Jackovy zápisky #1 – Musíme být trpěliví a zlepšovat se

První dvě kola mají za sebou starší dorostenci Vsetína. Z bitev proti Třinci (3:4sn) a Zlínu (1:6) vytěžili nakonec jeden bod. Minimálně další dva k němu mohli přidat v domácím klání s Oceláři. Valaši vedli už 3:0, náskok však ztratili. „Samozřejmě vím, že když vedeme doma 3:0, měli bychom vyhrát,“ řekl trenér Luboš Jenáček v prvním díle letošních Jackových zápisků. „Potřebujeme ale čas, trpělivost a musíme na sobě pracovat. Věřím, že nás čekají lepší utkání,“ dodal.

„Soutěž pro nás měla stejný začátek, jako loni. Před rokem jsme extraligu odstartovali v Třinci, tentokrát jsme se utkali s Oceláři doma. Třinec bude hrát rozhodně špičku naší skupiny, vždyť má v kádru kluky posbírané z celé Moravy. Klub disponuje extraligou juniorů i dospělých a hráči se tam sami hlásí. Oceláři jsou v podmínkách úplně někde jinde. Jejich trenér mi ukazoval sestavu. Když mi říkal, odkud jednotliví kluci jsou, došlo mi, že čtyři pět hráčů jsou jejich a ostatní pochází z Ostravy, Karviné, Frýdku-Místku, Havířova… Jejich sestava vlastně není Třinec, ale výběr okolních klubů. Oproti tomu náš základ, nějakých sedmdesát procent kádru, tvoří kluci ze Vsetína.“

Proti Třinci jsme se vyfaulovali

„Ve čtvrtek proti Třinci se nám povedla první třetina. Dá se říct, že jsme v ní z minima vytěžili maximum. Vedli jsme 2:0. Od druhé dvacetiminutovky však Třinečtí zvýšili obrátky a začali hrát hokej v plném bruslení. Po zahřívací první třetině na nás vletěli v plné síle a rázem nás přehrávali. I tak jsme z ojedinělé akce zvýšili na 3:0. Zásadní bod utkání byla rvačka za stavu 3:1 ve třetím dějství. Vyfaulovali se nám klíčoví hráči a utkání jsme dohrávali na pár lidí. Byla jenom otázka, jestli Třinec vyrovná, nebo nevyrovná. Bohužel jsme udělali několik chyb v defenzivě a útočníci Třince dostali hodně prostoru. Byli jsme takoví ustrašení a báli se o výsledek.

Třinec nakonec vyrovnal a mohl zápas ještě v základní hrací době úplně otočit na 3:4. Nicméně po šedesáti minutách hry jsme brali alespoň bod. Samozřejmě vím, že když vedeme doma 3:0, měli bychom vyhrát. S loňským mančaftem bylo nemyslitelné, abychom takové utkání ztratili. Už před startem soutěže jsem však říkal, že síla mužstva nebude taková, jako loni. Bude to chtít hodně trpělivosti, abychom se alespoň přiblížili úrovni loňské sezóny.“

Zlín? Dobře se na nás připravil

„Úvodní dvoukolo jsme zakončili sobotním utkání ve Zlíně. S Berany jsme v létě dvakrát vyhráli, ale příprava je vždycky něco jiného než mistrák. Zlín byl na nás tentokrát velmi dobře připraven. Zatímco my jsme hráli už ve čtvrtek, pro soupeře to byla premiéra. Ti kluci byli nažhavení, vletěli na nás, dohrávali nás… bylo to velmi tvrdé utkání. V globále se dá říct, že jim tam napadaly branky na začátku první a druhé třetiny. Po zápase kluci věděli, jak měli určité situace zahrát, ale v tlaku toho utkání to nepředvedli. Jinak hráč reaguje na tréninku, jinak v přípravném utkání a jinak v mistrovském. A tlakem soutěžních utkání řeší naši kluci situace zatím nehokejově. Zatím hodně honíme puk, nedáme si přihrávku do hole, bojíme se hrát jeden na jednoho a rychle od sebe odhazujeme puky. Pár našich kvalitních útočníků jako Lukáš Stodůlka, Martin Kohout, Tomáš Surý a Kamil Šiafutdinov dostane hrozně málo puků do plné jízdy nebo do prostoru, kde se pohybují.“

Není se čeho bát. Musíme pracovat

„Čeká nás tedy spousta práce s obránci i útočníky, musíme se zlepšovat. Věřím tomu, že kluci chtějí pracovat. Stejně tak pracuje konkurence, takže se musíme snažit ještě o něco víc. Musíme zapracovat na hře obránců, aby se nebáli hrát a dát puk do hole. Zatím to není dobré. Tak nějak jsem očekával, že s těmi nejlepšími týmy bude těžké držet krok. Přece jenom už ale nějaké zkušenosti mám, netrénuji prvním rokem. Takže se budu snažit být trpělivý a věřit tomu, že se po malých krůčcích budeme na dotahovat týmy, které jsou zatím před námi.

Už po dvou kolech se ukazuje, že v konkurenci Vítkovic, Zlína, Třince, Komety nebo Jihlavy, která porazila 8:3 Havířov, si lehkého soupeře nevybereme. Bude to hodně těžké, ale jak jsem říkal klukům: není se čeho bát. Zatím nehrajeme hokej, jaký bychom chtěli. Potřebujeme čas, trpělivost a musíme na sobě pracovat. Věřím, že nakonec se budeme posouvat dál a že budeme hrát lepší utkání, než která jsme absolvovali v prvních dvou kolech.“