Vstupenky online
Dmitrij Jaškin: Vsetín bude navždy mým druhým domovem
Poslední branky střílel na Valašsku v zelenožlutém dresu v sezoně 2007/08 ještě v dorostenecké extralize, kde se jako nejmladší člen kádru stal nejproduktivnějším hráčem svého celku. Nyní se již druhým rokem snaží, a prozatím úspěšně, natlačit do sestavy St. Louis Blues v nejlepší hokejové soutěži světa. "Tady v NHL musí hráč dokazovat každý den, že na to má. A nezáleží na tom, jestli je trénink nebo se hraje. Tady to prostě tak chodí," popisuje vsetínský odchovanec Dmitrij Jaškin
Je to už dlouhá doba, co jste hokejově ze Vsetína pryč. Můžete přiblížit přesně své kroky po odchodu z Valašska?
Odešel jsem v 15 letech po absolvování základní školy. Jelikož na Vsetíně byla špatná situace v prvním mužstvu, tak jsem se rozhodl, že budu studovat a hrát v Praze. Ve Slavii jsem strávil celkem čtyři sezony, během níž jsem působil v dorostu, v juniorce a poslední dva roky také v mužském extraligovém výběru. Po posledním ročníku, který nebyl z mého individuálního pohledu bůhvíjaký, nadešel čas rozhodnout se, co bude pro mě nejlepší.Na Vsetíně jste hokejově vyrostl. Jak vzpomínáte na své začátky?
Abych řekl zcela upřímně, Vsetín a zejména Lapač bude pro mě vždy druhým domovem. Strávil jsem tam více času než kdekoliv jinde. To místo jsem si zamiloval, pokaždé se na Valašsko strašně rád vracím. Po sezoně se vždycky těším, až přijedu a všechny zase po dlouhé době uvidím. Přímo na své začátky si příliš nevzpomínám, ale pamatuju si atmosféru, když jsme tehdy chodili do přípravky a celé město žilo hokejem a euforií spojenou s tehdejšími úspěchy.Po letech strávených v pražské Slavii jste poté překvapil hokejovou veřejnost odchodem do kanadské juniorské soutěže, což se ukázalo jako správný krok. Jak a s kým jste tento krok promýšlel?
Jak jsem již řekl, byl čas se rozhodnout, co pro mě bude nejlepší. Já to risknul a šel do Kanady, což se ukázalo jako perfektní řešení, protože mě měli ze St. Louis více na očích a já jsem pak po jedné sezoně podepsal nováčkovskou smlouvu. Co se týče promýšlení tohoto důležitého kroku, tak jsem ho nejvíc probíral s rodiči a agentem.Přesně tak. Následoval draft. Jak jste se cítil, když bylo sděleno Vaše jméno v souvislosti se St. Louis?
Draft je asi to největší zadostiučinění, které se může mladému pracujícímu hokejistovi poštěstit. Každému bych to přál zažít. Bylo to poprvé, co jsem byl v USA. I když jsem moc neuměl anglicky, snažil jsem si to co možná nejvíc užít. Ten moment, jakmile řekli moje jméno, to byl šok, radost. Zkrátka mix pocitů, které zažijete jen právě v tu chvíli.Zatím to vypadá, že se postupně probíjíte úspěšně směrem vpřed sestavou Blues. Váš pocit?
Pocit mám zrovna teď dobrý, ale tady v NHL musí hráč dokazovat každý den, že na to má. A nezáleží na tom, jestli je trénink nebo se hraje. Tady to prostě tak chodí. Co se týče sestavy, máme hodně nabitý tým, takže se snažím makat a užívat si každou sekundu strávenou na ledě.A nyní dotaz trošku s konkrétnějšími požadavky. Jak že to vypadá běžný den hráče NHL, když tým ze St. Louis přicestuje na utkání do San Jose?
¨V NHL týmy cestují den před zápasem, což znamená někde okolo druhé hodiny odpolední. Nastoupíme do letadla, v San Jose se ubytujeme na hotelu a jdeme na večeři. A jelikož právě za Sharks hraje můj bývalý spoluhráč ze Slavie kamarád Tomáš Hertl, tak večeříme spolu. Pak následuje klasika, jdu si lehnout, pustím si film. Ráno máme rozbruslení, jdeme na týmový oběd a po krátkém odpočinku jedeme zpět na halu.
Blíží se MS na domácí půdě, tedy v Praze. Samozřejmě vy jste na příčkách zaručující play-off Stanley Cupu a chcete dojít co nejdál. Ale přece jen, kdyby se tedy nepoštěstilo a přišla nabídka reprezentovat. Kývl byste?
Kdybychom vypadli a já dostal nabídku reprezentovat, určitě bych jel, to je jasné. Ale přece jenom je tady hodně kdyby. Uvidíme, co a jak bude v květnu.Vrátíme se znova na Valašsko. Máte čas sledovat dění kolem vsetínského áčka?
¨To víš, že sleduju. Můžu říct, že stíhám každý zápas. Mnoho kluků, se kterými jsem hrával v mládeži, stále hrají, takže mám velký přehled. Když řeknu, že mi kluci dělají letos radost, bude to asi výstižné.
Samozřejmě nesmíme opomenout kamarády. S kým udržujete největší kontakt?
Příliš času na nějaké vyvolávání nebo dlouhé rozhovory nemám, protože máme jednak jiné časové pásmo a hlavně pořád hrajeme nebo trénujeme. Čas si ale určitě sem tam najdu něco si napsat. Nerad bych na někoho zapomněl, je jich hodně.
