Na Vsetín se vracím rád, říká extraligový finalista Jan Káňa

V průběhu sezony 2008/09 přichází do řad vsetínského dorostu útočník Jan Káňa, který byl právě odejit z rivalitního Zlína. Po dvou ročnících se pak stěhuje do Komety Brno. A kdo by se toho nadál, že 17. dubna léta Páně 2014 bude stát tento šikovný forvard v základní sestavě jihomoravského týmu, který bojuje o extraligové prvenství. Nejen o moravské bitvě nám vypovídal hráč ročníku 1992. "Na Vsetín vzpomínám velice rád. Především na vynikající partu, kterou jsme tu měli a taky na trenéra Luboše Jenáčka," ohlíží se zpět šikula s dvaadvacítkou na zádech.

Jan Káňa » Útočník, odchovanec zlínského hokeje. » Narodil se 4. ledna 1992. » S hokejem začínal ve Zlíně, odkud jej v sezoně 2008/09 poslali pryč a on zavítal právě do valašské metropole. Odtud putoval do brněnské Komety, kde, s výjimkou působení v prvoligové Třebíči, hraje do nynějška. » "Kaňas", jak je nazýván mezi kamarády, má jako své hlavní životní motto pokoru. Právě té může vděčit svému současnému angažmá. » Mezi jeho ostatní záliby patří mimo hokeje také ostatní sporty, z nichž nejvíce sleduje fotbal. A co nejraději v kuchyni? Nejvíce holduje těstovinám a zelenému čaji. » Profil Jana Káni na Eurohockey.com

Jane, jak vzpomínáte na svůj půldruhý rok strávený ve vsetínských řadách staršího dorostu z ročníků 2008/09 a 2009/10?
Na Vsetín vzpomínám velice rád. Především na tu partu, kterou jsme tam měli a také na trenéra Luboše Jenáčka. Ten mi dal možnost a velký prostor hrát, tudíž mu za to patří velký dík. Rád se sem vracím, byl jsem se podívat na semifinále s Prostějovem. Pozdravit, mrknout, co je nového.

Se kterými bývalými spoluhráči jste v kontaktu nejvíce?
Nejvíc? Asi s Poděsem (Jan Podešva - pozn. redakce). Z těch mladších je to Pepa Daněk. Z těch ostatních mi sem tam někdo napíše, ale že bychom byli pravidelně v kontaktu, tak to ne.

Vaše kroky pak mířily právě do Brna. Jak se Vám líbí v jihomoravské metropoli, po všech stránkách?
Hodně se mi tady líbí. Považuju to za jeden z největších životních kroků. Brno mi dalo hodně, poznal jsem nové město, ale hlavně mi dali velkou šanci hrát tady hokej. Asi právě proto jsem tady tak moc spokojený. Máme tady dobrou partu. Pravidlo o nasazování mladých hráčů tomu dopomáhá, nejsou tady žádné skupinky, což je opravdu super.

Teď se vraťme do současného dění. Postup do finále byl hodně divoký. Dáváš zvládnuté utkání na vrub Vaší týmové soudržnosti?
Samozřejmě, ale také tomu paradoxně pomohly i ty branky v naší síti. Spadla z nás tíha situace, začali jsme hrát svoji hru a nakonec se nám podařilo otočit nepříznivý stav. No a je z toho postup do finále.

Když se podíváme před moravským soubojem o šampiona do hlediště. Jak moc velkou cítíte podporu?
My to cítíme v podstatě celou sezonu. Já osobně považuju diváky v Brně za ty nejlepší v republice. Máme v podstatě pořád vyprodaný stadion, velké množství fanoušků jezdí i na venkovní zápasy. Ovšem každé má své ale. S tou velkou podporou souvisí větší tlak ze strany diváka. Fanoušci nás ale budou hnát a my se budeme snažit ze všech sil, abychom titul získali.

Zabrousíme zase malinko na jinou stranu. Vaše působení v týmu se odehrává především ve formaci s Tomášem Svobodou a Vojtěchem Němcem. Jak dlouho spolu hrajete, respektive jak si dokážete vyhovět?
Trenéři nás dali dohromady někdy na přelomu říjnu a listopadu a od té doby hrajeme spolu. Samozřejmě, že někdy se mění sestava v průběhu utkání, tak se to promíchá, ale nikdy nás neodtrhli na nějakou delší dobu.

No a teď už pojďme na finále. Jakožto kdysi odmítnutý hráč ve zlínských řadách, se asi na souboj o zlato těšíte velmi, že ano?
Bezpochyby. Těším se velice moc. Beru to jako takové zadostiučinění, že se jim teď budu moci postavit ve finále a ukážu, že tenkrát neměli pravdu a ten titul jim vezmu. Zase na druhou stranu, kdyby mě tenkrát nevyhodili, tak bych teď třeba nebyl vůbec v Brně. Takže ukřivděný rozhodně nejsem, ale rivalitu v sobě cítím.

Přesto všechno jste odchovanec zlínského hokeje. Jaký máte vztah k mateřskému klubu?
Jelikož jsem se ve Zlíně prožil dětství a mám tam mnoho kamarádů, tak jim fandím. Minulý rok s Plzní nebyl výjimkou. V podstatě vždycky na prvním místě mám Kometu a hned pak sleduju výsledky Zlína, protože si s klukama píšu a jsem s nimi v kontaktu.

U Vás to není rivalita pouze na tomto základu. Ve Zlíně působí Váš strýc - Petr Čajánek. Jak probíhá komunikace před velkými boji?
No probíhá. Psal mi hned po zápase na Spartě, že se na nás už moc těší, a že je rád, že titul zůstane v rodině. Tak či tak. Teď si občas ještě napíšeme nebo zavoláme, ale až to vypuknu, tak si myslím, že už to bude jen v rámci soubojů na ledě.

Proběhla nějaká sázka?
No, ne. Byly tam takové nápady před začátkem sezony, ale já jsem v tu dobu ještě nevěděl, jestli budu v Brně, nebo půjdu do Třebíče. Takže jsme to nechali ležet, teď by to bylo zajímavé (usmívá se). A jestli chcete vědět, zda-li proběhnou před finále, tak ne.

Když se podíváme na styl zlínského hokeje... Jak se Vám hraje proti PSG?
Hrají podobný hokej jako my, tudíž bojovně a velmi týmově. Bude to obrovsky vyrovnaná série, která nemá favorita. Jak se říká, v play-off se všechno maže, což platí o finále dvojnásob.

Začínáte stejně jako předchozí dvě série na ledě soupeře. Vidíte to jako svou výhodu?
Zatím ano. V Plzni jsme vyhráli ze tří zápasů dva, na Spartě jsme pak ze čtyř zvládli tři. Jak ale říkám, v play-off se to maže, takže bych v tom žádnou výhodu moc nehledal.

V posledních dvou utkáních střídal brankář Čiliak. Myslíte si, že se z toho dokáže oklepat, nebo bude připraven zkušenější Jiří Trvaj?
Tak já Čila znám už z loňska, hráli jsme spolu v Třebíči a vím, že si z takových nešťastných zápasů hlavu nedělá. Když se mu utkání nepovede, tak hodí za hlavu a další je schopen odchytat excelentně. Teď už je to na trenérovi, na koho vsadí. Ale podle mě, ať bude chytat jeden nebo druhý, tak si myslím, že nebudeme strádat. Oba jsou velice kvalitní brankáři. My jim budeme chtít pomoct dobrou obranou a přidat k tomu nějaké branky, které nám dopomůžou k zisku titulu.