Záchrana extraligy bude těžká, ale jinou možnost nemáme, ví trenér juniorů Josef Halouzka

V s e t í n – Při rozhovoru s ním je patrné, jak moc jej současná situace kolem týmu trápí. Trenér juniorů Josef Halouzka je ve Vsetíně prvním rokem. Před sezónou očekával souboje v horní polovině tabulky, osm kol před koncem se však jeho svěřenci tetelí na předposledním místě. Během dvou zápasů uplynulého víkendu se jejich náskok na poslední Třebíč smrskl na jediný bod. Zkušeného kouče může mrzet zejména fakt, že o tři body junioři přišli právě v pátečním souboji s klubem z Vysočiny. Na nepovedené utkání navázali v sobotu, kdy podlehli doma Zlínu. Navzdory vedení, které si v obou zápasech vypracovali. „Musíme bojovat a snažit se dát mužstvo nějak dohromady,“ říká přesto Halouzka.

S nulovým bodovým ziskem za uplynulý víkend jste určitě nepočítali, viďte?
Těžko se hodnotí vůbec celý průběh sezóny, který jsme zatím odehráli. Očekávali jsme, že budeme úplně někde jinde. Když jsem před sezónou dostal nabídku jít trénovat do Vsetína, prohlédl jsem si na internetu sestavu. Hráče jsem znal, některé dokonce ještě z mého působení u juniorských týmů v Třinci a Porubě. Když jsem tady ovšem přišel, osm z nich chybělo. Domluvili jsme se tedy, že budeme hrát s tím, co tu máme. Vždyť se zakládal nový klub. Pracovali jsme na tom, co naši hráči potřebovali odstranit a pokud bychom na to měli více času, určitě by se nám to podařilo. Jenomže soutěž začala brzo, měli jsme na vše jenom měsíc letní přípravy. Teď jsme tam, kde jsme. Hoří nám to, ale chceme soutěž za každou cenu zachránit

„Jirka měl otřes mozku, ale věřím, že na pondělní trénink přijde. Ještě mu budu volat. Minulé pondělí mu doktor řekl, aby si týden až deset dní odpočinul. Je to zarputilý kluk, navíc taky cítí, že se mu nedaří natolik, jak by si představoval.“ O zraněném útočníkovi Jiřím Plachtovičovi

Také jste se v průběhu podzimu museli vyrovnávat s celou řadou zranění…
Abych se přiznal, za celou dobu, co trénuji juniorské nebo dorostenecké týmy, jsem ještě takovou marodku nezažil. Například náš dorost takové problémy neměl. Stane se, že jsou jeden dva hráči zranění, nemocní. Ale aby nám z třiadvaceti hráčů přišlo na trénink jedenáct, to je fakt síla. V době, kdy jsme měli na podzim čtrnáct dní volna a chtěli se připravit na zápasy, měli jsme dvanáct zraněných nebo nemocných hokejistů. Chtěli jsme dobít baterky, připravit se a jít do toho dál. Jenomže s takhle úzkým kádrem to nešlo. Zaskočilo nás to a byli jsme z toho rozčarovaní.

Ale vraťme se k uplynulému dvojkolu. Hráli jste proti Zlínu a Třebíči, hlavně tento zápas byl důležitý. Jenomže – obě utkání jste prohráli, přestože jste vedli. Nepodřezali jste si pod sebou tak trochu větev?
Chtěli jsme urvat co nejvíc bodů. Našlápnuto jsme k tomu měli jak v pátek, tak v sobotu. Bohužel jsme odehráli dobré zápasy se špatným koncem. Některým klukům chybí jak zkušenosti, tak i fyzický fond. Kdybychom věděli proč a jak, bylo by řešení jednoduché. Tušíme proč tomu tak je, můžeme o tom spekulovat, ale to nechceme. Co chceme, je dát ještě klukům prostor. Jinou možnost ani nemáme, kluci sezónu už dohrát musí. Věřím, že společně s vedením, které na tom má velký zájem, extraligu udržíme. Nejdříve jsme měli jako odborného konzultanta u týmu sportovního manažera Jaškina, teď je s námi jednatel Stanislav Pavelec. Oba týmu pomohli, dávají hráčům cenné rady a postřehy. Je ale těžké pomáhat někomu, kdo nepřijde na trénink nebo na zápas kvůli zranění. Jsem ale zklamaný, hlavně z pátečního zápasu. Měli jsme alespoň remizovat, protože jsme měli tolik šancí, jako soupeř. Byly to dokonce vyloženější šance, ale my je neproměnili. Když se podívám na některé sezóny zpětně, vždy byl ve Vsetíně hráč, který uměl dát gól. Takový nám teď chybí. Je k zamyšlení, že kanadské bodování týmu vede prvoročák Jakub Pořický. Neříkám, že je to špatný hokejista, je to dobrý hráč, ale hraje v juniorech první rok. Kluci, kteří tu jsou druhým nebo třetím rokem, mají o deset patnáct bodů méně. Věřili jsme, že právě tito starší hráči budou tým táhnout.

Čím to je? Obrana by měla být zkušená, skoro všichni jsou to hráči ročníku 1989, mnozí dokonce mistři republiky. Ale teď působí nezkušeně.
Nojo, mistři republiky. Ale hráli tenkrát, nebo byli jenom napsaní na soupisce?

Mám dojem, že dostávali na ledě dost prostoru.
No, Kapr prostor dostával, ale třeba takový Farda ne. Alespoň ne na přesilovky a oslabení. Nevím, nechci to hodnotit, protože jsem tu u toho nebyl a neviděl to. Potom by byla lepší otázka zeptat se přímo jich, proč jim to nejde.

„Nechci střílet z hlavy, kolik dal za ta utkání branek, ale na střelce jeho formátu je to málo. Pořád nepředběhl ani Pořického. To, co jsme po něm chtěli a potřebovali, splnil jen částečně. Jinak je to kvalitní hokejista, který k sobě potřebuje vybrat hráče.“ O kapitánovi Juraji Juríkovi

A co si o tom myslíte vy?
Není to jenom můj názor, ale třeba i trenérů ze Zlína. Někteří hráči se prostě vezli na vlně svých spoluhráčů. Vždycky je v juniorce někdo zkušený a méně zkušený. Oni jako méně zkušení prostě nemuseli tvořit. Když dostali puk, museli ho rychle odevzdat tomu zkušenému. Ten už potom tvořil. Když to má být teď na nich, nejde jim to. Věřím, že jim to časem půjde, ale teď to prostě není to pravé ořechové. V posledních zápasech můžu říct, že třeba David Kapr začal tvořit tak, jak si představujeme. Zkraje soutěže dělal chyby, ze kterých jsme dostávali góly. Teď to vypadá daleko líp. To samé Jirka Farda. Další ze starších, který se nám trápí, je Michal Fabián. U toho to ze začátku vypadalo, že by to mohlo jít, ale trápí se dlouhodobě. A také tenkrát ty zápasy o titul hrál. Já v žádném případě nechci tyto kluky zatracet nebo podceňovat, ale oni by potřebovali čas, aby získali jistotu, klid a mohli hokej odzadu tvořit.

V pátek v Třebíči muselo jít určitě o psychicky náročné utkání. Ovlivnilo to výkon hráčů?
My právě chtěli, aby tlak na hráče tolik nedoléhal. Chtěli jsme je uklidňovat tím, že máme před Třebíčí náskok pěti bodů. Říkali jsme, že když alespoň remizujeme, budeme mít pořád náskok, byť už jen o čtyři body. Potřebovali jsme, aby hráči byli v klidu. Myslím, že jsme utkání psychicky zvládli, ale nezvládli jsme jej v tom, co nás provází celou sezónu: Nedali jsme góly. Dokážeme založit útok, přejít střední pásmo, jakž takž si přihrát. Takticky tyhle věci plníme, ale hra by měla končit tím, že ohrozíme bránu a dáme gól. Toto nám v tom utkání chybělo. Pořický byl sám před bránou, měli jsme vyložené gólové šance…

…až jste si dali vlastní gól pět minut před koncem, kterým bylo vyrovnáno.
Špatně se o tom mluví. Každý gól je špatný, ale vlastní je ten nejhorší.

Třebíč pak v sobotu získala na třineckém ledě bod a vy jste prohráli se Zlínem, takže náskok se smrkl na jediný bod. Budete teď asi nervóznější…
Ten bod musíme udržet, protože máme horší vzájemné zápasy, oba dva jsme prohráli. Třebíč nemá špatné mužstvo, páteční zápas byl vyrovnaný. Jenomže my hrajeme vyrovnanou partii s Třincem, který hraje nahoře, vedeme dokonce 5:1. I kdyby to podcenili, nesměli bychom přece být nějací špatní, jinak bychom tak vysoko nevedli.

„Někteří hráči se prostě vezli na vlně svých spoluhráčů. Vždycky je v juniorce někdo zkušený a méně zkušený. Oni jako méně zkušení prostě nemuseli tvořit. Když dostali puk, museli ho rychle odevzdat tomu zkušenému. Ten už potom tvořil. Když to má být teď na nich, nejde jim to. Věřím, že jim to časem půjde, ale teď to prostě není to pravé ořechové. V posledních zápasech můžu říct, že třeba David Kapr začal tvořit tak, jak si představujeme.“ O obráncích

Mluvili jsme o tom, že tým táhnou mladí hráči, Pořický dokonce vede kanadské bodování. Souvisí s tím i to, že jste proti Zlínu nechal hrát v závěrečné power play dorostence?
Ano. Je to jednak o této kvalitě a pak o tom, že trenér nějak ten zápas cítí. Já se snažím cítit, komu to zrovna jde. Z třetího ročníku v útoku skoro nikdo není. Jenom Marek Sýs, který tu toho moc neodehrál, nebo Juraj Jurík.

Ten přišel do týmu jako kapitán zlínské juniorky a zatím není jisté, zda bude pokračovat dál. Jak hodnotíte jeho dosavadní působení ve žlutozeleném dresu?
Nemluvil bych o zklamání, to ne. Ale nebylo to to pravé ořechové, které jsme si představovali. Sháněli jsme střelce. Nechci střílet z hlavy, kolik dal za ta utkání branek, ale na střelce jeho formátu je to málo. Pořád nepředběhl ani Pořického. To, co jsme po něm chtěli a potřebovali, splnil jen částečně. Jinak je to kvalitní hokejista, který k sobě potřebuje vybrat hráče. Přišel k nám, hrál se Surovcem a vypadalo to velmi dobře. Jeden zápas jsme otočili, druhý jsme vyhráli. Těm dvěma to šlo. Surovec, který hrál loni první ligu v Přerově, se stal naším nejlepším střelcem. Vypadalo to, že spolupráce bude fungovat. Pak ale Surovec onemocněl a už jim to moc nešlo, i Jurík se trápil. Pořád se s námi prostě táhne ten sopel nemocí a zranění.

Neberte si to osobně, ale jaký je podíl trenéra na těch špatných výsledcích?
Nějaký určitě ano. Hodně nad tím přemýšlím, bavíme se o tom s kolegou Pavlem Augustou. Rád bych věděl, v čem dělám chybu. Určitě nějaká někde je, někde jsem se na výsledcích podepsal. Ale když se bavíme o trénincích, o jejich kvalitě, náročnosti, množství, nemůžeme najít chybu. Protože si schovávám tréninkové deníky, díval jsem se do těch, které jsem si vedl před pěti šesti lety v Třinci. Zdají se mi až úsměvně jednoduché, ty naše jsou daleko propracovanější. A přesto jsme v Třinci hráli o titul. Hovoříme o tom i s hráči. Tady v kanceláři byl třeba Jurík. Ptali jsme se ho: Co si o tom myslíš? Jaký je rozdíl mezi vsetínským a zlínským tréninkem? Tvrdil mi, že tady trénujeme víc. Stejně jako ostatní hráči, kteří přišli odjinud. Moje chyba, o které vím, je ta, že jsem měl asi víc přitlačit na vedení, aby se sehnaly peníze a koupili se nějací kvalitnější hráči nebo střelci. Ale jak chcete přitlačit na klub, který se zakládá… Říkám: Někde ta moje vina na dosavadních špatných výsledcích bude. Kde ale, na to jsem nepřišel. Možná jsem měl něco udělat jinak. Trenér má vždy dvě možnosti, je to stejné, jako když posíláte hráče na led. Buď pošlete toho a je to dobré, nebo udělá chybu a dobré to není. Mrzí mě, že jsme tam kde jsme. Pokud nebudu odvolaný, což se může stát, budu chtít udělat všechno proto, abychom extraligu udrželi. Opravdu hledám, co děláme špatně.

Co s tím ale dál? Podle výsledků to nevypadá, že by se blýskalo na lepší časy…
Teď už nemáme jinou možnost, než dohrát sezónu s hráči, které máme k dispozici. I kdybychom nějaké sehnali, neměli by za nás odehranou polovinu utkání a nemohli by tak nastoupit v baráži. Soupisku jsme uzavřeli příchodem Kopúna a Juríka ze Zlína. Teď musíme bojovat, snažit se dát mužstvo nějak dohromady. V sobotu jsme jim to říkali: Nehrajeme špatně, jsme schopni vyhrát. Ať si někde sednou, ať si o tom popovídají! My jsme se o příčinách porážek bavili už víckrát, pořád se s nimi snažme vést dialog, proč se nám nedaří. Chceme najít společnou řeč. Záchrana nebude jednoduchá. Jedna věc je odpoutat se od Třebíče a druhá zvládnout baráž. V té budou tři mužstva z extraligy a tři mužstva z první ligy, kde Jihlava je na tom hodně dobře, kádr ji v podstatě od loňského pádu zůstal nezměněn; a Hradec Králové, který ještě neprohrál ani jeden zápas. Měli bychom prvoligové mančafty suverénně přehrát, ale v hokeji se může stát leccos. V extralize zůstávají jenom dva, takže sezóna bude těžká. Moc těžká. Možná že by stálo za to zeptat se i hráčů. Když tu s nimi mluvím, ten řekne to, ten řekne ono, ale žádný neřekne nic konkrétního.

„Rád bych věděl, v čem dělám chybu. Určitě nějaká někde je, někde jsem se na výsledcích podepsal. Ale když se bavíme o trénincích, o jejich kvalitě, náročnosti, množství, nemůžeme najít chybu. Protože si schovávám tréninkové deníky, díval jsem se do těch, které jsem si vedl před pěti šesti lety v Třinci. Zdají se mi až úsměvně jednoduché, ty naše jsou daleko propracovanější.“ O sobě

Myslím, že hráč tady u vás asi nebude úplně otevřený.
Nebude, ale jsou mezi nimi i takoví. Zažil jsem kluky, kteří řekli: hrajeme málo, hrajeme moc, je třeba změnit to a to. Ale víte co, taky se ke mně doneslo, že hráči až moc chodí různě po hospůdkách. A někdy i před zápasem. Lidi, kteří bydlí ve Vsetíně, to vidí. Když budeme chodit a honit je po hospodách, nemůžeme nikoho potrestat, vyhodit. Samozřejmě, je to nejlepší trest, tak jak to udělal dorost. Ale jestliže mi přijde na trénink šestnáct hráčů, koho chcete vyhazovat? Samozřejmě vyhodit někoho je jednoduché, ale není to úplně správné. Chceme vychovávat mladé lidi ke sportu. Nicméně hráči by se měli nad životosprávou zamyslet. Jestliže po si jdou po pátečním zápasu někam sednout nebo slavit narozeniny když ví, že v sobotu zase hrajeme, je to špatně. To byl určitě případ zápasu s Šumperkem, kdy nás porazilo mužstvo řekl bych až ostudné. Na našich hráčích bylo vidět, že jim nešly nohy. Hokej je fyzicky náročný sport, kluci si nemůžou dovolit prohýřit noc a pak jít na zápas. Ale to je tak jenom bokem.

Jak vypadá situace se zraněným útočníkem Plachtovičem, o kterého jste přišli během utkání v Porubě?
Jirka měl otřes mozku, ale věřím, že na pondělní trénink přijde. Ještě mu budu volat. Minulé pondělí mu doktor řekl, aby si týden až deset dní odpočinul. Je to zarputilý kluk, navíc taky cítí, že se mu nedaří natolik, jak by si představoval. Takže věřím že přijde a bude trénovat.

Jak ke zranění vůbec došlo?
Stalo se to u mantinelu nalevo od naší střídačky, takže jsem situaci dobře neviděl. Ale doktor Poruby, se kterým se znám, mi říkal, že Jirka dostal ránu přímo do brady. Nějak mu to skříplo nervy, takže omdlel. Horší bylo, že když spadl, udeřil se do hlavy, měl i zapadlý jazyk. Dopadlo to ale dobře. Obránce Mlynář, se kterým se zaletl, je známý tím, že nejde pro ránu daleko.

Do konce ZČ zbývá juniorům sehrát následující utkání:

23.1. HC Oceláři Třinec - Valašský hokejový klub
24.1. Valašský hokejový klub - HC Havířov Panthers
30.1. HC Vítkovice Steel - Valašský hokejový klub
31.1. Valašský hokejový klub - HC Slezan Opava
13.2. HC Mora Olomouc - Valašský hokejový klub
14.2. Valašský hokejový klub - Salith Šumperk
20.2. HC Kometa Group Brno o.s - Valašský hokejový klub
21.2. Valašský hokejový klub - HC VOKD Poruba

Průběžná tabulka Juniorské extraligy

1. Vítkovice      38 24 8 0 2  4 200:95  90 
2. Plzeň          38 23 4 0 4  7 132:91  81 
3. Litvínov       38 24 2 0 2 10 129:91  78 
4. Zlín           37 21 3 0 1 12 139:97  70 
5. Č. Budějovice  38 21 1 0 5 11 136:103 70 
6. Třinec         38 16 8 0 5  9 131:115 69 
7. Ml. Boleslav   38 18 5 0 3 12 152:126 67 
8. Slavia         38 19 3 0 2 14 151:128 65 
9. Liberec        38 16 6 0 3 13 134:131 63 
10. Opava         38 17 2 0 6 13 142:136 61 
11. Havířov       38 16 4 0 4 14 107:113 60 
12. Chomutov      38 15 6 0 2 15 123:123 59 
13. Olomouc       38 16 2 0 5 15 111:105 57 
14. Ústí n. Labem 38 14 5 0 3 16 121:116 55 
15. Karlovy Vary  38 15 1 0 7 15 122:108 54 
16. Pardubice     38 12 7 0 4 15 110:114 54 
17. Sparta        38 15 2 0 4 17 119:126 53 
18. KEB Kladno    38 13 4 0 2 19 130:144 49 
19. Znojmo        38 12 2 0 5 19 108:126 45 
20. Kometa Brno   37  8 5 0 7 17 100:117 41 
21. Šumperk       38 11 3 0 1 23  87:145 40 
22. Poruba        38 10 1 0 3 24 116:166 35 
23. Vsetín        38  5 2 0 6 25 103:186 25 
24. Třebíč        38  4 4 0 4 26  79:180 24

Poznámka: Stav platný k 18.1.2009 (1:30)