Turnaj "16" proti Slovensku očima vsetínských dorostenců

V s e t í n - Brankař Petr Hromada, obránce Lukáš Vrba a útočníci Josef Ptáčník s Jozefem Kentošem. To je vsetínské kvarteto, jež se vydalo hájit české a v případě posledně jmenovaného i slovenské národní barvy na turnaj šesnáctiletých. První a druhé utkání, odehrané v Karviné, respektive v Kopřivnici, bylo v režii Čechů. Slováci ale zatáhli za záchrannou brzdu, když se jim v Kravařích povedlo odvrátit český hattrick a zvítězit 4:3. Všichni tři vsetínští reprezentanti se pak shodli na jednom: Stát na modré čáře a poslouchat českou hymnu je nezapomenutelný okamžik. „Z turnaje si vezeme plno zkušeností a doufáme, že se nám podobná příležitost ještě někdy naskytne," říkají sborově všichni tři do národních barev odění hráči.

Hrát v reprezentaci? Ohromná čest, říká Lukáš Vrba

Obránce, jehož jméno zdobí největší počet kladných bodů nasbíraných v kategorii +/- v uplynulé sezoně dorostenců a zároveň čtvrtý nejproduktivnější bek ve vsetínských řadách. To je vizitka „Vrbiho,“ čerstvého reprezentanta České republiky.

„Turnaj se mi moc líbil a není nic, na co bych si mohl stěžovat. Snad jen to, že mi bylo na pokoji strašné vedro,“ usmíval se spokojeně Lukáš, kterého trenéři nasadili do všech odehraných zápasů. „Odehrál jsem všechna utkání a v tom posledním jsem vstřelil branku, takže jsem nad míru spokojený,“ dodal nadšeně. Chválou tenhle vsetínský obránce nešetřil ani na triko svých spoluhráčů a lidí, se kterými po dobu turnaje přicházel do styku. „Kolektiv byl super, spoustu kluků jsem znal už z dřívějška, ale není nad kluky ze Vsetína.“ A pocity, když se Lukáš proháněl po kluzišti v tom nejcennějším, co na sobě může český hokejista mít? „Pro mě to byla veliká čest a jsem strašně rád, že jsem dostal takovou šanci. Těžko popisovat ten pocit, když jsem stál na modré a hrála hymna. Z turnaje si odvážím krásné zážitky a plno zkušeností, které zkusím zúročit. Budu dělat všechno pro to, abych v reprezentaci mohl pokračovat.“

Josef Ptáčník si přivezl mnoho nových zkušeností

Forvard, kterého si reprezentační trenéři Jiří Šolc a Radek Kampf vytáhli do národního mužstva, zaznamenal v dresu vsetínského dorostu celkem 28 bodů za 7 vstřelených branek a 21 asistencí. Stejně jako Lukáš Vrba zasáhl i Ptáčník do všech střetnutí a z turnaje přijel očividně spokojený a v dobré náladě.

„Přivezl jsem si domů mnoho nových zkušeností. Bylo to pro mě něco úplně nového, to prostředí a zacházení s hráči mě mile překvapilo. Co se týče mých spoluhráčů, tvrdím, že jsme utvořili výbornou partu. Své přidali i trenéři, s kterými byla legrace." Druhý nejproduktivnější šutér zelenožlutých dorostenců si hned v prvním klání proti Slovensku vyrobil i první reprezentační zářez na svoji hokejku a kromě nadšení z této trefy trochu smutně podotkl: „Škoda jen, že jsem si nezval puk.“

A Josefův názor na organizaci turnaje? „Všechno klapalo dobře. Načasování bylo výborné, než jsme začali hrát, měli jsme denně dva tréninky. Mezitím pochopitelně snídani, oběd, svačinu a večeři. Ve volném čase jsme si mohli jít zahrát stolní tenis, bowling, kulečník a na své si přišli i milovníci internetu. To vše jsme měli zadarmo, tak je asi zbytečné doplňovat, že jsem tam byli pečení vaření.“

Petr Hromada: Přes modřinu na krku bych si reprezentování rád zopakoval

Po obránci a útočníkovi přichází na řadu i hráč, jehož výzbroj je tvořena z trochu odlišného těsta. Brankařská přilba, lapačka, vyrážečka a betony, to je „nářadí“ se kterým se potýká námi tázaný gólman - Petr Hromada. Společnost na turnaji mu dělali další dva brankáři - David Marek z Třince a Michael Petrásek z Ústí nad Labem.

„Můj zápas byl ten druhý, ve kterém jsme sice zvítězili vysoko 7:1, ale ono to nebylo tak jednoznačné. Slováci si vytvořili mnoho šancí, jenže góly jsme dávali my.“ A jak své působení v „nároďáku“ Hrouda hodnotí? „I přes jednu obdrženou branku jsem se svým výkonem hodně spokojený, k nule nebylo daleko, tak doufám, že to příště, pokud nějaké bude, vyjde.“ Pochvaly se po zápase Petr dočkal jak od spoluhráčů, tak i protihráčů a trenéři dle jeho slov byli taky spokojeni. „Snad mi můj výkon přinese vstupenku na další reprezentační turnaj. Stát v národním dresu a slyšet naši hymnu je pocit, který mě žene kupředu a já si ho chci zopakovat,“ přeje si Hromada.