Vstupenky online

V patnácti s A-týmem? Příležitosti si moc vážím, říká Adam Koláček

Helena Hegeďová • 11.08.2022

Útočníka Adama Koláčka si mohou vsetínští fanoušci pamatovat jako jednoho z ofenzivních tahounů loňského dorostu. Po týmově neúspěšné sezoně dostal příležitost i v juniorce. A teď? Teď trénuje s A-týmem. „Trenéři mě oslovili na tribuně a řekli mi, že mám jít trénovat s nimi,“ vypráví patnáctiletý forvard. Jaké jsou jeho zážitky a co ho v příští sezoně čeká?

Adame, jaká byla vaše letní příprava?
První týden to bylo těžké, než jsem se do všeho zase zpátky dostal a zvykl. Osobně musím říct, že to pro mě nebylo vůbec jednoduché. Trénovali jsme každý den dvě hodiny. Tréninky byly různé rozdělené – někdy se hrály jenom hry, jindy byla posilovna. Postupem času už to bylo jen lepší a lepší a myslím si, že jsem na tuto sezonu dobře připravený.

Je vám patnáct let a nyní trénujete s A-týmem. Jak jste se k této příležitosti dostal?
S A-týmem jsem začal trénovat už po dvou týdnech letní přípravy. Teď s nimi chodím i na led. K tomu jsem se dostal tak, že mě trenéři oslovili na tribuně a řekli mi, že mám jít trénovat s nimi. Přes léto jsem dvakrát týdně chodil s áčkem, jinak s juniorkou.

Jak jste se cítil, když vás oslovili?
Byl to neuvěřitelný pocit, protože jsem nečekal, že bych si takhle mladý mohl zatrénovat s A-týmem. Ještě k tomu s takovými hráči, které máme v týmu. Byl jsem za to strašně moc rád a strašně moc si vážím, že jsem takovou příležitost dostal.

„Musel jsem víc makat. A to ve všem.“

Překvapilo vás na tréninku A-týmu něco?
Ani ne, tréninky jsou částečně stejné jako v juniorce, jen těžší. Musel jsem víc makat. A to ve všem. Hráči z áčka jsou silnější, rychlejší, takže jsem se s nimi musel nějak srovnat, abych nebyl pozadu.

Na čem se snažíte nejvíc zapracovat?
Já se určitě snažím zlepšit v rychlosti a v zakončení, konkrétně v tlaku do brány.

Co vás na tréninku nejvíc baví, nebo naopak nebaví?
Oblíbené mám situace jedna na jedna, ale na trénincích s A-týmem je i tohle hodně těžké. Přes obránce se těžko dostává. Neoblíbenou činnost na tréninku asi žádnou nemám, baví mě všechno.

Jaké to pro vás je, trénovat se staršími hráči?
Po hokejové stránce je to dobré, ale na druhou stranu si s nimi třeba nemám moc o čem povídat. Přece jen jsou starší, mají rodiny, zatím moc nevím, o čem bych se s nimi mohl bavit. Jsou tam ale i mladší kluci a s těmi si rozumím.

Trénujete s A-týmem, zmínil jste juniorku, věkem patříte do dorostu. Kde vlastně budete hrát?
To ještě vůbec nevím. Trenéři se teď budou domlouvat a asi během dvou týdnů bych se to mohl dozvědět. Nicméně s juniorkou se teď o víkendu zapojím do turnaje v Přerově.

Jaké jsou vaše cíle do příští sezony?
Mým osobním cílem je, že bych se chtěl dostat zpátky do reprezentace. Týmový cíl je jasný, chci s dorostem zpátky vybojovat extraligu. A jestli se zapojím i do juniorky, tak tam platí to stejné.

U dorostu jsme se ještě nezastavili. Trénujete i s nimi?
V letní přípravě jsem s nimi byl asi čtyřikrát a teď na ledě tak dvakrát, takže jsem s nimi moc netrénoval. Některé kluky ani pořádně neznám, což je divné, protože přece jen jsem věkem dorostenec. Po této stránce je náročné zapojovat se do přípravy s více týmy.

Jak moc se týmy obměnily?
V juniorce se to celkem obměnilo. Dorostenecký tým zůstal přibližně stejný, jen přišli loňští deváťáci.

„Většina kluků, kteří na Vsetíně v dorostu zůstali, tak zůstali proto, aby extraligu vybojovali zpátky.“

Jak na minulou sezonu vzpomínáte?
Na minulou sezonu nevzpomínám v dobrém. Spadli jsme, což není příjemné. Myslím si, že jsme měli na víc, než co jsme hráli. V juniorce jsem moc zápasu nestihl, ale nebylo to špatné. Naštěstí jsme to udrželi, takže dobré.

Váš týmový cíl je dostat dorost do extraligy. Cítíte, že to tak mají i ostatní?
Většina kluků, kteří na Vsetíně v dorostu zůstali, tak zůstali proto, aby extraligu vybojovali zpátky. Snad se to povede. Bude to náročná sezona, to ano, ale věřím, že bychom to mohli zvládnout.

Vraťme se ještě k A-týmu. Jakou motivací je pro vás zápas za áčko?
Motivace je to veliká. Na každém tréninku makám na sto procent, ale jestli někdy dostanu takovou šanci, to nevím. To bych byl hodně překvapený, ale bylo by to krásné. Rád bych si někdy v budoucnu zahrál domácí zápas za A-tým, protože už od mala jsem jezdil na Vsetín a vždycky jsem si chtěl zahrát před vyprodaným stadionem.

banner pod článkem