Fair-play gesto Kolaříka
O fair-play gestu Jana Kolaříka se mluví hodně, rozhodně si ale zaslouží vypíchnout i tady. Shrňme si, co se vlastně stalo. Na konci druhé třetiny, za stavu 3:2 pro Přerov, přiletěl před domácí branku vysoký puk. Přerovský hráč se po něm ohnal vysokou holí, vedle něj stojící Kolařík instinktivně uhnul. Rozhodčí ale nabyl dojmu, že byl Kolařík zasažen a zvedl ruku. Hra byla přerušena, domácí se zlobili a Kolařík zamířil za rozhodčím. V první chvíli se zdálo, že hostující kanonýr reklamuje krvavé zranění. Opak byl však pravdou. Jan Kolařík jel rozhodčím ohlásit, že jej soupeř nefauloval a vylučovat se tudíž nemá. Toto krásné gesto vsetínského útočníka snad všem přihlížejícím, zejména těm nejmladším, ukázalo, že hokej a sport obecně, nemusí být jen o zákeřných zákrocích a výhrách za každou cenu, ale též o čestném chování a fair-play. Při této příležitosti nelze nevzpomenout na čin plzeňského Slováka z rozhodujícího finále extraligy zpřed dvou let. Tehdy přiznal teč puku, jíž si rozhodčí nevšimli, a po následném buly v obranném pásmu Plzeň inkasovala. Slovák byl tehdy oceněn Českým klubem fair play. Finále druhé ligy není mediálně tolik sledované, stejná oficiální pocta tak Kolaříka těžko potká, vzhledem k důležitosti utkání si však Kolaříkovo gesto s tím Slovákovým nikterak nezadá.

Klíčové a zajímavé momenty finále

1. Zkušenější kádr:
Vsetín favoritovi vzdoroval statečně. Vyjma prvního zápasu sehrál se soupeřem vyrovnané duely a až do posledních okamžiků sahal po postupu. Přerovské, kteří si po prvním duelu možná mysleli, že série proběhne hladce, tím zle zaskočili. Je sice nutno uznat, že Zubři si ve finálových duelech vytvořili více šancí, měli více střel, častěji se drželi v útočném pásmu, na druhou stranu, vsetínská hra byla po celou sezónu založena na skvěle chytajícím Hromadovi a nikdo nemohl chtít, aby tomu bylo ve finále jinak. Hromada tak v sérii jen potvrdil své kvality a předvedl výborné výkony. Celkově měl Přerov proti Vsetínu jednu velkou výhodu – zkušenější, urostlejší a vyrovnanější kádr. V týmu nechybí ostřílení čtyřicátníci, drtivá většina hráčů si vyzkoušela už loňské finále s Prostějovem. Vsetínu chyběli 1-2 zkušenější obránci a možná i nějaký ostřílenější hráč do útoku. Valaši sice tento handicap nahradili srdcem a obrovskou bojovností všech hráčů, nakonec to však těsně nestačilo.

2. Výhoda domácího prostředí:
Velkou roli hrála také výhoda domácího prostředí. Zejména pak široké kluziště nabídlo Přerovu dostatek prostoru v útočném pásmu a silově skvěle vybavení Zubři toho naplno využívali. Navíc díky tomu, že své domácí zápasy vyhrávali, byli po celou sérii o vítězství napřed a Vsetínu nezbývalo, než jen dotahovat. To se na Lapači skutečně dařilo. Bouřlivá atmosféra hnala zelenožluté dopředu a ti velké podpory využili ke dvě vybojovaným výhrám. Pohříchu, poslední zápas série si díky skvělé základní části vybojovali Zubři a byť byli pod obrovským psychickým tlakem a byť se pro ně utkání nevyvíjelo dobře, nakonec situaci ustáli a nyní mohou slavit vítězství ve východní skupině 2. ligy.

3. Finále 2. ligy sledovanější než extraliga
Nadpis je samozřejmě nutno brát s trochou nadsázky, daleko od pravdy ale není. Alespoň co se internetového prostředí týče. Ve finále se totiž potkaly dva fanouškovsky nejsilnější tábory druhé ligy a bylo to znát nejen na stadiónech, ale i na webech. Kupříkladu předfinálové rozhovory s Radimem Tesaříkem a Lubošem Jenáčkem byly ve své době dle našich informací nejčtenějšími články na www.hokej.cz, což je jak známo největší hokejový web u nás. Neméně zajímavá čísla pak nabízí i klubové stránky hc-vsetin.cz. Dle statistik byl totiž ve finálovém týdnu třetím nejnavštěvovanějším klubovým hokejovým webem u nás. Jen stránky brněnské Komety a Českých Budějovic vykázaly lepší návštěvnost než Vsetín. Sparta, Třinec či Zlín, žádný z těchto webů se nedokázal vyrovnat tomu Vsetínskému. Je tak jasně znát, jak obrovský zájem veřejnosti z celé republiky o finále byl. Smutné tak je jen to, že tento zájem absolutně nereflektovala celostátní ani některá regionální média. V těch se o prestižním druholigovém finále informovalo maximálně v souvislosti s bezpečnostními opatřeními. Inu, smutný obraz českých médií a české společnosti obecně.

4. Krásný hokej v bouřlivé atmosféře
Finále přitom přineslo to nejlepší, co v současné době může 2. liga nabídnout. Na hřišti i v hledišti byly k vidění nádherné bitvy před vyprodanými, respektive naprosto plnými stadiony. Hrálo se v obrovském tempu, s maximálním nasazení i důrazem, který ovšem až na jednu výjimku nevybočil z duchu zdravého soutěžení. A jak už bylo zmíněno, sérii si naplno užili i fanoušci. Ač si to mnozí možná nepřiznají, většina z nich si vzájemný finálový souboj vysnila již před sezónou a sérii proti odvěkým rivalům si také fandové naplno užili. Finále tak provázela opravdu výtečná atmosféra, kterou by mohli závidět i na velké většině extraligových stadiónů. Postoupit však mohl jen jeden. Šťastnějším byl Přerov, a pokud uspěje i v kvalifikaci, cesty obou soků se na čas rozdělí. Věřme, že třeba už za rok se budou oba týmy potkávat znovu a třeba o soutěž výš než dnes. Fanouškovským zázemím i tradicí tam rozhodně patří.

Fenomén Vsetín naplno ožil aneb play off 2015
Nejlepší sezóna od extraligových dob. Nádherné play-off. Byl to super rok. Hoši děkujem… Tak lze ve stručnosti shrnout komentáře znějící z úst vsetínských fanoušků ale i zástupců klubu. Není divu, sezóna se povedla, cíl byl splněn a co především, play-off vrátilo na Valašsko zdánlivě zapomenuté hokejové šílenství. Pravda, i předchozí roky, především ten loňský, přinesly ve vyřazovacích bojích velmi dobrou atmosféru a velký zájem o hokej, letošek však od prvního čtvrtfinálového utkání vše překonal. Domácí návštěvnost zápas od zápasu rostla a čtyři a půl tisíce diváků, na něž nakonec ve 4. finálovém zápase vystoupala, je číslo na druhou ligu nevídané. A navíc, vsetínští fanoušci nelitovali peněz a času a v obrovských počtech vyráželi i na stadiony soupeřů. Oficiální čísla sice nejsou, odhadem se však dá říct, že do nového Jičína dorazilo cca 500 – 600 vsetínských fans, porubské zápasy navštívilo v průměru cca 500/zápas a velký zájem byl pochopitelně i o ve finále, kde však byli Vsetínští limitováni přídělem 300 lístků. Ten sice ve druhém přerovském finále plně nevyužili, o duely číslo 1 a 5 naopak zájem výrazně překročil příděl. Fenomén Vsetín ožil. Hokej se řešil takřka všude, více než měsíc byl událostí vsetínska číslo 1. Nezbývá než doufat, že si této euforie všimli i potenciální sponzoři. Vsetín i jeho fanoušci si bezesporu zaslouží tým, který by se, třeba už v příští sezóně, popral o postup do první ligy. Letošní skvadra si každopádně za výkony předvedené v play-off zaslouží velkou gratulaci a poděkování.