Manažer Tobola: Vyprodaný Lapač je pro mě razítko první ligy

Stejně jako v předchozí sezoně, také letos zůstali vsetínští hokejisté těsně pod vrcholem. K postupu do kvalifikace o první ligu je dělila jediná výhra ve finálové sérii s Frýdkem-Místkem, kterou ztratili 2:3 na zápasy. Bude platit rčení do třetice všeho dobrého? Splní si klub z Lapače sen příští rok? „Myšlenka první ligy tady pořád je, v této chvíli ani nemůžeme mít jiný cíl,“ říká jasně jednatel VHK Daniel Tobola v posezonním rozhovoru.

Už vás zklamání z konce sezony přebolelo?
Zklamání tam asi ještě chvilku bude. Ale jak se říká, je to sport. Nezbývá nic jiného, než porážku přijmout a začít přemýšlet nad tím, že bude nová sezona. Jedeme dál.

Finálová série byla vyrovnaná, Frýdek-Místek vyhrál rozhodující bitvu o jediný gól. V čem vás soupeř předčil?
Těžko specifikovat, jestli je nějaká činnost, ve které nás Frýdek-Místek předčil. Nabízí se přesilovky nebo oslabení. Mně osobně mrzí, že jsme finálovou sérii měli rozehranou lépe, než loni s Přerovem, a stejně jsme ji znovu nezvládli. Po loňských zkušenostech jsme s trenéry kladli velký důraz na druhý a třetí zápas série. Věděli jsme, že když je vyhrajeme, máme velkou šanci uspět. Oba duely se nám povedly, ale o to víc nás mrzí prvních deset minut čtvrtého utkání. Soupeř nám v nich nastřílel čtyři branky a bylo po zápase. Jakkoliv jsme do té doby měli navrch, rázem bylo všechno pryč. Samozřejmě porazit Frýdek-Místek třikrát za sebou by byl velký kousek. V rozhodujícím pátém zápase jsme sahali po prodloužení, ale pravděpodobně o ten gól jsme byli pozadu. Asi to tak mělo dopadnout.

Na druhou stranu vás musí těšit, že jste drželi krok s týmem, který měl naprosto profesionální podmínky...
Říká se, že Frýdek-Místek měl nejsilnější druholigový tým za poslední roky. Těžko poměřit, jestli to tak je. Každá sezona je jiná. Před dvěma lety byl nadstandardně silný Prostějov, předtím zase Havířov. Frýdek-Místek deklaroval, že chce jednoznačně postoupit. Šel do toho pravděpodobně s profesionálními podmínkami. Jiné kluby se nás ptaly, proč stavíme tak dobrý mančaft, když je tady Frýdek. Ale my přece nemohli sezonu odpískat a počkat, až v soutěži tento tým nebude. My klub budujeme koncepčně. A koncepční bylo, že postavíme ještě lepší mančaft, než loni, což se povedlo. Jsem přesvědčený, že jsme nebyli o nic horší, než Frýdek-Místek. Pravda, tento tým trénoval dopoledne, ale je otázka, zda je to natolik velký rozdíl, abychom s nimi nemohli soupeřit. Chtěli jsme se o to porvat.

Jak tedy uplynulou sezonu hodnotíte?
Nesplnili jsme náš předsezonní cíl, tedy vyhrát o jeden zápas víc než loni. Nechtěl jsem vytvářet tlak, že musíme postoupit do první ligy. Ale samozřejmě to chceme. Celou sezonu jsem klukům v kabině tvrdil, že muset a chtít je rozdíl. A že chtít je víc než muset. Jestliže jsme finále podruhé za sebou prohráli v pátém zápase o gól, je to na jednu stranu neúspěch. Na stranu druhou je úspěch, že pracujeme koncepčně, klub je stabilizovaný a daří se nám získávat čím dál tím větší přízeň fanoušků. A to je to podstatné. Vyprodali jsme Lapač a měli jsme krásné návštěvy, které nám může leckdo závidět. Přál bych si, aby bylo každý zápas vyprodáno. Pak bychom si to všichni užívali ještě víc. Vyprodaný Lapač je pro mě razítko první ligy. Má to vliv i na ekonomiku. Fanoušci jsou pro nás generální partner.

Které momenty z uplynulé sezony se vám vryly do paměti nejvíce?
Na prvním místě je určitě vyprodaný Lapač. Konečně se nám to podařilo. Přáli jsme si to už loni, ale všechno se děje tak, jak má být. Pak je to určitě první desetiminutovka toho vyprodaného Lapače. To byla hodně studená sprcha pro všechny. Jako další bych zmínil lednovou akci Hokej na dřeň. Na stadion přišlo hodně lidí a pomohli jsme dobré věci. Do registru dárců kostní dřeně vstoupila spousta diváků. Myslím, že tato akce neměla ohlas jenom v regionu, ale sklidila celorepublikovou přízeň. Úspěšně hodnotím i podzimní akci s dětmi Školky fandí hokeji a s tím související uvedení autobusu MHD v barvách našeho klubu do provozu. Jako poslední, nikoliv však významem, zmíním nápad se jmenovkami fanoušků na dresech. Slogan „Spolu za Vsetín“ se uchytil, vymysleli jsme novou značku. Patrně ji přeneseme do další sezony. Byla by škoda vymýšlet něco nového.

Platí postupové ambice i nadále?
Rozhodně se nic nemění. Cílem je posunout se dál. Ve vedení jsem čtyři roky a myslím, že za tu dobu klub posunujeme, byť se to daří někde víc a někde míň. Daří se nám získávat čím dál víc hráčů do přípravky. V žácích i dorostu máme problémy z dřívějšího období, se kterými bojujeme a budeme bojovat. Zuby nehty držíme extraligy mladšího a staršího dorostu, což je důležité. U seniorského týmu není důvod dávat si pohov. Myšlenka první ligy tady pořád je, je to pro nás priorita. Chtěli jsme ji hrát od sezony 2016/17. Asi tuhle ambici budeme muset o rok posunout, ale rozhodně do toho půjdeme. Máme nové zkušenosti o další pětizápasové finále a pro další sezonu chceme postavit ještě silnější tým. V této chvíli ani nemůžeme mít jiný cíl.

Co udělat pro to, aby se postup v nadcházející sezoně skutečně povedl?
Musíme si zhodnotit sezonu a říct si, co se nám po sportovní stránce povedlo a co nepovedlo. Chceme nadále pracovat na ekonomice klubu, abychom s partnery ještě více prohloubili spolupráci a získali na svoji stranu ještě více jejich přízně. Co se týká hráčského kádru, musíme si zhodnotit, kdo splnil očekávání, kdo překvapil, kdo zklamal. Mnoho kluků sem v průběhu sezonu šlo, protože chtěli se Vsetínem postoupit do první ligy. Uvidíme, těžko postavíme definitivní kádr k 1. květnu. Ale už během dubna se budeme snažit domluvit co nejvíce hráčů a říct jim, že cíl pro příští sezonu je jednoznačný. Chceme jim nastavit určité podmínky a stanovit kostru týmu hned na začátku přípravy.

Máte už představu o kostře týmu?
S trenérem si k tomu tento týden sedneme. Po vychladnutí emocí si to racionálně zhodnotíme a do půlky dubna chceme mít jasno. Já nějakou představu mám, uvidíme, s čím přijde trenér. Podle toho se budeme zařizovat a jednat dál.

Jsou pozice, na kterých byste chtěli posílit?
Nějaká jména v hlavě mám. S trenérem jsme se už v průběhu play-off bavili o tom, kdo by přicházel v úvahu nebo koho bychom rádi oslovili. Těžko se s tím pracovalo, protože priorita byla, že budeme oslovovat hráče do kádru na první ligu. Cíl byl jasný, byť jsme ho nikde do médií nekřičeli. S nikým nejsme domluvení natolik, že bychom jeho jméno měli příští týden zveřejnit. Sami si laťku zvedáme výš a výš a o tom to všechno je.

Poslední březnový den přišla zpráva z Valašského Meziříčí, že útočník Petr Dvořák podepsal smlouvu u Bobrů. Co o tom soudíte?
Petr nám sdělil poslední březnový den, že kývl na nabídku hrajícího manažera ve Valmezu. Tuto nabídku měl již loni, nakonec dal přednost našemu zájmu. Nyní se rozhodl dát přednost této nestandardní kombinaci hráč + manažer. Je to jeho rozhodnutí, které respektuji. Podali jsme si ruku, poděkoval jsem mu za sezonu, ve které patřil k tahounům týmu. Byl jedním z těch, kteří obstáli i v play-off. Život běží dál, víme, že tady Petr nebude již v dubnu a my budeme stavět silný tým bez něj.

Zůstanou u týmu trenéři Jenáček s Hlobilem a Stavjaňou?
Doposud jsme to neřešili. V tuto chvíli zásadní změny na trenérském postu nepředpokládám.

Suchá příprava tedy odstartuje na začátku května?
Zůstaneme u podobného modelu jako loni. Suchá příprava proběhne v květnu a červnu. S trenérem chci probrat možnou drobnou změnu. Doba se vyvíjí a například extraligový Liberec loni v létě angažoval kondičního trenéra s odlišnějším pohledem a metodami přípravy. Samozřejmě nemáme takové možnosti jako Bílí Tygři, chtěl bych toto téma s koučem prodiskutovat. Důležité rovněž bude, jak dopadne plánovaná rekonstrukce ledové plochy, abychom pokud možno začátkem srpna mohli vyjet na led na Lapači.

Říká se, že první liga je finančně náročnější než třetí nejvyšší soutěž. Máte představu, jak ve Vsetíně první ligu financovat?
Tím, že nemáme žádného generálního partnera, je to na jednu stranu složitější. Na druhou je to výhoda, protože máme šanci nějakého získat. Když jsme dělali klubový plakát, umístili jsme na něj logo všech partnerů, se kterými spolupracujeme. Je jich už téměř osmdesát, což je skvělé číslo. Když tyto sponzory oslovíme s tím, že na první ligu potřebujeme získat o šest milionů víc, byl by v tom čert, aby se to nepodařilo. Všechno se vším souvisí. Partneři chodili na hokej, viděli vyprodaný Lapač. Není důvod se bát mluvit s nimi o tom, že na první ligu budeme potřebovat víc peněz. Ostatně na co jiného v oblasti sportu ve Vsetíně přispět více penězi, než na takový sport, na jaký přijde pět a půl tisíce diváků?

Co říkáte na návrh modelu osmi týmů po čtyřech skupinách, podle kterého by se druhá liga příští rok měla hrát?
Je otázka, zda tento model bude, nebo ne. Teď to nikdo nevíme. Pokud by mělo hrát osm týmů po čtyřech skupinách, je to špatně. O něco lepší je snad jen varianta, že by mezi sebou hrála severní skupina čtyřikrát mezi sebou a pak si to rozdala s tou jižní doma/venku. Pro nás je podstatné, abychom hráli čtyřiačtyřicet zápasů základní části. Nejvíce se děsíme toho, že by jich bylo pouhých osmadvacet. To už by nebylo snad ani na úrovni krajského přeboru před pětadvaceti lety. Znamenalo by to otázku, zda takovou soutěž vůbec hrát.

Mohou to kluby nějak ovlivnit?
Každý klub se k tomuto návrhu mohl vyjádřit. Ani jeden z klubů, s kterými nejvíce komunikujeme, se k modelu čtyř skupin o osmi týmech a osmadvaceti zápasech základní části nevyslovil kladně. Druhá věc je, že tu dlouhodobě vládne neshoda mezi českou a moravskou skupinu. V Čechách je to tak, že ti, co mají hrát první ligu, ji hrají, a zbytek kromě Tábora, Kobry či příští rok snad Havlíčkova Brodu a Písku, je zvyklý na svých dvaatřicet zápasů a pak si před 250 diváky odšmidlá play-off. Na Moravě, byť jsme ambici postupu měli my, Frýdek a možná Poruba, to kluby dělají hodně pro fanoušky. Mají zdravou motivaci dělat to dobře. Svaz se nás na názor zeptal už v březnu. Máme z toho trochu zlé tušení, že nám chtějí v dubnu striktně říct, že soutěž bude taková a taková. A kdo chce, ať se do ní přihlásí s akceptováním jimi nastavených podmínek.

Kdy by mělo být jasno o podobě soutěže pro novou sezonu?
Vůbec netušíme. Do 31. března si na svazu měli naše názory vyhodnotit. Nedokážeme to odhadnout. Loni náš aktiv trval skoro čtyři hodiny, diskuzi jsme podněcovali zejména my, moravské kluby. A stejně se tam skoro nic nevyřešilo a v srpnu nám svaz oznámil, jak bude soutěž vypadat. Na aktivu jsme jednoznačně říkali, že nepřipadá v úvahu, aby do kvalifikace o první ligu šly dva české kluby a pouze jeden moravský. Všechny kluby i vedení svazu to slyšelo, přesto to tak svaz udělal. Takže těžko říct, jaký herní model bude a zda pro nás ta soutěž vůbec bude zajímavá.

Máte v záloze alternativu?
Kdybychom měli hrát osmadvacet zápasů v základní části, tak to je tak na zbláznění, absolutně demotivační cokoliv budovat. V takovém případě budeme muset začít jednat a zajímat se, jakou soutěž Vsetín chce hrát. Upozorňujeme svaz, že by stálo za to přeorganizovat první ligu. Za poslední čtyři roky tam postupovaly pouze kluby z Moravy, letos má našlápnuto Frýdek-Místek. Nám ubývají soupeři, první liga se zkvalitňuje. Kromě Českých Budějovic, Slavie a Kladna, se to děje hlavně díky přísunu moravských hokejových měst. Pokud chce svaz udělat z druhé ligy krajský přebor, ať se v dosavadní druhé lize zeptá, kolik je mančaftů, které uvažují o první lize, a daly by na ni dohromady peníze. Třeba svaz zjistí, že jsme tři nebo čtyři. Z první ligy se tak může udělat soutěž o osmnácti účastnících rozdělená na dvě divize. Byl by to atraktivní model. My jsme Vsetín a přišlo tady pět a půl tisíce lidí na hokej. Pokud je to ale někomu málo a vůbec se s námi nechce bavit, ať si o tom každý udělá obrázek sám.

Je ve hře i zahraničí soutěž?
Tato věc koresponduje se zmíněným navrhovaným formátem druhé ligy. Jestli se z ní udělá soutěž krajského přeboru, ptám se všech, jestli tohle chceme na Vsetíně hrát. Bude to důstojné tomu, co zde budujeme? Prioritou je pro nás první liga. Letos jsme do ní po sportovní stránce nepostoupili. Pokud svaz přeorganizuje druhou ligu, třeba nás mile překvapí a učiní to samé i s první ligou. Pokud se to nestane, budeme dělat všechno pro to, aby se na Vsetíně hrála odpovídající soutěž. Sbíráme informace o tom, jak je to na Slovensku či v Polsku. Prioritou je jednoznačně postup do 1.ligy, za tím jdeme. 

Závěrem bych chtěl jménem celého VHK poděkovat všem partnerům klubu, Městu Vsetín a Zlínskému kraji za jejich stálou podporu, všem hráčům a trenérům klubu za úspěšnou sezonu. A nakonec obrovské poděkování patří našim fanouškům, kteří nám svou podporou vytváří toho pomyslného šestého hráče v poli a s ním to jde na ledě jednoduše lépe – Spolu za Vsetín!