Baráž o juniorskou extraligu nemá favorita, míní kouč Jenáček

Už v pátek jeho svěřenci načnou porci šesti barážových utkání o účast v nejvyšší soutěži. Juniorský trenér Luboš Jenáček vyhrál s týmem Vsetína východní skupinu první ligy o rovných třicet bodů a na úspěch by chtěl navázat i v bojích o extraligu. „Pokračujeme v tom, co nám během sezony neslo ovoce. Jsem příznivcem toho, když se fungující věci nemění,“ říká Jenáček před prvním utkání na ledě Ústí nad Labem. „Každý barážový soupeř bude určitě silný doma a rozhodovat bude asi to, kolik bodů který tým doveze zvenku,“ tvrdí.

Trenére, základní část východní skupiny se vám podařilo vyhrát o rovných třicet bodů. S takovým výsledkem nelze být nespokojený, viďte?
I když jsem byl před sezonou optimista a našemu týmu věřil, myslím, že jsme odvedli velmi dobrou práci. Chtěl bych za to klukům poděkovat. Spoustu utkání jsme odehráli s jedním gólmanem nebo s dvanácti hráči v poli. Přesto všechno jsme za celou soutěž po šedesáti minutách prohráli jen třikrát. Vyhrát soutěž o třicet bodů? To se nepovedlo ani Třebíči v době největší slávy, kdy měla v kádru hráče jako byl Dočekal. Navíc - když se podívám na dva roky starou fotografii staršího dorostu, chybělo nám deset hráčů v čele s Ondrou Slováčkem (odchod do Vítkovic), Dominikem Pokorným (Sparta) nebo Martinem Kohoutem (Karlovy Vary). Ti by mužstvo dostali ještě někam úplně jinam. Tým jsme ale vhodně doplnili. Zároveň je třeba říct, že soutěž byla velmi vyrovnaná. Nadřeli jsme se v každém zápase.

Splnili hráči vaše očekávání?
Kluci si vytvořili dobrou partu a tým měl správné lídry. Nerad bych někoho vyzdvihoval, protože jich bylo více, ale dlouhodobě všechno začíná a končí u brankáře. Tomáš Kohn odchytal skvělou sezonu. Podobě se ročník vydařil kapitánovi Josefu Daňkovi. Tím bych ale skončil se jmény, protože bych jich dál musel uvést celou řadu. Vzájemně jsme se respektovali a především - kluci chtěli hrát a trénovat. Od letní přípravy jsme zkrátka táhli za jeden provaz. Takto si představuji, jak by to mělo vypadat, když mužstvo šlape.

Dobrá parta v kabině byla tedy jeden ze základních stavebních kamenů letošního úspěchu.
Bezpochyby. Základ je vždy položený v letní přípravě. Měli jsme tradiční soustředění v Horní Lidči, kde se vytvořilo zdravé jádro týmu. Spousta soupeřů měla srovnatelné mužstvo s námi. Výborná byla třeba Poruba. Když jsme s ní hráli týden před startem soutěže přípravu a po dvou třetinách prohrávali 0:3, říkal jsem si, že to bude těžké. Považoval jsem je za favorita. Ale po pěti kolech, kdy Ostravané třikrát prohráli, bylo všechno jinak. Už do toho zpátky nenaskočili. Body pak začal ztrácet i Havířov. Velmi dobrých mužstev bylo v soutěži víc a i proto si našeho úspěchu cením.

Nyní vás čeká baráž o návrat do extraligy. Jaký je vlastně váš názor na stávající prolínací systém?
Dlouhodobě tvrdím, že ten systém je nastaven špatně. Pro menší kluby je nemotivující. Fotbal má v tomto soutěže daleko lépe založené, ujal se tam přímý postup a sestup. Tady se to ale neustále chrání a chtějí se dělat střediska, do kterých si velké kluby stahují hráče. Nedávno jsem sledoval jeden hokejový dokument. Je dokázáno, že drtivá většina hokejistů naší silné generace z 80. a 90. let pocházela z menších klubů. Hráli v nich klidně až do juniorky a pak šli do vyšší soutěže v mužích. Zatímco teď si velkoluby pomalu v 8. třídách vyzobávají talenty z těch menších. Ti kluci si myslí, že tam odcházejí hrát extraligu mužů, ale v devětadevadesáti procentech tam akorát potřebují zaplácnout jejich slabé ročníky. Proto se pak velké kluby chrání a pomáhá tomu i velmi tvrdě nastavený systém postupu a sestupu do extraligy juniorů.

Mělo by se postupovat a sestupovat přímo?
Jednoznačně. Vezměte si, že vyhrajete svoji skupinu o třicet bodů a pak máte jen pětadvacetiprocentní šanci postoupit výš, protože ze čtyř zúčastněných bere postupové místo jen jeden. Nevyjde vám jeden zápas a máte to velmi těžké. Čili my musíme minimálně čtyři zápasy urvat za tři body plus jeden v prodloužení. Máme šanci na jedno klopýtnutí, což je velmi tvrdé a nesouhlasím s tím. Myslím, že nejhorší tým extraligy by měl sestupovat přímo a nejlepší celek první ligy zase přímo postupovat. Zároveň by předposlední v extralize a druhý z první ligy hráli mezi sebou bráž. Případně by bylo možné udělat turnaj vítězů třech skupin první ligy a vítěz by postoupil přímo. Existuje více možností a troufám si tvrdit, že všechny by byly lepší a spravedlivější než současný model. Jenže o tom rozhodují jiní a ti chrání velké kluby.

Jak se na baráž připravujete?
Moc času nám už nezbývá. Dost práce jsme udělali závěrem základní části. Projeli jsme si věci, které podle mne budou v bojích o postup rozhodovat. Týká se to obranné hry, zakládání útoků i přesilovek a oslabení. V tenhle moment už toho moc nenatrénujete. Jde o to vyladit formu, dát se dohromady a připravit organismus na to, aby měl energii do zápasů. Ve středu máme ještě na Lapači trénink a ve čtvrtek ráno odjíždíme do Ústí nad Labem. Chceme, aby si kluci osahali tamní prostředí. V pátek ráno absolvujeme rozbruslení a ve tři odpoledne jdeme na to. Je to daleký zájezd, takže se vrátíme v noci. V sobotu se zaměříme na další vyladění určitých věcí a v neděli nás doma čeká Hradec Králové. Pokud chceme pomýšlet na úspěch, měli bychom z těchto dvou zápasů alespoň jeden vyhrát za tři body.

Změnil se vám teď nějakým způsobem režim, nebo se stále držíte toho co doposud?
Jsme příznivcem toho, když se fungující věci nemění. Pokračujeme v tom, co jsme praktikovali celou sezonu. Kluci jsou na určité věci zvyklí. Během sezony jsme nejdelší vzdálenost na led soupeře činila hodinu a půl. V porovnání s tím je takové Ústí nad Labem hodně daleko. Znamenalo by to vstávat v pět ráno, navíc nejsme na tak dlouhé přejezdy zvyklí. Proto tam vyrazíme o den dřív, což bude jediná změna. Kluci budou alespoň víc spolu a baráž si víc užijí. Navíc budeme mít teoreticky víc času se připravit, udělat poradu a ukázat si ještě nějaké věci. Máme objednaný dobrý hotel a kluci by měli mít zázemí k tomu, aby se na zápas připravili. Podobné to bude následující týden při výjezdu do Kladna.

Co bude v baráži rozhodující?
Věřím tomu, že půjde o vyrovnané zápasy, kdy každý bude moct porazit každého. Nemyslím si, že by baráž měla nějakého jasného favorita, lídra, který by jasně vyhrál všech šest zápasů. Každý bude určitě silný doma a rozhodovat bude asi to, kolik bodů který tým doveze zvenku.