Trenér Jenáček: Se starším dorostem nechceme hrát druhé housle

Třetí sezónu u staršího dorostu načne 3. září na ledě Třince vsetínský trenér Luboš Jenáček. Osmatřicetiletý kouč věří, že se jeho týmu letos vyhnou trable s brankáři. V předchozích dvou sezónách si jich totiž užil až až. „Naopak letos bychom na tomto postu mohli patřit mezi nejlepší v lize,“ říká v předsezónním rozhovoru Jenáček, který dal svým svěřencům jasný cíl: základem je záchrana. „Co bude navíc, za to budeme rádi,“ pořiznává na rovinu.

Trenére, jak se těšíte na nadcházející sezónu?
Těším se hodně. A myslím si, že hráči to mají stejně. Léto bylo hodně o kondici, nabruslených kilometrech, přípravných utkáních a méně už o technice a taktice. Příprava pomalu končí, začínáme se soustředit na ligu. Takže teď nabíháme na režim, který nás bude provázet v podstatě až do března. To znamená v pátek a v sobotu zápasy, v neděli volno a přes týden tréninky. Sezóna nás prověří, ale těšíme se. Myslím, že i kluci chtějí. Jsme mančaft, který možná nebude mít nějakou závratnou kvalitu co se technické stránky týče, ale o to bude bojovnější. Věřím, že druhé housle hrát nebudeme.

Nakolik se kádr od loňské sezóny změnil?
Už loni bylo našim cílem, abychom měli mančaft napůlený. Nechtěli jsme, aby u nás nastala propast jako u některých jiných týmů. Třeba takové Ústí nad Labem k nám přijelo na utkání a v kádru mělo sedmnáct hráčů ročníku 1992 a jenom tři mladší kluky. My to měli půl napůl, dokonce v obraně jsme měli pět hráčů ročníku 1993. V létě se nám situace zkomplikovala tím, že nás opustili dva hráči. Pavel Hurtík odejde zkusit štěstí do Ameriky, což jsme věděli. Pavel nám to na rovinu řekl a my s tím počítali. Zatím s námi trénuje, pak se od týmu odpojí a 4. září odletí za moře. Plány nám ale zkřížil Patrik Kovář. Ten u nás dostal důvěru i ve svém mladém věku a ohrál se tady. Na poslední chvíli nám však utekl do Vítkovic. Nevím, jestli zrovna v Ostravě mají nouzi o hráče, aby museli mladého hokejistu takhle vytahovat, ale Patrik se rozhodl tak, jak se rozhodl - možná s vidinou příštího roku v extraligové juniorce, kterou Vsetín sice momentálně nemá, ale uvidíme, co bude za rok. Takže jsme přišli o dva hráče ročníku 1993, nicméně zůstali u nás Víťa Pelc, Michal Žák a Standa Báchor, na kterých to půjde postavit. Kluci kvalitu mají. Musejí se k nim přidat mladší hráči a ti, kteří nás doplnili z mladšího dorostu. Ti nejprve na trénincích chytali tempo, ale… bude to o práci s nimi. Musejí si zvyknout na rychlejší hokej a já jsem přesvědčený, že se jim to podaří.

To bychom měli obranné řady. Jak vypadá situace v útoku?
Odešli nám Podešva, Kajaba, Kozák, Káňa, Kitsberger a Klimek, to znamená v podstatě dva útoky. Tyhle řady hrály pěkný hokej, dalo se na to dívat. Někteří kluci zůstali ve Vsetíně, ostatní odešli do vyšších soutěží. V útoku nám však zůstalo jádro týmu, který hrál extraligu staršího dorostu v posledních dvou letech – Pepík Daněk, Ondra Slováček, Martin Ptáčník. Přidali se Jarda Janeba a Martin Kývala, takže dva útoky budeme mít z ročníku 1993 a třetí a čtvrtou lajnu budou tvořit mladší kluci. Samozřejmě to bude promíchané. Sezóna bude dlouhá, takže kluci ročníku 1994 klidně mohou naskočit třeba do prvního útoku. Nikde není napsané, že by tam měli cestu zavřenou.

Škrt přes rozpočet vám udělal David Jurík…
Toho jsem loni dost hrával a byla dohoda, že u nás pobude dvě sezóny. I jeho otec, kouč A-týmu, jej tlačil a chtěl, aby zůstal ve Vsetíně. David si ale postavil hlavu a řekl, že se vrací do Zlína. Prý mu vadilo cestování. Mně to mrzelo, protože jsem jej ikskrát podržel v situaci, kdy by jej jiný trenér možná seknul. Je to pro mne ale poučení, vím, jak se v určitých situacích příště zachovat. Člověk se chybami učí a já myslím, že už podobnou chybu neudělám. Všechny další dohody budu chtít mít na papíře.

Jak se vám jeví hráči, kteří tým doplnili z mladšího dorostu?
Nejlépe na tom byli určitě Dominik Pokorný, který si vysloužil nominaci do nároďáku, a Martin Kohout. Ten toho přes léto moc nenatrénoval, ale obdivuhodně rychle se do toho dostal. Myslím si, že oba mají na základní sestavu – na třetí útok společně s Lukášem Stodůlkou, jenž s nimi hrál už v mladším dorostu. Tihle tři loňský mladší dorost vyloženě táhli. Je třeba ale zároveň říct, že nikoho z kádru nevyhazujeme. Kluci, kteří se nevejdou do čtyř pětek, budou působit v juniorce. Bude to otevřené. Pokud tady někdo nebude šlapat a plnit komplexně to, co vyžadujeme, půjde bojovat k trenéru Kubo do juniorky. A naopak dostane šanci hráč, kterému se v první juniorské lize bude dařit. Už teď šli do juniorů Tomáš Motloch, Vojta Baroš a Roman Stupka. Zatím jsou tam, ale jak jsem řekl - v budoucnu mohou klidně naskočit do extraligy staršího dorostu. Bude záležet jenom na nich.

Co post brankáře? Tady vás poslední dvě sezóny dost tlačila pata…
Těší mne, že u nás zůstal Tomáš Kohn, přestože měl různé nabídky. Například z Komety, která o něj hodně stála. Vážím si toho, že platí to, na čem jsme se domluvili. Tomáš měl zdravotní problémy, ale nějaký přátelák stihl odchytat, takže věřím, že se do toho zase dostane. Určitě začne jako jednička, protože z kluků má momentálně výkonnost jasně nejlepší. Dále máme na tento post k dispozici Maxíka Baču, Michala Urbana a Dana Mišurce. Ti tři se budou bít o to, kdo bude Tomášovi krýt záda. Jejich čas by měl přijít v průběhu sezóny. Kluci by měli být připraveni na situaci, když by se Tomáš zranil nebo mu nějaký zápas nevyšel.

Takže považujete problém s gólmany za vyřešený?
Vyřešený… Víte, jak to chodí. Může se stát to, co se stalo loni, kdy Tomášovi vypadlo rameno. Bylo štěstí, že jsme měli něco nahrané a Max Bača mohl chytat úplně v klidu. Měli jsme náskok iks bodů, boj o záchranu nehrozil a pyly off jsme měli v podstatě zajištěné. Navíc si tým věřil a byl silný. I když jsme nějaké góly dostali, dokázali jsme vyhrát třeba 5:4 nebo 6:5. Já ale Tomášovi hodně věřím, protože si myslím, že je to super gólman. Samozřejmě bude záležet na něm, jak bude ke všemu přistupovat. Věřím ale tomu, že letos konečně na tomhle postu nebudeme mít problémy. Naopak si troufám tvrdit, že v tomhle budeme jedni z nejsilnějších v lize.

Na kterých hráčích chcete letos stavět? Kdo by měli být lídři týmu?
Vždy je to tak, že mančaft táhnout ti nejstarší hráči, v našem případ tedy kluci ročníku 1993. Kluci jako Pepík Daněk nebo Víťa Pelc, kteří pode mnou za dva roky udělali velký kus práce a hodně se zlepšili. Víťa se dostal dokonce do nároďáku. Navíc letos bude on a možná i někteří další atakovat první mužstvo a vypomáhat u A-týmu. Spolu s nimi to bude určitě Martin Ptáčník, Michal Žák, Standa Báchor. V podstatě všichni hráči ročníku 1993, kteří teď pode mnou budou už třetí sezónu. Všichni tihle jsou morálně zdraví a povahově dobří. Měli by tým vést a být mojí prodlouženou rukou. Hodně na ně spoléhám a věřím jim. Dalším takovým hráčem je Ondra Slováček, který je sice ročník 1994, ale je pode mnou také třetí rok. Měl by tu hrát v první nebo druhé pětce, navíc je rovněž mládežnickým reprezentantem. Když to spojím s gólmanem Tomášem Kohnem, mělo by být jádro týmu silné. Samozřejmě ale že až v konfrontaci s ostatními celky se ukáže, nakolik silné je. Ale já klukům věřím.

Jak hodnotíte přípravná utkání?
Měli jsme skluz, který stále ještě doháníme. Okolní mančafty z extraligy staršího dorostu šly na led kolem 20. července a vletěly na to dvoufázově. My jsme šli na led o dva týdny později s tím, že jsme na něm trénovali jednou denně. Když jsme měli utkání, trénink odpadl. Na druhou stranu si myslím, že kluci alespoň mají hlad po hokeji a nejsou jím přesyceni. Některé věci musíme za pochodu dolaďovat, na jiných budeme pracovat v průběhu celé sezóny. Přáteláky jsme začali špatně. Prohrávali jsme a já z toho nebyl dvakrát šťastný. Prohráli jsme se Skalicou 4:5, Kometa nás spláchla 1:5 a 5:7, Třinci jsme podlehli 2:4 a Havířovu 1:5. Pak jsme se ale zlepšovali, což věřím, že bude i nadále pokračovat. Porazili jsme Třinec 6:3, vyhráli na penalty ve Zlíně, přestože byl soupeř lepší. Poté jsme uspěli i v Havířově 8:6 a proti Skalici 3:1. Utkání s chorvatským Záhřebem nepočítám. Myslím, že poslední zápasy už měly nějakou tvář a objevovaly se v nich věci, které trénujeme. Už to zkrátka vypadalo líp, než na začátku. Progres tam je to je důležité.

Jaký jste si stanovili pro nadcházející sezónu cíl?
Cíl je záchrana. To je vždycky. Co bude navíc, za to budeme rádi. Letos v naší skupině nebude asi nikdo takový outsider, jakým byla loni Třebíč, která vyhrála poprvé snad až v desátém kole. Ve druhé skupině na tom byl podobně Písek. Místo Třebíče nám do skupiny přiřadili Jihlavu, která loni hrála čtvrtfinále s Vítkovicemi, takže si myslím, že budou silní. Hledat někoho mezi Zlínem, Olomoucí, Třincem, Havířovem nebo Vítkovicemi, kdo bude na chvostu, to asi nepůjde. Podle mne bude každý zápas o rozdílu jednoho dvou gólů. Bude to o maličkostech – kdo je bude dělat lépe, sbude sbírat body.

Co říkáte na skutečnost, že soutěž začnete venkovními zápasy?
Z prvních čtyř zápasů hrajeme třikrát venku. Nevím, jestli to někdo udělal úmyslně, ale člověk už skutečně přemýšlí i nad tímhle, když se něco takového stane opakovaně. Víme, jak je to u mužů v extralize – kdo nechytne začátek, většinou se na spodku tabulky plácá celou sezónu a málokdy to dokáže otočit. Nám se to stalo předloni i loni. Myslím, že ty dva uplynulé roky byly hodně o gólmanech, kdy jsme to skutečně honili. Nakonec jsme to ale dohonili a loni už hráli play off. Na druhou stranu – jedeme na venkovní utkání a můžeme hrát uvolněně. Body z venku budou taky potřeba, nelze spoléhat jenom na domácí prostředí, ale nebudeme svázáni nějakou povinností doma uspět. Rozhodně ale bude začátek soutěže důležitý, hlavně pro sebevědomí. Samozřejmě nás v soutěži čeká padesát zápasů, což je hodně, takže to první čtyři kola nerozhodnou. Ale budeme chtít začátek podchytit a získat nějaké body, abychom měli alespoň nějaký klid a kluci se mohli bavit hokejem.