Vsetín za oceánem: V Kanadě je hokej náboženstvím, říká Zdeněk Vilém

„Dostat se do Kanady je podle mě sen nejednoho mladého hokejisty,“ říká osmnáctiletý Zdeněk Vilém, jemuž se tento sen v minulé sezóně splnil. „Trenéři nás vůbec nešetřili, ale to bylo dobře. Hra v Kanadě je úplně o něčem jiném než v Evropě. Tréninky i přístup k hokeji je tam trochu jiný než v Česku,“ reportuje mladý útočník své zážitky a setkání s jiným stylem hokeje.

Jakou soutěž si v minulé sezóně hrál?
Hrál jsem GMHL, což je juniorská soutěž v Kanadě. Je rozdělená na 2 skupiny, které se spojují až ve finále, kdy proti sobě hrají vítězové obou skupin.

Liší se český a kanadský přístup k hokeji?
Tak nějaké ty rozdíly tam jsou. V Kanadě je hokej náboženstvím.

Jak se zrodil a jak vypadal tvůj přestup do kanadského týmu?
Tak přestup byl docela narychlo. Vloni v červenci jsem se účastnil hokejového kempu v Brně, který pořádá společnost Elite Hockey Group, a ta spolupracuje s týmem, ve kterém jsem v Kanadě hrál. Tam jsme se vlastně dohodli i s vedením té společnosti na tom, že bych to mohl v Kanadě zkusit.

Bylo tvým cílem hrát v zahraničí?
Dostat se do Kanady je podle mě sen nejednoho mladého hokejisty, u mě to nebylo jinak.

Jak rychle ses v cizím prostředí adaptoval? Co ti pomohlo do začátků?
Tohle bylo docela v pohodě. Hodně mi pomohlo to, že nás tam bylo z Česka více. Navíc hned druhý den po příletu začaly dvoufázové tréninky, takže ani nebyl prostor na nějaké rozkoukávání.

Je něco, s čím si v Americe bojoval?
No, popravdě mi trvalo docela dlouho, než jsem si zvykl na jejich stravování, které se od toho našeho dost liší. Ale to byl asi jediný problém.

A co hra a parta v kabině?
Tréninky byly hned od začátku náročné. Trenéři nás vůbec nešetřili, ale to bylo dobře. Hra v Kanadě je úplně o něčem jiném než v Evropě. Hlavně co se týče důrazu a taky v tom, že jsou hráči naučeni střílet ze všech pozic, rozdílem je užší led. Tým se v průběhu sezony dost měnil, ale i přesto si myslím, že jsme měli dobrou partu.

Jak se pro vás sezóna vyvíjela?
Tak sezóna nedopadla moc podle našich představ, pro nás bohužel skončila v předkole play-off.

Doporučil bys takovouto zkušenost ostatním?
Určitě ano. Mně osobně to dalo jak hodně věcí do hokeje, tak i do života. Tréninky i přístup k hokeji je tam trochu jiný než v Česku. Netvrdím ale, že by to v Česku nebylo dobré, ale je to prostě jiné. Další pozitivum je to, že jsem si mohl zdokonalovat angličtinu, která je v dnešní době potřebná téměř všude.

Který zážitek nebo zápas se ti z uplynulé sezóny vybaví jako první?
První zápas, který se mi vybaví, je určitě ten poslední. Hrálo se o play-off na plném stadionu soupeře. Hned od prvního střídání šlo vidět, o co jde. Tvrdost, rychlost, nasazení, to vše šlo v tomto zápase o 50% nahoru. Každý hrál na hranici svých možností, bohužel se nám ten zápas vyhrát nepodařilo a sezóna pro nás skončila.

Byl si v kontaktu s některými bývalými spoluhráči? Někteří z nich také okusili angažmá v zahraničí. A sledoval jsi hokejové dění na Vsetíně?
Ano, byl jsem v kontaktu například s Kamilem Rýparem, který hrál v Oklahomě. Co se týče Vsetína, tak vždy, když jsem mohl, tak jsem zápasy nějakým způsobem sledoval. Po příletu domů jsem si taky nenechal žádné utkání ujít a jsem rád, že se Vsetín konečně posunul o krok nahoru.

Jaké jsou tvé nynější plány?
Tak momentálně se zotavuji po operaci kolene, takže teď budu mít zhruba 3-4 týdny pauzu. Pak se budu snažit pomalu naskočit do letní přípravy. Tu zatím řeším individuálně. Zatím vůbec netuším, co bude příští sezónu. Doufám ale, že se s nějakým týmem co nejdřív domluvím, ať už v Česku nebo někde v zahraničí.