Vstupenky online
  80. narozeniny

Radim Tesařík: Nikdo neví, co se bude dít, ale jsme optimisté. Spokojený fanoušek je pro nás nejvíc

Redakce • 25.03.2020

O víkendu si znovu připomněl bitvy o extraligový titul z přelomu milénia. Televize je do vysílání zařadila poté, co aktuální hokejová sezona byla kvůli pandemii koronaviru předčasně ukončena. „Jsou to krásné vzpomínky, těšil jsem se hlavně na reprízu finále z roku 2001,“ říká sportovní manažer VHK ROBE Vsetín Radim Tesařík, kterého ale nyní zaměstnává především současná situace. „Řešíme věci, které se nám řeší blbě, ale vyřešit je nějak musíme,“ přiznává.

Jaké emoce ve vás televizní reprízy finálových dramat vzbudily?
Přiznám se, že některé zápasy jsem viděl poprvé po dvaceti letech. Vůbec jsem si z toho nic nepamatoval. Když jsem pak nějakou akci viděl v televizi, vybavil jsem si, jak to vlastně celé probíhalo. Určitě jsou to krásné vzpomínky. Dá se říct, že to byla moje nejlepší hokejová léta. Během těch repríz jsem docela hleděl, kolik bývalých spoluhráčů, fanoušků či partnerů mi volalo nebo psalo. Když jsem viděl, kolik seker a krosčeků jsem rozdal při finále 1999 se Zlínem… Na toto konto mi přišlo hned několik esemesek (úsměv).

Tehdejší hokej byl jiný, i co se týče posuzování zákroků, souhlasíte?
Je to tak. Když se nyní na ta utkání s odstupem dívám, tak to vidím. Rozhodčí to tehdy víc pouštěli. Musíme smeknout před tím, co tehdejší hráči kolem zlaté generace dokázali, navíc s tímhle metrem posuzování zákroků. Museli být odolnější, práh bolesti měli asi jinde.

Byly pro vás televizní přenosy i určitým rozptýlením od současné situace?
Musím říct, že ano. Těšil jsem se na reprízu posledního vsetínského titulu z roku 2001. Myslím, že to byla moje vůbec nejlepší sezona v kariéře. Poslední utkání finálové série se Spartou jsem si kdysi pouštěl na internetu, ale předchozí zápasy jsem neviděl. Jsem rád, že jsem to nyní mohl dohnat, protože této sezony si hodně cením.

Vladimír Vůjtek mladší tvrdí, že taková konstelace výjimečných hráčů se ve finále proti sobě už asi nikdy nepostaví…
Je pravda, že v tehdejší době nejlepší hokejisté neodcházeli do zahraničí v takové míře, jako dnes. Nyní je mohou přetáhnout například ruské kluby. V tomto si myslím, že má Vladimír pravdu.

Televize zařadila reprízy finálových bojů do vysílání i z toho důvodu, že hokejová sezona byla předčasně ukončena. Čemu se v tuto chvíli nejvíce věnujete?
Spolu s Danielem Tobolou momentálně řešíme aktuální situaci. Sezona byla předčasně ukončená, tak sedíme s hráči a bavíme se s nimi, jak to celé vyřešit. Opravdu to náš klub zasáhlo hodně, měli jsme cash flow nachystané na play-off. Věděli jsme, že když budeme hrát vyřazovací část, přijdou fanoušci, budeme mít peníze od fanoušků a od partnerů. A to se teď nestalo. Od města nedostáváme v této sezoně přímé prostředky (mimo náklady na pronájem ZS) na A-tým, takže se na to momentálně nemůžeme spolehnout jako to je např. v jiných klubech. Jsme placení od partnerů a fanoušků. Řešíme věci, které se nám řeší blbě, ale vyřešit je nějak musíme. V tuhle chvíli to řešíme i s partnery. Seděli jsme tady i s naším generálním partnerem a bavíme se, co a jak dál.

Tady je potřeba zmínit, že asi žádný klub nevstupuje do sezony s kompletně pokrytým rozpočtem, ale počítá klasicky s průběžným financováním od partnerů a fanoušků skrze vstupné…
Přesně tak. Byly tam různé bonusy, peníze od partnerů byly navázané také na postup do play-off, čtvrtfinále, semifinále, finále až po vysněný postup do extraligy.

Jak na to hráči reagují?
Když jsme se všemi mluvili, narovinu jsme řekli, že přišel zásah vyšší moci a že to možná budeme muset ze smluv uplatnit. Nakonec jsme se dohodli tak, jak jsme se dohodli. Březen dostanou hráči standardně zaplacený, tedy kromě prémií. Co se týče dubna, tam půjdeme v průměru na padesát procent odměny. Hráči situaci berou takovou, jaká je. Víceméně s tím všichni souhlasí. Většina smluv je podepsána právě do konce dubna, někteří hráči mají dlouhodobý kontrakt.

Dovedete se coby bývalý obránce vcítit do jejich role?
Určitě, bavili jsme se o tom, jak se situací naložit. Jestli zásah vyšší moci aplikovat stoprocentně. Jelikož jsme závislí na partnerech, musíme hledět i směrem dopředu. Abychom klub společně v nějaké rovině drželi, nezruinovali a drželi cash flow. Nakonec i proto padlo toto řešení ohledně snížení dubnových platů v průměru o padesát procent. Znovu opakuji v průměru. Jsou hráči, kteří nemají vysoké platy, i na to bylo třeba brát ohled. Není pravda, jak jsem se dočetl v některých médiích, že bychom hráčům rozdali hromadné výpovědi.

Máte představu, co bude dál?
Každý den sledujeme vývoj situace, jsme v kontaktu s partnery. Majitelé některých firem mi řekli, že řeší stejné problémy a v tuhle chvíli nedovedou říct, jak to bude. Každý mi řekl, abych alespoň čtrnáct dní nebo měsíc počkal, jak se situace vyvine. Vzpomněl jsem našeho generálního partnera ROBE. Jeho zástupci nás na jednu stranu uklidňují, jsou optimisté. I to nám pomáhá. Sledují to, v tuto chvíli s nimi můžeme počítat, ale samozřejmě neví, jak se situace bude dál vyvíjet.

Čím si v těchto dnech udržujete pozitivní mysl?
Už jsme vzpomněli reprízy finále extraligy z přelomu století. Vsetín byl znovu v televizi, byla to velká reklama. Hokej tu vždycky byl, a věřím, že i nadále bude. Uděláme pro to všechno. A pozitivní mysl? Abych pravdu řekl, vždycky jsem byl takový sportovní typ a samotného mě trápí, že si nemůžu s dětmi vyjít ven nebo si jít zacvičit. Pořád je to o tom, že si s kolegy voláme, zjišťujeme možnosti. Pořád žijeme hokejem a děláme všechno pro to, aby hokej tady byl a to na nejlepší úrovni.

Víkendové přenosy zápasů Vsetína v televizi skončily, na klubovém webu ovšem pokračujeme v reprízách utkání z nedávné historie. Sledujete je? 
Zrovna včera jsem sledoval finále 2. ligy s Frýdkem-Místkem z roku 2016. Chytil jsem konec a pak si pustil ze záznamu první dvě třetiny. Atmosféra byla fantastická, byla to paráda. To období nám pomohlo formovat klub do podoby, v jaké ho známe dnes. Šli jsme postupnou cestou, chtěli jsme se neustále zlepšovat a posouvat Vsetín výš. Kolikrát jsme si říkali, že výš už to snad nejde. A vidíte, dnes hrajeme špičku druhé nejvyšší soutěže. Bohužel teď do toho přišlo to, co přišlo. Nikdo neví, co se bude dít, ale jsme optimisté. Když už jsme Vsetín vytáhli klub z nuly až sem, chceme ho na této úrovni minimálně udržet. Hlavě chceme, aby byli fanoušci spokojení. To je pro nás nejvíc.