Mladí a neklidní: Martin Novák

V s e t í n - Navrátilce z Kanady se štítkem „vsetínský odchovanec“, který letos posílil mistrovský tým juniorky, v zápasech rozhodně nepřehlédnete. Důrazný obránce Martin Novák, jehož první lajna má za úkol hlavně střílet góly a rozhodovat zápasy, hrál loni za Bellevile Bulls. Zkušenosti z Ontario Hockey League uplatňuje nejen v juniorce, ale vyzkoušel si i několik přípravných zápasů za a-mužstvo. Chtěl bych se tady propracovat do A-týmu a zkusit extraligu, řekl o svých ambicicíh a nejen o nich tahoun vsetínské juniorky.

S hokejem začínal vsetínský rodák v pěti letech ve své mateřské základně. Mamka mě tehdy dala do přípravky, což byl vlastně první krůček, poznamenal ke svým hokejovým začátkům Novák. Přesto v té době netušil, že by se mohl v hokeji dostat tak daleko. Zpočátku jsem chodil do přípravky jen proto, abych se naučil bruslit. Dostal jsem se do třetí třídy, postupně jsem postupoval až do dorostu. Tehdy jsem začal přemýšlet nad tím, že chci hokej hrát na nejvyšší úrovni, dodává mladý obránce.

V sezoně 2001 poprvé okusil dorosteneckou extraligu, ale výrazněji se ve jejich statistikách zapsal až v sezóně 2001 - 2002, kdy odehrál 48 zápasů a nasbíral 20 bodů. V té samé sezóně si pak vyzkoušel juniorské play-off. Přelomový rok bývá u mladých hokejistů mezi devátou třídou a dorostem. Spousta hráčů právě v dorostu pověsí brusle na hřebík Recept na překlenutí tohoto krizového období není jednoduchý. Určitě je to v tom, jak na sobě hráč pracuje. Nestačí totiž jen chodit na tréninky. Hokeji se musí dávat i něco po tréninku. Kolem patnácti let se musíš rozhodnout, zda chceš hrát hokej, nebo se věnovat holkám či škole. V tom věku jsem na sobě hodně pracoval a jsem rád, že mi to vyšlo, odpověděl Novák.

V sezóně 2003/2004 již stabilně nastupoval za vsetínskou juniorku a v následující roce se očekávalo, že bude patřit mezi základní pilíře juniorského mužstva. Situace však byla jiná. Před následující sezónou 2004/2005 odešli ze Vsetína na zkušenou do zámoří obránci Štach, Kristýnek a Zapletal. K této trojici se připojil i Martin Novák Můj agent kontaktoval tým Belleville Bulls, který hraje v západní divizi Ontario Hockey League, a vyřídil všechny přestupní záležitosti. Navíc jsem byl draftován v juniorské soutěži hned na začátku druhého kola, což mi hodně pomohlo, dodává k cestě za oceán hráč se sedmasedmdesátkou na zádech. Zvyknout si na nové herní prostředí nebylo vůbec jednoduché. Rozdíly byly velké. V Kanadě chodí na juniorský hokej, asi tolik lidí jako v naší extralize a tamní liga je strašně moc sledovaná. Juniorský hokej v zámoří je na trošku vyšší úrovni, přesto všechno patří naše juniorská liga mezi velmi kvalitní soutěže.

V sezoně 2004/2005 skončili v základní části ve východní divizi Belleville Bulls na třetím místě z celkových pěti. V následném play-off pak svou cestu zakončili také na třetím místě. Novák odehrál za Bulls kolem třiceti zápasů, a měl tak velkou možnost pořádně poznat úroveň Ontario Hockey League. Jaké jsou tedy rozdíly mezi zámořskou a juniorskou ligou u nás? Daleko více se v zámoří klade důraz na rychlost a tvrdost. Trenéři také chtějí, aby hráči měli tvrdší střely a celkově je hra rychlejší.

Zkušenost se zámořským hokejem, byť v juniorské verzi je k nezaplacení. Zápasy v Ontario Hockey Liguea přidaly mnoho do Novákovy nůše hokejových dovedností. To, že jsem mohl hrát v zámoří, i když juniorskou ligu, tak mě to pozvedlo psychicky, jelikož jsem hodně na sobě zapracoval. Přidal jsem na rychlosti a tvrdosti. Ale stále potřebuji některé věci zlepšovat, a bez okolků dodává. Musím zlepšit střelbu a přihrávky. Prostě všechno, hodně věcí musím vylepšovat. Mladým hokejistům, kteří by se rozhodli vyzkoušet štěstí a otrkat se v juniorským ligách v zámoří radí. Musí být hlavně psychicky silní, neboť hrát v zámoří je také hodně o psychice. Jsi vlastně sám, bez rodiny, pokecat si můžeš hlavně anglicky. S domovem si pouze v telefonickém kontaktu. Důležitá je tedy i psychická výdrž.

Zámořský hokej byl vždy známý tvrdou hrou do těla. Všeobecně se tvrdí, že hráči s malými parametry se tam moc neuplatní. Jsou však známy výjimky. Klade se tedy v zámoří větší důraz na fyzické parametry než na hráčův hokejový um? V prvních dvou útocích byli kvalitní hráči, technicky velmi dobře vybaveni. Pokud je hráč vyšší a má stejnou techniku jako menší hráč, tak vezmou do týmu samozřejmě toho většího. Ale byli tam také menší hráči s dobrou technikou a hráli v prvních lajnách, takže záleží na týmu a na trenérech.

Klub zařídil Novákovi bydlení v rodině na celou sezónu a také dvakrát týdně doučování angličtiny. Na pořádnou adaptaci potřeboval zhruba měsíc. Hned po příjezdu jsem byl takový zakřiknutý a moc jsme nemluvil, pak se to ale zlomilo a už to bylo v pohodě, poznamenal s úsměvem ke svým začátkům v zámoří Novák. Vsetínský zadák se na juniorskou ligu v zámoří připravoval nejen po hokejové stránce. Na internetových stránkách sledoval a zjišťoval informace o nových spoluhráčích v Belleville Bulls, rovněž se vyptával ostatních hráčů, kteří tam hráli, jak to tam vypadá. Dokonce si před odjezdem za oceán zařídil doučovaní angličtiny. Nejvíce ti stejně pomůže přijet rovnou na místo a učit se jazyk až na místě, sděluje Novák své postřehy. A jak vypadal zápasový den? V den zápasu jsme vždycky měli týmovou snídani, kde se sešlo kompletně celé mužstvo. Probrala se naše strategie a hlavní soupeřovy slabiny. Pak jsem si šel lehnout a trochu se ještě prospat. Dvě a půl hodiny před zápasem jsme měli sraz na stadiónu. Kde jsme se rozbruslili a rozehráli, pak začal zápas.

Hráč širšího kádru vsetínského a-mužstva ještě v nejvyšší soutěži nenastoupil, a tak může hodnotit jen své působení v přípravných zápasech. Dalo mi to velkou zkušenost, poznal jsem, jaké to je hrát za muže. Vždycky jsem chtěl nastoupit za první mužstvo Vsetína a zkušenosti mi pomůžou i teď, když hraji za juniorský tým. Můžu si více věřit a hlavně bych se chtěl propracovat do a-mužstva a zkusit extraligu. Pokud by byl zájem, nebránil bych se ani zápasů v první lize. O své budoucnosti má poměrně Novák jasno. Dostal jsem nabídku hrát za Bulleville Bulls ještě i letos, ale odešel jsem, neboť tým draftoval dva nové Evropany, kteří jsou mladší o dva roky. V zámoří mohou hrát v jednom týmu pouze dva Evropané, tkže to bylo jasné. Ve Vsetíně jsem měl navíc podepsanou smlouvu, a tak jsem zde zůstal.

Juniorka po pomalém rozjezdu do sezóny opět nabírá vítr do plachet pod novým koučem Josefem Turkem. Zisk titulu v loňské sezóně ji zavazuje. Ovšem podobně jako trenér Turek se i Novák při otázce k obhajobě titulu zůstává pevně na zemi. Našim cílem je dostat se do play-off a pak se uvidí.

Pomalý rozjezd juniorů v letošní sezoně zdůvodňuje neproměňováním šancí a nedisciplinovaností. Skoro ve všech zápasech jsme soupeře přehrávali, ale tím, že jsme nestříleli góly a hráli nedisciplinovaně, tak jsme zápasy prohrávali. Vyšlo to až docela pozdě se Sarezou. Doufám však, že to bude nadále pokračovat, přeje si po nepříliš povedeném startu juniorů Novák.

Každý hráč ve své kariéře pozná spoustu trenérů. Někteří kolem jenom projdou, jiní zase mladému hokejistovi ukážou správnou cestu. Mně hodně pomohl Jiří Hudler, hlavně díky němu jsem tam, kam jsem se zatím dostal. Děkuji mu za to, že hraji hokej na takové úrovni.

Jeho hokejovým vorem je rázný obránce Scott Stevens. Na dresu nosí číslo 77, které nosíval i legendární Paul Coffey. Mám radši tvrdší a důraznější typ obránce. Když jsem hrál poslední sezónu za dorost, tak jsem měl sedmičku a letos jsem si vzal číslo 77. V extralize se mně libí Miroslav Blaťák ze Zlína. Obránce Novák hraje v první obranné lajně, přesto se nedrží jen vzadu, v zápasech často vyjíždí až na útočnou modrou a zakládá útok. Do útoku mě to docela táhne. Jsem ročník 1986 a jsem v juniorském týmu poslední rok, tudíž trenéři spoléhají na naši první pětku. Měli bychom tedy rozhodovat zápasy, a tak snažím se více útočit, poznamenal ke svému ofenzivnímu pojetí hry.

Martin Novák studuje Obchodní učiliště na Sychrově, kde má individuální studijní plán. I když na ledě dokáže tvrdě "přišpendlit soupeře na mantinel" v soukromí působí klidným a rozvážným dojmem. Ve svém volném čase si zajde do posilovny. „Večer bývám přítelkyní, dívám se na televizi nebo brouzdám po internetu a dívám se na statistiky. Na svou hokejovou odyseu v zámoří nezapomíná a udržuje si kontakt s některými hráči. Komunikuji pomocí emailu nebo Messengerem a zjišťuji, jak se jim za velkou louží daří. Někdy zavolám rodině u které jsem v zámoří bydlel. Prostě na tu zkušenost rád vzpomínám, řekl velitel obranných řad vsetínské juniorky.