Vstupenky online

Když se Lapač zaplní až po střechu

Petr Vychopeň, Michal Veselý • 02.04.2007

V s e t í n - Rozhodující finálový zápas, běží poslední minuta. Zelenožlutí vedou nad svým soupeřem ze Zlína 3:0 a celým stadionem zní populární Vysoký Jalovec. Ne nebojte, tohle není okénko do historie, to vsetínská juniorka míří k titulu extraligového mistra. Je to druhé prvenství během tří let a konečně tak zmizí fámy, že se na Moravě hraje horší mládežnický hokej. Také titul dorostenců zůstal na Valašsku, o což se postarali mladí Medvědi. Nejen vsetínským hráčům, ale taky fanouškům, kteří své mladé naděje podporovali po celou dobu vyřazovacích bojů, patří velke díky a od hráčů k nim putuje pochvala – s výjimkou těch, kteří mistrovského křepčení zneužili k rozkradení drahé hokejové výstroje.

Vsetínské A-mužstvo letošní sezonu skončilo už v polovině února a mohlo se zdát, že už si áčkem znechucení fanoušci cestu Na Lapač nenajdou. Naštěstí se tak ale nestalo. Důvod? Famózní výkony juniorky. Šikovné ruce Martina Podešvy, chytrost Marka Knebla či excelentní zákroky Hynka Kůdely, to byly pravé ingredience pro výživný hokejový pokrm.

Nakonec, ve finálovém klání s Medvědy jsme byli dokonce svědky větší návštěvy, než na zápasy„áčka“. Vsetínský zimák se zaplnil až po střechu a dění na ledě přihlíželo necelých pět tisíc diváků. Tak brilantní návštěva, která hnala své naděje kupředu, se zde naposledy sešla když Valaši bránili svou účast v extralize proti Ústí nad Labem.

Zejména poslední pětiminutovka stála za to. Celým stadionem zněl Vysoký Jalovec a tým, který se na úspěchu juniorů podílel, už mohl pomýšlet na zlatou odměnu. Za zvuku závěrečné sirény tak začaly mistrovské oslavy a jako bonbónek na závěr se rozhořely bengálské ohně. Generace pamatující zlatou vsetínskou éru mohla nostalgicky vzpomínat a srovnávat dění kolem současných zelenožlutých mistrů.

Ačkoliv seniorský tým slavil na svém ledě titul jen jednou v sezóně 1995/96, nemuseli po zápase hráči a realizační tým dávat dohromady soupisku, kolik výstroje hráčům chybí. Což bohužel neplatí o juniorech, řada nenechavců si mistrovský led zřejmě spletla s bleším trhem. „Na takové lidi má každý svůj názor. Já si myslím, že to jsou ti, kteří toho o hokeji moc neví a na stadion zřejmě chodí s úmysly, které s hokejem nemají nic společného,“ pozastavuje se nad tímto jevem fanoušek Karel S.

„Od těchto „fanoušků“ to ale nebylo pěkné. Ta výstroj není naše a musíme ji odevzdat. Je to velká kaňka na jejich jinak výborné pověsti. Všechny nás to naštvalo,“ promluvil za tým brankář Hynek Kůdela.“

Kromě této nemilé tečky ale zněla na adresu zaplněného Lapače spíše chvála. „Myslím si, že atmosféra byla vynikající,“ uznale pokyvoval zlínský Jakub Karlíček. „Hráči obou týmů si to určitě zasloužili. Z naší strany určitě není nijaká nevraživost vůči vsetínským fandům a i klukům jsme ten titul přáli. Srovnání našich a vsetínských fanoušků je podle mě lehké. Na nás začali lidi chodit až na play off a taky podle toho to vypadalo. Byli spíše tišší, ale ve finále jich slyšet bylo a za to jsme rádi a děkujem.“

„Rozdíl vidím jenom v tom, že dle mého názoru máme o hodně lepší bubeníky,“ srovnával Matěj Okénka. „Podle mnohých jsou jedni z nejlepších v republice.“

Fanoušek Karel S.: Čekal jsem, ze mě bude juniorský hokej nudit

Kdy jste začal navštěvovat vsetinskou juniorku?
„Minulé sezony to bylo opravdu jenom sem tam, protože nebylo moc času a ani mě to moc nelákalo. Letos jsem byl na nějakých zápasech základní části a chytlo mě to. Na play-off jsem už samozřejmě nechyběl.“

Jak často jste navštěvoval juniorku ve srovnání s A-mužstvem?
„Na muže jsem nechyběl ani jeden jediný domácí zápas a výjimkou nebyly ani venkovní výjezdy.“

Na co přesně vás nalákali junioři? Překvapili vás něčím?
„Myslím si, že junci předváděli tuto sezonu vynikající hokej pro diváky. Jejich utkání měly vždy něco do sebe. Spíš jsem očekával, že se budu trochu nudit, ale rychle mě vyvedli z omylu.“

Na nynější mistry vás nakonec zavítalo víc než na muže. Čím to?
„I když se muži potkávají na ledě s takovou elitou, mezi kterou patří například Sparta, Pardubice nebo Liberec, tak to letos prostě nebylo ono. Poslední místo je poslední místo. Diváky to přestane bavit a rázem je k vidění plno volných míst a vytrácí se i chuť do fandění. Pokud ale přišlo povedené utkání, tak to bylo o něčem jiném. Každý si to užíval naplno a všichni měli báječnou náladu. Škoda jen, že takových zápasu bylo málo. To, že se na junky sešlo tolik lidí, je podle mě tím, že oni o něco hráli a to nás vyburcovalo.“

Máte v juniorech svého oblíbence, který vás zaujal svým umem?
„Můj nejoblíbenější hráč je „Poděs“. Důvod je lehký. Pro diváka často připravuje pastvu pro oči, líbí se mi jeho styl a určitě nejsem sám.“

Co by jsi popřál čerstvým mistrům do budoucna?
„Uvědomuju si, kolik sil jich to muselo stát. Ale jestli dokázali tohle, tak mají určitě dobře nakročeno i do velkého hokeje. Všem přeju, aby se jim splnily další sny a aby na sobě co nejvíc makali.“

Teď, když už je po sezoně, mohl by jste nám říct, na které utkání nejraději vzpomínáte?
„Určitě to je poslední finálové utkání proti Zlínu. Byl to báječný zážitek a při pozápasovém pokřiku „mistři,“ jsem se dostal do velké euforie.“

A co nejoblíbenější zápas A-mužstva?
„To bude nejspíš zase utkání se Zlínem, ta domácí výhra 4:3. Nad výhry proti ševcům asi nemá nic (smích).“

Mohl by jsi nám popsat, jak slavíš branku svého týmu?
„Na hokeji jsem zvyklí dávat najevo své emoce, takže po každém gólu automaticky vyskočím a točím šálou (smích).“

Co si myslíš o těch, kteří po vítězném utkání naskákali na led a pokradli hráčům výstroj?
„Tak na takové lidi má každý svůj názor. Ja si myslím, že to jsou ti, kteří toho o hokeji moc neví a na stadion zřejmě chodí s úmysly, které s hokejem nemají nic společného.“

banner pod článkem