Jaroslav Janeba: Když už dostanu od trenéra důvěru, snažím se do zápasu dát všechno

Hokejisté Vsetína mají za sebou další nepříliš povedené vystoupení, ve kterém opět ztratili. Tentokrát dva body za prohru po nájezdech s Opavou. „Opava hrála poctivě odzadu a čekala na naše chyby. Přesně tak bychom se chtěli prezentovat i my venku,“ byl si vědom dobré taktiky soupeře Jaroslav Janeba. Zlínský hráč ve službách Vsetína se na led nedostává pravidelně, ale zápas s Opavou odehrál od začátku až do konce. „Když už mi dá trenér důvěru, snažím se na ledě nechat všechno,“ popisuje svou snahu mladý útočník nosící číslo 88.

Jaroslave, jak hodnotíte utkání s Opavou?
Myslím si, že jsme utkání začali dobře. Bruslili jsme, hráli jsme do těla, měli jsme navrch, ale Opava hrála přesně to, co chceme venku praktikovat také. Byli zatáhnutí v zadu, moc nenapadli a čekali na nás a naše chyby. Přišlo pár zbytečných vyloučení a dostali se na koně. Dostali se do vedení, ale nepoložili jsme se, bojovali jsme dál. Ve třetí třetině Robin Ševčík výbornou střelou zpoza obránce srovnal, ale bohužel další branku už jsme nepřidali. Zápas se dostal až do samostatných nájezdů, kde jsme neuspěli.

Jak jste se ze Zlína dostal do týmu Vsetína?
Loni jsem hrál za juniorku Zlína. Letos jsem začínal letní přípravu ve zlínském áčku, ale po měsíci na ledě, kdy jsme sehráli pár přípraváků jsem byl poslán do Šumperku. Tam jsem na zkoušce také neuspěl a nakonec jsem tedy skončil na Vsetíně. Všechno domluvil pan Jenáček.

Líbí se vám zatím na Vsetíně?
Rád jsem se na Vsetín vrátil. Hrával jsem tady už v dorostu, což byla paráda. Navíc z toho působení znám dobře Pepu Daňka, Michala Žáka, Martina Kývalu či Stanleyho Báchora. Takže jsem se na Vsetín těšil.

Když znáte v týmu už nějaké hráče, usnadní to příchod do kabiny, je to tak?
Určitě je to mnohem lepší, než když přijdete do týmu, kde nikoho neznáte. Tím pádem to pro mě bylo snazší i díky tomu, že už jsem na Vsetíně hrával.

Jaký je váš názor na kolektiv v kabině?
Je tady super parta, v kabině je vždycky sranda. Všichni se navzájem podporujeme, povzbuzujeme a zkrátka si na kolektiv stěžovat nemůžu.

Co říkáte na své dosavadní osobní výkony?
Na led moc nechodím (smích). Když už však dostanu důvěru od trenéra, snažím se na ledě nechat všechno, pomoci týmu. Snažím se hrát nátlakovou hru, napadat soupeře, přitvrdit hru a zkusit na tom ledě prostě nějak vyniknout v náš prospěch.

Měl jste už i nějaké gólovky, ale ještě to nevyšlo. Kde je problém?
Je pravda, že jsem jich pár měl, hlavně tady doma v jednom zápase z kraje sezóny. Bohužel to zatím nevyšlo. Nevím, jestli to je nervozitou nebo absencí klidu na hokejce. Když už šanci mám, měl bych je proměňovat. Musím se polepšit a při dalších naskytnutých šancí se musím trefit.

V dalším zápase zajíždíte na led lídra tabulky. Jak na ně?
Bude to tam hrozně těžké, ale těžké je to s každým týmem. Musíme prostě nastoupit s tím, že chceme vyhrát, budeme bojovat, snažit se hrát svou hru a nepodřizovat se té soupeřově. Musíme hrát poctivě zezadu z obrany. Víme, že Prostějov je dobrý a do útoku to umí hodně dobře, musíme si na ně dávat pozor. Hlavní bude využívat šance, které se nám naskytnou, ale hlavně poctivě bránit.