Věřím, že nám to bude klapat ještě líp, říká po první přípravě Martin Procházka

Fanoušci, kteří příliš nesledovali letní dění v sestavě, mohli být ve čtvrtek trochu překvapeni. V čase 23:23 vstřelil vyrovnávací branku Vsetína proti Dukle Trenčín na 2:2 hráč s číslem 23 Martin Procházka. V loňské sezóně s tou cifrou na zádech úřadoval Luboš Rob, který na Lapači zanechal výraznou stopu. Právě jeho číslo pro přípravu oblékl Procházka, jenž proti Dukle dvakrát skóroval a přidal vítězný nájezd po skončení utkání. „Možná budu o změně čísla přemýšlet“, smál se po zápase.

Martine, máte za sebou první utkání za Vsetín a dá se říct, že hodně úspěšné. Jak by jste jej zhodnotil?
Já bych ho hodnotil kladně, i když tam bylo spoustu chyb. Musíme to ale brát tak, že to byl první přátelák, nějak jsme se s klukama sehrávali a chtěli jsme hlavně zapracovat na naší taktice a útočné hře. Byly tam chybičky, ale na to, že to byl první zápas, jej hodnotím kladně.

Trenčín už měl, na rozdíl od vás, své první utkání za sebou. Bylo na nich poznat, že už jsou například vyhranější?
Já už jsem čekal, že řeknete unavení... (smích) To totiž určitě nebyli. Určitě na nich ale bylo znát, že mají už trošičku tu zápasovou praxi za sebou. Je možné, že to z nich během prvního zápasu spadlo, taková ta nervozita, a musím říct, že nehráli vůbec špatně. Hráli hrozně náročný hokej a nám chvilku trvalo, než jsme se adaptovali na to zápasové tempo a i na to tempo, co hráli oni.

Vy už máte zkušenosti z české extraligy, i z Chance ligy a teď jste mohl porovnat ještě i slovenskou extraligu. Je tam velký rozdíl?
Ne úplně velký. Oni hrají hrozně fyzický a náročný hokej. My se to pořád snažíme hrát tak, že si dáváme nahrávky a hrát to hokejově. Oni v týmu samozřejmě mají také hráče, kteří toto dělají, ale nakonec celkový obraz hry vypadá tak, že hrají převážně fyzický, kanadský hokej.

Loni se už od přípravných zápasů představovala trojice Jonák, Pechanec, Rob. Teď jste se v útoku představil vy s Davidem Březinou a Branislavem Rehušem. Na prvním utkání jste získali solidní počet bodů...
Prostě nám to sedlo. Ono to v některých zápasech tak je. Uvidíme, jak to bude pokračovat. Doufám ale, že to půjde pořád stejně a zvládneme to ještě vyšperkovat. A že si na ledě budeme vyhovovat tak, jak jsme si vyhovovali.

Už vám trenér něco říkal k vaší spolupráci?
Ještě ne, prostě nás dal takto do lajny a odehráli jsme spolu dva zápasy mezi sebou a teď až tady tento zápas. Při tech trénincích jsme se trochu poznali a dneska nám to fakt sedlo. Takže doufám, že nám to takto bude šlapat každý zápas.

Je možné, že to bylo i vaším číslem 23 na dresu?
Je možné, že ten dres přináší štěstí (smích). To si možná dneska půjdu vsadit sportku. Jak ale říkám. Prostě nám to vyšlo, jsem za to moc rád.

Popíšete nám ještě góly, které jste vstřelil?
První branka padla po buly, kdy Braňo (Branislav Rehuš) řekl, že to zkusí vyhrát na mě. Moc se mu to ale nepodařilo a já pro to musel ještě sahat k trenčínskému obránci. Pak jsem měl dost času si to nachystat a vystřelil jsem. Proste jsem chtěl trefit jenom bránu. Tam to nebylo mířené, proti mně stála zeď hráčů a já chtěl pouze trefit bránu. Se štěstím mi to tam spadlo, myslím že mezi nohy. Druhý gól vyplynul z perfektně sehrané přesilovky od Břízky (David Březina) a Braňa, který mi perfektně naservíroval puk před bránu. Mně to nešlo úplně na hůl a tak jsem chtěl chvilku počkal, jestli gólman udělá to, co jsem chtěl aby udělal. Že bude chtít zakrýt tyčku a já že mu to vystřelím do protipohybu. Tím pádem jsem to nakonec trefil, tak, jak jsem to trefil. Já říkám, že to je všechno o štěstí.

Sám jste již v dřívějším rozhovoru říkal, že se zápasy před vsetínskými fanoušky těšíte. Jaké jsou tedy dojmy? Přišlo 2000 lidí, na přípravu slušný začátek....
Slušný? Na první přátelák? Já jsem zvyklý, že na přáteláky chodilo tak maximálně 250 lidí, takže pro mě to byl mistrovský zápas. Fanoušci byli úžasní. Až přijde plný dům, tak se toho prostě nemůžu dočkat. Nemám prostě tady k tomu slov. Bylo to perfektní.