Chci se Vsetínem do první ligy. Jdeme se o to porvat, hlásá Jan Kolařík

Vystřílel Vsetínu postup do play-off ze třetí příčky, svými výkony pak pomohl Valachům do finále východní skupiny a ovládl individuální statistiky celé třetí nejvyšší soutěže v základní části. Řeč je o Janu Kolaříkovi, muži, který se obdivuhodně vzchopil před loňskou sezonou a po vleklých zdravotních problémech přijal úlohu hlavního vůdce Valachů, kteří i jeho zásluhou prožili nejúspěšnější sezonu své novodobé druholigové historie. Už nyní se populární „Koláč“ těší a připravuje na novou: „Věřím, že tato sezona bude ještě lepší a ten postup dotáhneme do konce. Je třeba se na ni dobře připravit a nic nepodcenit.“

Abychom to všechno zhodnotili, půjdeme pěkně od začátku. Jak se vůbec rodil Váš návrat na Valašsko?
Já jsem měl sezonu předtím dlouhodobé zdravotní problémy, a tak jsem hledal angažmá spíše ve druhé lize, protože jsem si nebyl jistý, jestli by to na tu první ligu bylo. Na druhou jsem si ale věřil stoprocentně. Měl jsem nabídky i odjinud, ale jednání s panem Tobolou byla konkrétní a rychlá. Zkrátka přišla dobrá nabídka, navíc Vsetín je hokejový pojem, takže nebylo více méně co řešit. A tak jsem byl tady.

Po těch zdravotních potížích byly ty výkony na ledě poměrně příjemným zjištěním, že ano?
Jasně. Navíc jsem si v prvním přípraváku zlomil ruku, takže jsem šel do mistráků prakticky z jedničky. Říkal jsem si, že když udělám něco přes čtyřicet bodů, tak to bude super. Hodně mi pomohlo, že nám s Hrazdou (Hrazdira) a Slovim (Slováček) netrvalo moc dlouho, než jsme si sedli. Padalo to tam, věděli jsme o sobě, zkrátka to byla paráda.

Pak ale přišla rošáda. Vy jste se přesunul do prvního útoku za kapitánem Vaňkem a Františkem Zúbkem. K vašim spoluhráčům šel Martin Ambruz…
Ano, ze začátku nás mrzelo, že nás trenér rozhodil, ale s odstupem času to byl nejlepší trenérský tah sezony. Do té doby jsme dávali většinu gólů my. Jak se to rozhodilo, krásně to rozložilo síly na celé mužstvo a hrálo to v podstatě všem, takže to bylo perfektní. Amby (Ambruz) si to zkušeně odehrál dozadu a pomohl klukům zkušeností. S Vaňousem (Vaněk) a Ferem (Zúbek) to taky šlo ráz na ráz.

Do vyřazovací části jste šli ze třetí pozice. Povedlo se finále, což je zatím nejvíc, kam se Vsetín po renesanci klubu kdy dostal. Jaké to bylo žít v březnu na Vsetíně?
Neuvěřitelné. Celou sezonu chodily výborné návštěvy, ale to, co se dělo v play-off, by nám mohl závidět jakýkoli extraligový klub. Výjezdy na venkovní zápasy, kde bylo třeba 500 lidí ze Vsetína, to je prostě vidět, že se tady lidi zbláznili a žili tím. To se nedá naučit, je to prostě hokejové město. Jen škoda, že jsme to nedotáhli v tom Přerově. Máme na to další sezonu, teď se chceme o to porvat.

Za loňským ročníkem děláme tečku a jdeme na tu, co nás čeká. Jak se připravuje Jan Kolařík v nejméně oblíbené části sezony pro hokejistu?
Už druhým rokem spolupracuju s kondičním trenérem Pavlem Nováčkem ve Valašském Meziříčí, který má pod sebou víc sportovců. Je to perfektní, trénujeme čtyřikrát dvoufázově a ve středu máme jeden trénink. Je to výborně propracované, velice rozmanité. Chodíme na bazén, atletickou dráhu, do posilovny… Je to super, loni mě to připravilo výborně, tak jsem si řekl, že nic nebudu měnit. V tom létě je to podle mého názoru na každém, co potřebuje nejvíc. Pokud se jen neválí (usmívá se). Letos je se mnou i Michal Štědrý, který ale odjel dneska do Francie.

Podepsáno na další rok s VHK je už tedy definitivně?
Jistě. Měl jsem sice pár nabídek z druhé i první ligy, ale s Danem Tobolou jsme se domluvili. Mám perfektní podmínky, chci se Vsetínem o ligu výš. Bude to těžké, ale nesmíme se ohlížet na ostatní. Postoupit jdeme my, Frýdek má sice taky ambice, ale my musíme být odolní a dobře připravení.

Dopomohly podpisu na smlouvě ambice klubu?
Samozřejmě, to je strašně důležité. Ten hokej hrajete, abyste něco dokázali, vyhráli. Nechcete to hrát v průměrném klubu bez vize. Tohle všechno Vsetín má včetně perfektního vedení klubu. Myslím si, že teď je ta pravá chvíle nastartovat to do první ligy a vrátit tento klub tam, kde svým srdcem a láskou k hokeji patří.

Hokej ale není všechno, že ano. Vy máte rodinu, dcerku a dál se prý čeká na další přírůstek.
Je to tak, mám skvělou rodinu. Manželku Terezku, která se o mě stará, připravuje mi stravu. Prostě mám doma luxus, tak se to snažím co možná nejlíp a nejvíc vracet. Máme spolu dcerku Štěpánku a 25. září máme termín na dalšího prcka. Bude to zase holka, jméno si ale zatím nechám pro sebe.

Na závěr nesmíme opomenout ani fanoušky. Co bys jim vzkázal teď v průběhu příprav na novou sezonu?
Ať chodí, ať jsou tak perfektní jako doteď. To si myslím, že se nemusím bát. Leckterý klub z nejvyšší soutěže ne že by mohl, ale závidí je nám. Věřím, že jich bude chodit ještě více než loni a pomůžou nám k tomu, abychom do té první ligy nakonec postoupili.