Prostě jsem protečoval puk, komentuje Josef Daněk svou první trefu v sezóně

K tomu, aby vsetínští hokejisté dosáhli milníku 200 branek v základní části, chybělo Valachům před posledním zápasem s Kopřivnicí 7 gólů. Vsetín zvítězil poměrem 8:1 a dvoustá branka tedy připadla na předposlední trefu, teč Josefa Daňka. Pro třiadvacetiletého útočníka to nebyl jediný důvod k oslavě, byla to totiž také jeho první branka v letošní sezóně. „Popravdě jsem ani nevěděl, že to byl dvoustý gól. Až jsem to viděl po zápase, tak mě trošku zamrazilo,“ přiznal Daněk po utkání, které vsetínský klub zasvětil dobročinné aktivitě Hokej na dřeň 2.

Vsetín byl v zápase jasným favoritem. Zarputilá hra Kopřivnice byla ale důvod, proč se potenciál Vsetína neprojevil hned v úvodu. „První dvě třetiny nebyly z našeho pohledu ideální. Ve třetí třetině už se ale náš herní projev zlepšil a napadaly tam branky, takže se nám bude určitě líp spát,“ hodnotil zápas, nyní již s klidným srdcem, mladý forvard. „Na začátku jsme měli problém s napadáním a trenér nám pak řekl, čeho se máme vyvarovat, na čem pracovat,“ poukazuje Daněk na nepovedenou první třetinu, ve které Valaši i přes dlouhý pobyt v útočném pásmu vstřelili jen jednu branku.

Pokud by se pro Kopřivnici sešly všechny správné okolnosti, tedy že by urvala vítězství nad Vsetínem a Technika by zvítězila nad Novým Jičínem, dostala by se o příčku víš. Pro hostující celek to tedy mohla být na Lapači motivace. „Hrálo sem jim dobře, ale na konci už fyzicky odpadli a my jsme měli v tomto ohledu navrch. Když se přijede na Vsetín, tak se každému hraje dobře. Jsou tady fanoušci, kotel, fandí se. Je na každém z týmů, jak k tomu přistoupí. To bych možná také přisoudil tomu, jakou hru tady předvedli,“ nezapomněl Daněk pochválit kulisu, před kterou hrají Vsetínští své domácí zápasy.

„Kopřivnice po dvě třetiny urputně bránila. My jsme sice měli hodně střel a přestříleli jsme je, na druhou stranu to ale nebyly žádné vyložené šance, řekl bych spíše pološance, proti kterým se dalo dobře bránit. Gólman jim taky chytal dobře a my jsme se celé dvě třetiny snažili překlopit zápas na naši stranu. Nakonec se nám to povedlo až v poslední třetině, kdy nám to tam napadalo a už to bylo dobré.“

„Ono to spíš vzniklo už před třetí třetinou. Po druhé třetině jsme si uvědomili, o co hrajeme, že se musíme připravit na play-off,“ hledal vsetínský útočník klíčový okamžik, který změnil utkání. Ve třetí třetině vsítilo domácí mužstvo tři branky během jedné minuty a zdálo se být rozhodnuto. „Zavládla u nás euforie. Soupeře to naopak posunulo trochu dolů. Určitě se hraje hůř s třígólovou ztrátou, než když prohráváte jen o jednu branku a obráceně, pokud se jedná o vedení.“

Když už to vypadalo, že se ochozy vsetínského zimního stadionu nedočkají další branky, přišel Josef Daněk se svou premiérovou trefou. „Prostě jsem protečoval puk,“ usmíval se po zápase, „popravdě jsem ani nevěděl, že to byl dvoustý gól. Až jsem to viděl po zápase, tak mě trošku zamrazilo. Doufám, že to spravím nějakou svačinkou v kabině. Uvidím, co vymyslí pokladník. Ale asi jsme se u toho všichni pobavili,“ oznámil vsetínský odchovanec, který radost z povedené střely rozhodně neskrýval.

Vsetínu se tedy podařilo překonat hranici dvou stovek gólů, čímž zakončil povedenou základní část, ve které prohrál pouze třikrát. „Skončili jsme první, máme neuvěřitelný náskok. Jsou tady hráči, kteří mají odehrané sezóny v Extralize, první lize. Myslím si, že kvalitu máme a že jsme to i dokázali. Sezóna pro nás sice ještě neskončila, ale myslím si, že základní část se povedla na sto procent.“ Již v sobotu se ale začne nanovo. Paradoxně však se stejným soupeřem, jelikož Valaši narazí v prvním kole play-off právě na Kopřivnici. „Na vyřazovací boje se moc těším, příprava už trvá déle. Trenéři celý měsíc směřují k tomu, že neluskneme prstem a nezačneme hrát paly-off. Je to vlastně nonstop příprava na play-off, ať už trénujeme standardní situace nebo založení útoku.“

Dnešní utkání doprovodil také druhý ročník projektu Hokej na dřeň, díky kterému je podpořen registr dárců kostní dřeně, a lidé se do registru mohli v průběhu odpoledne a podvečera zapsat. „Jak se tu píše, můžete se zapsat někomu do života,“ přetlumočil Josef Daněk jeden ze sloganů, jelikož i on se do registru zapsal, „jsem rád, že jsem se do toho mohl zapojit. Pokud to někomu pomůže a může to někomu zachránit život, tak proč ne. Jsem jednoznačně pro, aby se lidi zapsali do dárcovství, protože o něco opravdu jde, až když jde o život.“