Jakub Málek: Měli jsme na postup, ale nemáme se za co stydět

Těsně po závěrečné siréně čtvrtého semifinále s Jihlavou bylo v vsetínském táboře cítit zklamání, a to nejen z konce v play-off, ale také z výsledku celé série. „Věřili jsme si na víc. Musíme dát hlavu vzhůru, přehodnotit, co jsme mohli udělat líp, a časem to nechat být,“ je si vědom osmnáctiletý gólman Jakub Málek, který se ve vyřazovacích bojích postavil do branky celkem sedmkrát. Z porce zápasů, kterou dostal, byl sám překvapený.

Jakube, jaké emoce převládají po skončení zápasu?
Všichni jsme zklamaní, protože jsme chtěli minimálně finále. Za sebe si troufnu říct, že jsme letos měli i na postup. S Kladnem jsme hráli vyrovnané zápasy, s Jihlavou taky, až na jeden, kdy jim tam všechno spadlo, a my prohráli 1:7. Škoda jen, že jsme vypadli takhle. Ještě 0:4 na zápasy. Vypadá to blbě, ale myslím si, že to tak nemělo být. Já jsem to upřímně nečekal. Zase se ale nemáme za co stydět. Myslím si, že jsme s Jihlavou hráli vyrovnanou partii. Musíme dát hlavu vzhůru, přehodnotit, co jsme mohli udělat líp, a časem to nechat být.

Takže jste si věřili na víc?
Určitě jsme si věřili na víc. Ve čtvrtfinále s Vrchlabím jsem věděl, že je porazíme. Na Jihlavu jsme si taky věřili, protože už jsme je porazili dřív, dokonce i u nich. Poprvé jsme ale bohužel prohráli na nájezdy, pak o gól, potom znovu na nájezdy. Najednou jsme prohrávali 0:3 v podstatě z ničeho, ale prohráli jsme si to sami.

Byl čtvrtý semifinálový zápas něčím jiný?
Byl to stejný zápas jako všechny ostatní. Ze začátku hrály oba týmy velice dobře, aktivně. Nikdo se nechtěl dopustit chyby. Taky my jsme začali stejně jako předtím, od začátku jsme hráli výborně. Bylo to skvělé, až na to, že jsme pak dostali dva blbé góly od modré čáry. Nechci říct, že nás to položilo, ale nedokázali jsme se z toho vzpamatovat.

Jaká byla hra Jihlavy?
Abych pravdu řekl, podle stavu to tak nevypadá, ale za mě jsme v této sérii byli lepším týmem. Měli jsme na to dosáhnout opačného výsledku, vyhrát 4:0. Bohužel, dvakrát nám nevyšly nájezdy, jednou jsme prohráli o gól. Tak to je, musíme se s tím smířit.

Dalo by se říct, že jste měli smůlu?
Ano, ale Jihlava využila to, co měla. Předvedla výborné přesilovky, klobouk dolů před nimi. My jsme se s přesilovkami trápili celou sezonu a ani teď jsme je nedokázali vyšperkovat. Taky jsme měli smůlu na zranění. Kuba Babka se zranil na tréninku, Kelim (Daniel Klímek - pozn.) už v Jihlavě. V zápasech to pak bylo znát.

V čem konkrétně jste tedy byli lepší než soupeř?
Za mě jsme byli lepší celkově v předváděné hře, byli jsme aktivní. Líbila se mi naše intenzita, s kterou jsme to všeho šli. Líbilo se mi to, jak kluci hráli. Klobouk dolů před celým týmem. Vážím si toho, jak jsme všichni hráli. Táhlo nás to dopředu.

Jsou ty prohry o to bolestivější, když končí rozdílem jednoho gólu nebo třeba na nájezdy?
Určitě ano. V prvním zápase v Jihlavě jsme vedli 3:1 a prohráli jsme 3:4, což je hrozné. Já ani nemám moc rád prodloužení, protože mě štve, když se o něco dlouho snažím a pak mi to nevyjde. Třeba ty nájezdy. Dřeme se tam osmdesát minut plus nájezdy a pak to nevyjde. Dvě hodiny dá se říct k ničemu, to mě na tom dokáže naštvat. Kdybychom prohráli v základní hrací době, tak to snesu líp, než prohry takto v prodloužení nebo na nájezdy.

„Připravovali jsme se hodně dopodrobna. Ať už to byly přesilovky nebo my gólmani jsme měli načtené jejich nájezdy. Věděli jsme, kdo co udělá.“

Byly to vypjaté, vyrovnané zápasy. Jak jste na tom byli po psychické stránce?
S psychikou jsme na tom byli dobře. Tohle bylo nic oproti čtvrtfinálové sérii s Vrchlabím, to byly vypjaté zápasy. Na hráče Vrchlabí stačilo sáhnout a už brečeli. Jihlava ze začátku taky, ale pak už ukázala, že tam hrají profíci, kteří si nestěžují. Myslím si, že jsme to zvládli dobře. Je to play-off a bohužel jsme to nezvládli po jiné stránce než psychické.

A jak jste na tom byli po poslední prohře v nájezdech, před zápasem o všechno?
Já osobně jsem se cítil uvolněný, i když se to na první pohled nezdá. Ještě k tomu před čtvrtým semifinále za stavu 0:3. Řekl jsem si, že nemám co ztratit. Myslím si, že kluci si řekli to samé. Hráli jsme výborně, jen škoda, že to nevyšlo. Mohli jsme ještě bojovat o postup.

Věřil jste si na nájezdy?
Člověk si musí vždycky věřit. Samozřejmě jsem si věřil, akorát na to nejsem úplný specialista. Kluky z Jihlavy jsme měli načtené do puntíku, ale bohužel mi to nevyšlo tak, jak jsem chtěl.

Připravovali jste se na Jihlavu nějak speciálně?
Ano, připravovali jsme se hodně dopodrobna. Ať už to byly přesilovky nebo my gólmani jsme měli načtené jejich nájezdy. Věděli jsme, kdo co udělá. Jenom já jsem tady v Chance lize první rok a některé hráče ještě nepoznám, takže se mi třeba stalo, že jsem nevěděl, kdo zrovna jede. Nicméně to nemění nic na tom, že jsem to měl pochytat a bohužel jsem to nepochytal.

I tak jste ale odchytal tři ze čtyř semifinálových zápasů. Čekal jste, že dostane v play-off tolik prostoru?
Ne, bylo mi řečeno, že si v play-off zachytám, ale nečekal jsem, že dostanu až tolik zápasů. S Vrchlabím jsem chytal čtyři zápasy, z toho tři jsme vyhráli, teď další tři. To jsem vůbec nečekal. Myslel jsem si, že třeba jeden dva, možná, když bude příležitost. Jsem hrozně rád, že jsem mohl odchytat takovou porci zápasů.

Jak jste si to užil?
Užil jsem si to hrozně moc. Ani jsem nebyl nervózní, za což jsem rád. Čekal jsem, že mě to položí víc. Byl jsem úplně v pohodě. Těšil jsem se, protože takové zápasy už nemusí být. Pro mě jako pro mladého gólmana je to obrovská zkušenost. Nečekal jsem, že nastoupím, a když už jsem nastoupil, tak jsem chtěl podat svůj nejlepší výkon, abych si to mohl ještě víc užít a těšit se na další zápasy.

„I když jsme prohrávali, tak jsme se neustále motivovali, že nic není ztraceno a pořád můžeme něčeho dosáhnout.“

Jak byste tedy zhodnotil celé play-off?
Škoda, že jsme šli do předkola, protože si myslím, že nám to vzalo nějaké síly. Ústí hraje výborně, jejich defenziva je bezpochyby výborná, umí skvěle hrát před brankou soupeře. Měli jsme to proti nim těžké, hráli hodně do těla. Pak jsme nastoupili na Vrchlabí, kde soupeř vůbec nechtěl hrát hokej. Byla to spíš šermovaná. Taky nám to sebralo spoustu sil, mohlo to skončit 4:0, nemuseli jsme to vůbec hrát na šest zápasů. Je to hrozná škoda. Nebudeme se ale vymlouvat na to, že jsme neměli síly, protože Jihlava otáčela z 1:3 na 4:3. Tady se vůbec nebudeme bavit o tom, že jsme neměli žádnou sílu, to spíš kluci z Jihlavy by žádnou neměli mít. Nicméně nám ukázali, že Jihlava umí hrát hokej.

Jaká byla v play-off nálada v kabině?
Nálada v kabině byla výborná. I když jsme prohrávali, tak jsme se neustále motivovali, že nic není ztraceno a pořád můžeme něčeho dosáhnout, play-off nekončí v semifinále a my chceme dojít až k postupu, který je reálný. Před posledním zápasem to bylo 0:3, což jsme si nepřipouštěli a neustále jsme se motivovali dál. Za nás to bylo 0:0 a jeli jsme. Jen to bohužel dopadlo tak, jak to dopadlo.

Co říkáte na druhou semifinálovou sérii Kladna s Porubou?
Nečekal jsem, že to bude tak jednoznačné, ale co jsem se díval, tak Kladno bylo lepší rozdílem třídy.