Brankáře Hromadu zklamal přístup některých spoluhráčů. Rád bych ale zůstal, říká

Jedinou kaňkou na jinak povedené sezoně vsetínského hokeje si připsali vsetínští junioři. Jejich sestup je malou sportovní tragédií. „Sezóna byla špatná, všichni kluci do toho nedali maximum, někteří spoluhráči mě zklamali,“ říká v hodnotícím rozhovoru brankář Petr Hromada. Mladý brankář byl jedním z mála světlých bodů, za což ho čekalo povolání i do reprezentace. Co bude s mladým brankářem dál, ukážou nejbližší dny, na Lapači by ale talentovaný mladík rád zůstal.

Petře, jak bys zhodnotil juniorskou sezónu?
Byla špatná. Už loni měli kluci problém se dostat do play off a to tam hráli hráči jako Hrňa, Podešva a nebo Haschka. Letošní sezóna tak napovídala, že nebude jednoduchá, vypadalo to, že budeme bojovat o záchranu. Letní příprava byla pořádně tvrdá, přišli noví trenéři Josef Halouzka s Pavlem Augustou. Trénovali jsme šest hodin denně, od osmi od rána do dvou hodin odpoledne. Měli jsme v tom dvakrát led, dvakrát suchou přípravu, neměli jsme na nic jiného čas. Přišly první zápasy a my prohráli doma se Spartou i Slávii, což byl nepodařený vstup do sezóny. Nemohli jsme se chytit, naplno bojovat. Takhle jsme se protrápili až do Vánoc. Měli jsme i spoustu zraněných a dál a dál jsme se trápili. Potom přišel nový impuls v podobě trenéra Jenáčka. Udělali jsme šňůru pěti výher, ale to už nám teklo do bot. Bojovali jsme s Třebíčí o to, abychom se dostali alespoň do baráže.

Pan Pavelec říkal v rozhovoru, že sezóna byla dobrá, zklamali ho jen junioři…
Já vím, já jsem to četl. Někteří kluci ročníku 1989 jako třeba Švaňhal a Kadlčík před sezónou odešli. Přišli kluci ročníku 1991, na kterých to v podstatě stálo.

Výkon letošní a loňské juniorky, to ale byl obrovský rozdíl, souhlasíš?
Je to tak, loni to táhli Erik Hrňa s Martinem Podešvou a ti hrají líbivý hokej. Oni se hokejem bavili, byli to dva nejlepší hráči v juniorské extralize a svou hrou strhli celý tým. My jsme letos hráli takovou mlácenou, šlo vidět, že hrajeme o záchranu.

Když to porovnám s dorostem, tak tam šel vidět velký rozdíl. Hra dorostenců měla řád.
Měli nacvičené signály, přesilovky, všechno. Na jejich hru se dalo opravdu dívat. Jejich první pětka nám pak vypomáhala v baráži a hrála opravdu dobře, možná i nejlépe. Bodování baráže vyhrál Jan Podešva, který je dorostenec.

V sezoně asi nebylo mnoho radostných okamžiků, snad jen ten fantastický obrat proti Liberci …
To jsem zrovna nechytal (směje se). To se opravdu nevidí, obrátit zápas když prohráváte 7:1. Byli jsme i na Nově jako Borci na konci. Opravdu tam nebylo mnoho momentů, které by nás potěšily. Mě hřálo to, že jsem se dostal do reprezentace do 18ti let. Šlo vidět, že trenéři se nedívali jen na postavení v tabulce, ale i na výkony.

O tvém kolegovi v brance, Petru Musilovi, se říká, že je nejlepší brankář na tréninku. Je to pravda?
Je to pravda. Musa je prostě bavič. Na venkovní zápasy jsme nebrali ani rádio, věděli jsme, že tam bude Musa. On dokázal bavit celou šatnu. Když přišli mladší kluci, tak nevěřili, jakou dokáže udělat atmosféru. Když jsme jeli bez něho, tak byl tým skoro poloviční (opět se směje). Co předvedl na tréninku, to bylo neskutečné, ale když přišel zápas... (odmlčí se) Já bych řekl, že Musa je super kluk. Role byly dány, já měl na starosti chytání, Petr měl na starost týmovou náladu. Ze začátku ročníku jsme se neznali, je o dva roky starší, teď spolu klidně zajdeme i na kafe.

Petr Hromada v utkání proti Kometě Brno

Jak to funguje ve Vsetíně s brankáři? Máte společné tréninky?
V pondělí býval brankářský trénink, který si tady zařídil Lukáš Plšek. Trénoval malé děti i nás. Já jsem chodil pravidelně. Mohli jsme spolu různé věci konzultovat, já si vzal něco od něho a snad i on si něco vzal ode mne. Každý máme sice jiný styl, ale bylo to dobré. Občas přijel i pan Pešat a ten má zase jiná cvičení. Lukáše jsem znal jen z plakátu, pak mě oslovil a začali jsme spolu komunikovat. Když jsem potřeboval poradit, tak jsme sedli do šatny a rozebrali to. Když byl Lukáš nemocný, seznámil jsem se i s Markem Rožníkem a to je taky super kluk.

Jak bys porovnal oba trenéry, Halouzku a Jenáčka?
To se asi nedá. Pan Jenáček by za Vsetín i dýchal, burcuje pořád mužstvo. Nechci říkat, že pan Halouzka je špatný kouč, ale má jiné metody. Tým asi víc nabudí pan Jenáček, když vidíte, jak tím kouč žije, tak vám to nedá a zaberete na 200%.

Do baráže jste šli jako favorité, souhlasíš?
Šli jsme společně s Porobou z extraligy, tak jsme asi favorité byli. Hradec i Jihlava prohráli jen snad jedno utkání za sezónu, a tak určitě špatní nebyli. Šlo ale vidět, že jsou o patrni níž, ale my toho nedokázali využít.

Myslíš, že všichni udělali pro záchranu maximum?
Já nevím. Já jsem udělal maximum, chytal jsem, i když jsem měl nějaké zdravotní problémy. Já bych opravdu nerad říkal něco víc, teď něco řeknu a večer mi bude pípat ICQ, co jsem to tam napsal. Já za sebe říkám, že jsem do toho dal vše. Pan Jenáček poznal, kdo se chce o to porvat a ty kluky tam postavil, v podstatě jsme hráli na dvě lajny. K oporám patřil určitě Juraj Jurík, přišel ze Zlína a měl úplně jiné hokejové myšlení. Byla to osobnost, co řekl v kabině, to mělo svou váhu. Dále bych tam zařadil mladíky Pořického a Vávru. Přiznám se, že mě zklamal přístup některých hráčů, kteří už v půlce sezóny nevěřili, že to zvládneme.

Co tě čeká po sezóně?
Hlavně odpočívám. Taky hraji fotbal, abych nevyšel z tempa, můj post je střední záloha. Musím dohnat školu a taky se věnuji přítelkyni. Jinak čekám, až bude jmenovaný trenér mužů, potřebuji vědět, jestli se mnou počítá. Na Vsetíně jsem doma, mám ke klubu vztah. Určitě bych nerad odcházel.

Autorem fotografie je Martin Kubiš